Studenti započali 22. září protest za všeobecné volební právo, ke kterému se postupně přidaly na desítky tisíc účastníků, dávající najevo nezlomnou vůli obyvatel Hongkongu postavit se za demokracii. V současnosti protest stále pokračuje i přestože policie použila slzný plyn, a neuhasíná ani po Státním dnu Číny 1. října.
Vše začalo na kampusech a v hlavní finanční čtvrti, kde studenti stávkovali a požadovali změnu volebního systému, podle kterého je doposud představitel vlády a administrativního regionu Hongkongu volen jen po schválení komisí v Pekingu.
V praxi tak byli dosazováni kandidáti vyhovující záměrům Čínské lidové republiky, což mělo postupem času vzrůstající vliv na oslabování autonomie Hongkongu, která mu byla od roku 1997 přislíbena. Nedávno byl kupříkladu vydán dokument, jenž zdůrazňoval, že tato někdejší britská kolonie není suverénní, ale je vázána na ústřední vedení Strany.
Vedoucí představitel hongkongské Federace studentů, Chow Yongkang, v závislosti na zásah policie vyhlásil ultimátum, ve kterém požaduje, aby současný představitel Leung Čchun-jing se studenty promluvil a vysvětlil jaké měl důvody pro použití slzného plynu.
Všechny tyto kroky vedly ke vzniku několika hnutí za demokracii, pochodům statisíců obyvatel a také červnovému neoficiálnímu referendu, ve kterém na 800 000 lidí vyjádřilo své přání pro změnu volebního systému.
Protesty nabraly na síle 28. září, když se ke studentům připojilo jedno z největších hnutí, Occupy Central. Ulice byly vzápětí zaplaveny protestujícími a některé silnice se staly neprůjezdné, zejména na čtyřech místech této asijské metropole.
Některá z médií počítají dobu protestů právě od tohoto dne, přezdívající je "deštníková revoluce". Deštník chránil demonstranty před počasím i slzným plynem, a stal se tak charakteristickým symbolem tohoto shromáždění.
Policisté rezignují poté, co museli na protestující použít slzný plyn
Ve stejném dni také přikročila policie k zásahu, ve kterém rozháněla protestující za užití slzného plynu, jehož dle policejního prohlášení použila na 87 kanystrů.
V návaznosti na to někteří z policistů ohlásili na internetových sítích svoji rezignaci a jiní ukázali soucit. Příkladem je například fotografie zachycující příslušníka policie, jak používá svoji vlastní láhev s vodou, aby opláchl protestujícímu oči zasažené pepřovým sprejem.
Smutným faktem zůstává, že policisté stříleli na protestující také gumové projektily z pušek, jak znázorňuje fotografie publikovaná reportérem Andrew Pengem na Twitteru.
Vedoucí představitel hongkongské Federace studentů, Chow Yongkang, v závislosti na tento zásah vyhlásil ultimátum, ve kterém požadoval, aby současný představitel Leung Čchun-jing (Leung Chun-ying) se studenty promluvil a použití plynu vysvětlil. V opačném případě se měly protesty posunout do další úrovně s tím, že by mohly být obsazeny i vládní budovy, uvedly Independent Media Hongkong.
Dle posledních zpráv představitel vlády výzvu promluvit k demonstrantům přijmul, ale přesný čas, nebo místo známo není. Vládní budovy mezitím obsazeny nebyly, i když kolem 200 protestujících vtrhlo na nádvoří jedné z nich.
Zásah vyvolal dojem jistého nepoměru jak v Hongkongu, tak ve světě: „Místa, kde studenti protestovali, nenarušovala každodenní práci vládních úředníků, ani denní trasy obyvatel. Proč je policie musela rozehnat?“, poznamenává Joseph Cheng, profesor politických věd z Městské Univerzity Hongkongu v rozhovoru s Epoch Times.
Generální tajemník OSN, Ban Ki-moon, se k situaci vyjádřil v úterý: „On (Ban Ki-moon) si je vědom, že se jedná o vnitřní záležitost, ale naléhá na všechny zainteresované, aby vyřešili jakékoli rozdílnosti způsobem, který je mírumilovný a ochraňuje demokratické principy,“ prohlásila mluvčí OSN, Stephane Dujarric.
Prohlášení učinily také Kanada a Spojené státy.
Obavy z opakování masakru na Náměstí nebeského klidu
4. června 1989 se udály známé protesty za demokracii na Náměstí nebeského klidu, během kterých přišly o životy tisíce studentů. Mnozí vyjádřili své obavy, že by se historie mohla opakovat.
Zastánci demokracie v Hongkongu vytvořili na stránkách Bílého domu petici, ve které požadují po americkém prezidentovi, aby naléhal na Čínu pro uskutečnění demokratických voleb a zabránil opakování masakru, ve kterém byli před 25 lety studenti násilně potlačeni.
Ke druhému říjnu ji podepsalo téměř 200 000 lidí.
Cenzura médií
Hongkong si znovu prožívá své zkušenosti s politickými nátlaky v oblasti médií, kdy například byly zastrašovány tamní celebrity čínskými novinami anebo byl zablokován přesun informací do pevninské Číny.
Známa pro svou internetovou cenzuru Čínská lidová republika odpírá často přístup na webové stránky související s tématy demokracie, svobody projevu, Falun Gong (Fa-lun Kung), protesty na Náměstí nebeského klidu, ale i nezávislosti Tchaj-wanu, hnutí za nezávislost Tibetu a dalších. Protesty studentů za demokracii v Hongkongu tak nemohly zůstat stranou a stejně tak podléhají cenzuře.
Čtěte také:
Praha: Václavák 6. října zažíval podporu proti totalitě, počínaje Hongkongem a konče … ?
Praha: Čeští aktivisté podpoří boje za demokracii v Hongkongu rozevřenými deštníky na Václavském náměstí
Václavské náměstí následuje deštníkovou revoluci
Hongkong: K deštníkové revoluci se přidávají i lidé ze zahraničí – fotogalerie
