Když došlo v roce 2011 k zablokování Facebooku a Twitteru v Číně, zůstávalo záhadou, proč je LinkedIn nadále přístupný. Před pár dny se tato záhada konečně vyřešila.
Čtvrtého června, v den 25. výročí masakru na náměstí Nebeského klidu, obdrželo několik uživatelů v Honkongu email od LinkedIn s oznámením, že jejich zprávy byly zablokovány.
Sebecenzura ze strany LinkedIn se dala čekat. Ředitel této profesní sociální sítě, Jeff Weiner, v únoru oznámil, že jeho sociální síť se bude řídit pokyny čínských cenzorů. Toto prohlášení přišlo v době, kdy společnost spouštěla testovací verzi ve zjednodušené čínštině.
Svět se 4. června dočkal následků takového rozhodnutí, kdy se LinkedIn rozhodla cenzurovat zprávy týkající se masakru na náměstí Nebeského klidu. Čínské vojsko v roce 1989 krvavě potlačilo pokojné demonstrace studentů a ukončilo naději národa na politické reformy a na konec diktatury komunistické strany.
Ostré reakce
Reakce veřejnosti na cenzuru LinkedIn byly ostré. Zejména pobouřeni byli občané Hongkongu, který by si, třebaže v područí pevninské Číny, měl podle dohody zachovávat vlastní demokratický systém prostý cenzury.
Honkongský zákonodárce Charles Mok dostal od LinkedIn email, ve kterém mu bylo sděleno, že jeho zprávy byly v Číně cenzurovány, jelikož „zahrnovaly obsah, který je v Číně zakázaný“. Mok pak na Twitteru napsal: „LinkedIn otevřeně podporuje cenzory v Číně a měl by být za své činy odsouzen.“
Ukazuje se, že dohoda mezi LinkedIn a čínským režimem má dvě části. Ta první přímo ovlivňuje lidi v Číně a ta druhá uživatele všude jinde ve světě. Manažer podnikové komunikace, Doug Madey, v tiskovém prohlášení přiznal: „Filtrujeme určitý obsah, aby se neobjevoval uživatelům v Číně, a také filtrujeme určitý obsah zaslaný uživateli v Číně, aby se neobjevoval nikde jinde.“
Ředitel podnikové komunikace LinkedIn Hany Durzy v telefonickém rozhovoru uvedl, že společnost sice poslouchá čínské cenzory, ale snaží se to dělat transparentně, čehož důkazem je email, který cenzurovaní uživatelé obdrželi. „Není to snadné. Nebudeme předstírat, že je to lehké,“ vyjádřil se Durzy.
Cenzura v zahraničí
To, co se děje u LinkedIn v Číně, není ojedinělý případ. Je čím dál zřejmější, že podnikat v Číně znamená také podřídit se čínské cenzuře mimo samotnou Říši středu.
Americké vydavatelství Reader’s Digest vyjmulo letos v březnu pod nátlakem čínských cenzorů z vydání souboru povídek příběh určený pro trhy v Austrálii, Novém Zélandu, Singapuru, Malajsii a Indii. Důvod? Zkrácený román „Thirst” (Žízeň) australské spisovatelky L. A. Larkinové zmiňoval Falun Gong. Čínské vládě se podařilo stažení knihy docílit díky tomu, že byl vytištěn v ČLR.
Agentura Bloomberg News „pustila k šípku” investigativní zprávu o korupci mezi čínskými vůdci. Zpráva měla vyjít v listopadu 2013. New York Times informoval, že tvorba zprávy byla zastavena kvůli obavám, že by to ovlivnilo obchody na finančních terminálech Bloombergu v Číně.
V únoru se také objevily zprávy, že čínskojazyčné výsledky na Bingu, vyhledávači Microsoftu, jsou pro uživatele v USA cenzurovány. Microsoft tato tvrzení odmítá.
I když několik zahraničních firem, z nichž nejznámější je odchod Googlu v roce 2010, už se z Číny kvůli společenskému prostředí stáhlo, řešení tohoto rostoucího problému musí přijít z oblasti mimo podnikatelský sektor, domnívá se Georges Enderle, profesor etiky v mezinárodním obchodu na Univerzitě Notre Dame.
„V Číně je podnikání úzce svázáno a spojeno s vládou,“ vysvětluje Enderle v telefonickém rozhovoru a dodává: „Tím je celá situace ještě komplikovanější. Není to jen o tom, jak by se jednotlivé firmy měly chovat, ale také o struktuře vedení a kulturní struktuře při podnikání s morální bezúhonností.“
Problém by se dal vyřešil kolektivní akcí. Kdyby firmy kolektivně odmítly řídit se cenzurními požadavky čínského režimu, je možné, že situace by dnes byla odlišná. To se ovšem nestalo, a tak to, zda firma poslouchá čínské cenzory, rozhoduje, zda vůbec může v Číně působit.
Pokud má ke změně dojít, je podle Enderleho je potřeba zapojení cizích vlád. „Není to jen na společnostech,“ říká profesor.
Přeložil: Ondřej Horecký 
