Jihočínským mořem vede jedna z nejvýznamnějších světových obchodních cest spojující Čínu, Japonsko, Vietnam, Malajsii a Filipíny - země, které mají jedny z nejdynamičtějších ekonomik světa. Zhruba třetina světového obchodu s ropou a polovina obchodu zemním plynem se uskutečňuje přes Jihočínské moře.
Region je také bohatý na rybářské oblasti a jsou zde předpokládaná ložiska ropy a zemního plynu, díky čemuž se jedná o velmi lukrativní území. Všechny sousední země si činí nárok na určité oblasti Jihočínského moře, z nichž se mnohé vzájemně překrývají.
Nároky na sporné oblasti se postupně stávají stále více nekompromisní. Zejména Čína činí nároky, které podporuje vojenskou silou a využívá tak v obou mořích (Jihočínské a Východočínské moře) stále větší území.
Několik zemí reagovalo na zvýšení jejího dohledu v této oblasti. Vietnam a Filipíny se snažily bránit před Čínou v několika šarvátkách, nicméně jen těžko mohou soupeřit s převahou čínských ozbrojených sil.
Zatímco spory v Jihočínském moři mají pozadí především ekonomické, spory mezi Čínou a Japonskem o ostrovy ve Východočínském moři jsou do značné míry politické. Vzhledem k protichůdným vlastnickým nárokům nad ostrovy Diaoyu a ostrovy Senkaku se na obou stranách probouzejí silné pocity nacionalismu a došlo i k ozbrojeným střetům mezi oběma zeměmi.
V poslední době zaujala k této otázce postoj také administrativa amerického prezidenta Obamy a začala soustředit své úsilí na oblast Čínského moře. USA veřejně vyhlásilo, že je v případě útoku Číny na sousední země připraveno dostát svým závazkům a budou je bránit proti Číně.
Čína
Čína prohlašuje, že jí patří zhruba 90 % území v Jihočínském moři na základě staré mapy z roku 1947, o kterou opírá svá tvrzení. Sousední země její nároky odmítly s odvolávkou na analýzu pomocí přesné přístrojové mapy a v roce 2014 svůj zamítavý postoj vůči jejím územním nárokům vyjádřily také Spojené státy. V důsledku zvýšené vojenské přítomnosti čínských vojenských sil v oblasti napětí roste.
Vietnam
Více těchto sporných konfrontací se stalo mezi Vietnamem a Čínou, kde Vietnam klade nároky na souostroví Parcels a Spratlys kvůli své strategické ekonomické zóně. Vietnam má též dokumenty ze 17. století, které prokazují jeho suverenitu nad těmito ostrovy.
Japonsko
Přestože má Japonsko suverenitu nad ostrovy Senkaku, díky reverzi smlouvy Okinawy z roku 1971 se Čína domnívá, že tato skutečnost není dostatečným opodstatněním pro právoplatné vlastnictví. Poté, co smlouva skončila, Čína se držela přesvědčení, že ostrovy by jí měly být vráceny spolu s Tchaj-wanem. Stále existují protichůdné výklady této smlouvy. Čína vyhlásila jednostranně nové identifikační pásmo vzdušné obrany, které zahrnuje území nárokované Japonskem. To způsobilo, že Japonsko spolu se Spojenými Státy zvýšily vojenskou přítomnost v oblasti. Obama slíbil bránit Japonsko v případě útoku.
Souostroví Paracels
Čína má vojenské potyčky o tyto ostrovy se dvěma zeměmi, Vietnamem a Filipínami. Každá z těchto zemí tvrdí, že je vlastníkem některého z ostrovů, zatímco Čína klade nároky na všechny z nich. Vietnam říká, že má dokument ze 17. století, které dokazují, že část ostrovů patří jemu.
Souostroví Spratlys
Tato skupina ostrovů je obklopena prosperujícím lovištěm ryb a stejně tak i ropná ložiska - nárokují si je najednou Čína, Vietnam, Malajsie a Filipíny.
Daoyujské a Senkakské ostrovy
O těchto ostrovech se vede intenzivní debata mezi Japonskem a Čínou, protože obsahují mnoho přírodních zdrojů, jako je ropa a zemní plyn, stejně tak mnoho rybářských revírů. I přes vzájemné propojení ekonomik Japonska a Číny roste mezi zeměmi napětí, které vychází z jejich historických konfliktů.
Malajsie
Od roku 2009 Malajsie okupuje několik ostrůvků jižního souostroví Spratlys. V důsledku toho vznesly sousední země protesty kvůli vývoji v Malajské části letoviska a leteckého koridoru u Swallowského útesu na podporu cestovního ruchu a v tom samém roce předložily s Vietnamem společnou žalobu na základě úmluvy Spojených národů o vodním teritoriu UNCLOS (United Nations Convention on the Law of the Sea).
Filipíny
Filipíny měly od roku 2011 kontaktní potyčky s Čínou kvůli vlastnictví nad souostrovími Paracels a Spratlys, zejména kvůli těžbě zdrojů. V roce 2013 byly Filipíny první zemí, která zahájila arbitrážní řízení proti Číně kvůli územním nárokům v Jihočínském moři. Peking odmítl reagovat na právní nároky Filipín. OSN nařídila Číně, aby prokázala svá tvrzení a předložila důkazy o nároku Číny na tyto ostrovy do šesti měsíců.
Brunej
Brunej si nárokuje oblast ostrůvků v souostroví jižní Spratlysy, překrývající Malajsii a vyčnívající do oblastí nárokovaných Čínou, Vietnamem a Filipínami. Celkově lze říci, že Brunej nebyla tak hlasitá při prosazování územních nároků v Jihočínském moři a neudržovala zde vojenskou přítomnost.
Přeložil: Martin Kirschner 
