Záplava protestujících zaplnila 1. července ulice Hongkongu. Protestující žádali svá občanská práva, možnost zvolit si své vlastní představitele a zejména konec vměšování Čínské komunistické strany do tamní vlády. Nátlak z území Číny přes hranice se poslední dobou stále zesiloval.
Stojí za povšimnutí, že pochod se udál v tomto roce jen několik dní po ukončení neoficiálního referenda, ve kterém téměř 800 000 obyvatel této metropole vyjádřilo své přání pro všeobecné hlasovací právo – jedna osoba, jeden hlas; dále možnost zvolit si své kandidáty a také představitele vlády a administrativního regionu Hongkongu – oproti současnému stavu, kdy strana dosazuje kandidáty, které považuje za „bezpečné“.
Hongkong, někdejší britská kolonie, byl od roku 1997 organizován jako speciální administrativní region Čínské lidové republiky, kdy mu byla v jeho politickém systému přislíbena vysoká míra autonomie a žádné změny po dobu alespoň 50ti let.
Od roku 2003 se však vyskytly případy infiltrace, zastrašování a vměšování, které se snažily odejmout tamním obyvatelům svobody, na které si již zvykli, spolu se vzrůstajícím nátlakem z Pekingu v posledních několika letech.
Nedávno kupříkladu Úřad pro zahraniční propagandu Čínské komunistické strany vydal takzvaný „Bílý papír“, ve kterém dal jasně najevo, že autonomie Hongkongu je vázána na ústřední vedení strany a není suverénní.
Webová stránka Boxun věnující se on-line zpravodajství odhadla počet účastníků protestu na 1 milion lidí. Průvodu by se tak zúčastnil v Hongkongu přibližně každý sedmý občan, a to i přes silné dešťové přeháňky, které se spustily půl hodiny po začátku protestu a poté se neustále opakovaly.
V pevninské Číně ve městě Shenzhen se lidé pokusili o podporu Hongkongu také. Jejich snaha však byla zastavena policií dříve, než lidé mohli pozvednout své transparenty.
