Žánr: groteskní komedie

Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol

Režie: Hana Burešová

Adaptace: Hana Burešová a Štěpán Otčenášek

Kostýmy: Zuzana Štefunková-Rusínová

Dramaturg: Štěpán Otčenášek

Scéna: Tomáš Rusín

Hudba: Petr Hromádka

Hrají: Michal Isteník, Petr Štěpán, Jaroslav Matějka, Alan Novotný, Zdeněk Junák, Patrik Bořecký, Jan Mazák, Lenka Janíková, Jana Musilová a další


Slavná klasika z pera Nikolaje Vasiljeviče Gogola - Mrtvé duše, ožila v první premiéře nové divadelní sezóny na prknech Městského divadla Brno. Dílo, kterému se doposud na českých, potažmo československých divadelních prknech, příliš nedařilo, tentokrát smolnou inscenační bilanci prolomilo. Dramatizace Mrtvých duší se ujala hostující režisérka Hana Burešová v tandemu s dramaturgem Štěpánem Otčenáškem v překladu Naděždy Slabihoudové.

S čím kdo zachází, tím také schází

Pavel Ivanovič Čičikov, zchudlý šlechtic a protřelý podvodníček, cestuje po ruském venkově  a skupuje lacině či zdarma od místních statkářů „mrtvé duše,“ tedy zemřelé nevolníky, za které musí jejich páni do dalšího sčítání lidu odvádět daně. Za tímto zdánlivě nesmyslným jednáním však stojí chladný kalkul – Čičikov si vykázáním nově získaných nevolníků slibuje výhodnou půjčku od banky a pohodlný život ve vysněném domě na krásném místě. Vykutálený vykuk si lehce získává svým šarmem a lichocením důvěřivé statkáře. Při svém putování se setkává s nejrůznějšími charaktery lidí. Posléze je však  Čičikovův plán vyzrazen a Čičikov je vystaven pohrdání a výsměchu...

Kabaret s výraznými kostýmy

Scéna není nijak složitá – černočerná až kabaretně laděná atmosféra scény se obejde s minimem rekvizit, a přesto  hned na počátku inscenace vtáhne diváky do děje. Stane se tak, když Čičikovův kočí Selifan ovládá opratěmi pomyslného koně v podobě prvních řad hlediště. Výraznou stránkou hry jsou bezpochyby kostýmy Zuzany Štefunkové - Rusínové. Muži s výjimkou výrazně červeného Čičikova mají obleky šedavých tónů, ženy se honosí extravagantními účesy a výraznými střihy šatů s polstrovanými korzety. Jakoby kostymérka chtěla herecky upozaděné ženy vyzdvihnout alespoň v kostýmech. Bíle zapudrované obličeje celkový dojem grotesknosti jen podtrhují.

Ruská hudba od folklóru po klasiku

Celý děj podmalovává čarovná hudba Petra Hromádky, která výtečně pracuje s náladou inscenace. Divák se často ponoří do klasických rytmů z dílny Igora Stravinského, po pravoslavné chóry, folklorní ruskou píseň nebo novodobou muziku, která zní v uších ještě po odchodu z divadla.

20140928-duse2
Snímek z představení. (mdb.cz)

Když Isteník exceluje...

Držitel Ceny Alfréda Radoka - Michal Isteník ztvárňující Čičikova - byl trefou přímo do černého.  Složitost role, kde kromě hlavní postavy Čičikova zastává i roli vypravěče, je mu skutečně šitá přímo na tělo stejně jak jako červený skvěle padnoucí oblek. Pobaví i komediální Jaroslav Matějka v roli sluhy Selifana a Jan Mazák ztvárňující vdovu Shánělku. Diváci si užijí i Petra Štěpána v roli bláznivě živelného, notorického lháře, pijana a  karbaníka Nozdreva. Kam šlápne barevná kozačka Petra Štěpána alias Nozdreva, tam to zavání skvělou karikaturou, a ta se jeho Nozdrevovi daří s přehledem. Stejně tak si divák může vychutnat i další figurky příběhu – snílka Líbeznického v podání Alana Novotného, Psovského ve ztvárnění Zdeňka Junáka nebo Patrika Bořeckého v roli odpudivého Plesnivce.  Mrtvé duše prostě stojí na hereckých výkonech a herecké obsazení bravurně koresponduje s pitoreskní povahou hry. Mezi nejvděčnější scény patří kromě zmiňovaného zapřažení a divoké jízdy Čičikova se Selifanem i snová scéna Čičikova, kde se hlavnímu hrdinovi zjevují ty nejděsivější představy a obavy. Samozřejmě také i mrazivě apokalyptický závěr, ze kterého je cítit aktuálnost hry v každém slově.

Mrtvé duše zavádí diváka dějově do nevolnického Ruska a s groteskní syrovostí odkrývají nešvary, které jsou poplatné nejen době svého vzniku, ale nadčasově i té současné. Tvůrčí tým Burešová – Otčenášek – Záviš odkrývá fenomén Ruska a ruské povahy, které nás fascinují, ale které nechápeme zároveň. Původní obavy o staré neaktuální látce, která nemá dnes co nabídnout, jdou po zhlédnutí brněnských Mrtvých duší stranou. Nejnovější adaptace servíruje bez skrupulí karikaturu dnešního světa, a když se nad tím zamyslíme, tak trochu i nám samotným. Ze závěru inscenace jde mráz po zádech, a už nejen právě proto stojí Mrtvé duše za vidění. Doporučuji pro všechny přemýšlivé diváky, nejen ty školou povinné.

Více informací a vstupenky na mdb.cz.

20140928-duse3
(mdb.cz)