Vědec Isaac Newton, spisovatelka Emily Brontëová, fiktivní detektiv Sherlock Holmes, zpěvák Morrissey a komička Janeane Garofalová, všichni sdílejí jednu neobvyklou věc: byli nebo se o nich mínilo, že byli asexuální.
Asexuál je někdo, kdo nezažívá sexuální přitažlivost nebo touhu po sexu, v dnešním světě posedlém sexem zajisté anomálie. Tomuto stavu se dostává v posledních letech větší pozornosti jak ze strany odborníků, tak na straně médií.
Předním odborníkem na asexualitu je Anthony Bogaert, profesor psychologie na Brockově univerzitě v Kanadě. Tomuto tématu se věnuje posledních deset let. Jeho snahou je změnit názor, že být asexuální je nějaký problém nebo porucha.
„Nedostatek sexuálního zájmu, nedostatek sexuálního nutkání nebo nedostatek sexuální přitažlivosti k jiným lidem nebyl vždy vykládán jako problém. Ve skutečnosti se to považovalo za jednu ze ctností,“ vysvětluje Bogaert.
Změna došla až v posledních přibližně 20 letech, kdy se lékaři začali zajímat o léčbu a zásahy do lidské sexuality, vysvětluje vědec. Od té doby se na absenci sexu pohlíželo jako na problém.
Podle Bogaerta mají asexuálové často celoživotní nezájem či pouze mizivý zájem o sex. Upozorňuje však, že asexualita se liší od stavu, kdy je člověk sexuální, ale zvolí si celibát nebo zažívá dočasný úbytek tělesné žádostivosti kvůli nemoci či traumatickému zážitku.
Kanadský profesor se vrhnul na mezinárodní výzkum na poli asexuality v roce 2004, kdy vydal svou první studii na toto téma. Píše v ní svou domněnku, že míra asexuality dosahuje u populace přinejmenším jednoho procenta. To by jen v Kanadě znamenalo téměř 350 tisíc osob.
Informovanost roste
Bogaertova práce byla velmi kladně přijata komunitou asexuálů po celém světě. A nejenom to. Pomáhá měnit názory a přístupy akademické i lékařské obce. Například loňské vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch poprvé v historii odlišilo asexualitu od sexuálních poruch.
Amy de Vosová, 21letá fotografka z Kitcheneru, o sobě tvrdí, že je asexuální již od svých 16 let. Říká, že ačkoliv povědomí o asexualitě roste, stále se setkává s mnoha nepochopeními.
„Prostě jsi ještě nenašla toho správného – to je asi jedna z nejvýraznějších reakcí, se kterými se setkávám,“ vypráví dívka.
„Jsou to takové řeči: 'nevíš, kdo jsi'. Já velmi dobře vím, kdo jsem, a nelíbí se mi, když mi lidé něco takového říkají,“ stěžuje si Amy. Jako koordinátorka domlouvá setkání dalších asexuálů ze svého okolí, většinou skupinek o 10 – 12 lidech, ovšem podotýká, že není snadné setkat se s někým, jako je ona.
Jako jiné dívky jejího věku i ona doufá, že se jednou vdá, ale děti nechce a má v plánu zůstat v sexuální abstinenci. Samozřejmě neplatí pravidlo pro asexuály, že všichni nechtějí mít děti, jde spíše o to, že nejsou sexem fascinovaní a nekladou na něj důraz při partnerském vztahu.
Asexualita má podle Amy také pozitivní stránky, například zaměřování se u partnera na jeho charakter a vzájemnou snášenlivost, ne na živočišnou přitažlivost.
„Osobně si myslím, že je zkrátka zdravější zaměřit se na ty romantické stránky a osobnost člověka než na chtíč,“ tvrdí a dodává, že dnešní posedlost sexem je pro ni velice znepokojující. „Hlavně když někdo není tak sexuálně založen, je tu hodně tlaku na lidi, aby do toho šli.“
Hlavním internetovým portálem pro tento druh lidí je AVEN neboli Síť pro asexuální vnímání a vzdělávání. Server uvádí, že mezi asexuály fungují nejrůznější formy vztahů: někteří preferují romantické vztahy, jiným vyhovuje blízké přátelství a další jsou nejšťastnější sami.
Zdá se, že celosvětová komunita asexuálů roste. Vynořilo se pro ně několik seznamovacích webstránek a na Netflixu se právě objevil dokument o tomto fenoménu. V Torontu se 28. června 2014 chystá jedno z největších setkání asexuálů na světě – WorldPride Asexual Conference.
Tyto veřejné aktivity jsou důležité, říká Bogaert, protože čím víc se asexualita dostává do povědomí veřejnosti, tím lépe ji mohou do sebe uzavření asexuálové v sobě objevit a vyhnout se krizi identity.
„Pokud pro to nemáte nálepku, lidé budou prostě předpokládat, že jste součástí nějaké jiné skupiny,“ domnívá se profesor.
