20131213-falsovani
Ilustr. foto z německé továrny na sušenky. Nepoctiví výrobci přicházejí se stále dokonalejšími a hůře detekovatelnějšími metodami falšování potravin. (Andreas Rentz/Getty Images)

Nečestní výrobci přicházejí se stále lepšími a propracovanějšími způsoby falšování potravin. Investují miliony do nových technologií, najímají si odborníky, a jakmile jsou odhaleni, neváhají utratit velké peníze za právníky.

„Falšování potravin je čím dál sofistikovanější, dostává se až na vědeckou úroveň," říká mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Mgr. Pavel Kopřiva a dodává, že jde o širší jev, který se neobjevuje pouze u nás nebo pouze v Evropě, ale v celosvětovém měřítku. Podvodníci podle něj zkoušejí nejprve klasické triky a ve chvíli, kdy jsou na ně dozorové orgány připraveny, přijdou s novými, hůře detekovatelnými způsoby.

To potvrzuje i Dr. John Spink, kriminolog a přední americký odborník na falšování potravin. V rozhovoru pro neziskovou organizaci U. S. Pharmacopeia vypráví, že podvodníci mají přehled, jaké testy se u kterých potravin provádí, a podle toho určují, které lze obejít nejsnadněji a nejlevněji.

Mezi učebnicové příklady, jak se výrobce pokouší uniknout pozornosti dozorových orgánů tím, že mění metodu falšování, patří výrobek Kakao Grande nabízený v distribuční síti společnosti Kaufland, uvádí Kopřiva.

SZPI nejprve prokázala, že výrobce nahradil cca 20% „stoprocentního" kakaového prášku levnější sacharózou, a nařídila prodejci, aby závadnou šarži okamžitě stáhnul. „Následně výrobce přistoupil k praxi, kdy 20% obsahu stejného výrobku nenahradil dříve prokázanou sacharózou, ale obtížněji zjistitelnou směsí z drcených kakaových slupek." Kontroloři to dokázali laboratorním testem na obsah triptamide kyseliny lignocerové. Kaufland dostal nařízeno stáhnout minimálně pět šarží (šarže = várka s jedním evidenčním číslem, pozn. edit.) potraviny.

Ve Francii se zase množí případy podvodů se špičkovými víny. Vyhlášené ročníky se prodávají za vysoké částky a jsou přirozeně předmětem zájmu podvodníků. Prvotní primitivní metody výroby padělků se stále vylepšují. Jak píše agentura AP, protože inspektoři začali prověřovat etikety a testovat sklo u lahví, aby odhalili padělky, zločinci nyní skupují originální lahve od špičkových ročníků a plní do nich průměrné víno. Na internetu si lze koupit například láhev Château Margaux 1928 a další, uvádí AP. I když cena takovýchto lahví není nízká, nepoctivcům se to pořád vyplatí.

Vyhrožování soudem

Dr. Spink na stránkách www.globalfoodsafetyresource.com varuje, že v některých případech jde o dílo skupin organizovaného zločinu. „Utrácejí miliony dolarů na výzkum a technologii, najímají si kandidáty věd a další vědce, protože vědí, že mohou vydělat miliardy."

V roce 2012 se oproti předešlému roku zvýšil počet falšovaných potravin v USA o 60 procent, informovala letos v lednu televize ABC News.

Podvádělo se vždy. V dnešním globalizovaném světě je rozdíl v tom, že jeden incident může rychle zasáhnout širokou oblast. Toho jsme mohli být svědky při skandálech s melaminovým mlékem z Číny nebo s koňským masem vydávaným za hovězí v Evropě.

Dobrá zpráva je, že státní orgány mají v současnosti dokonalejší metody detekce a také informovanost a angažovanost zákazníků se výrazně zlepšila. SZPI například uvádí, že počet podnětů od českých občanů k vyšetření podezřelých potravin meziročně vzrostl o 100 procent.

Zvyšují se přirozeně i nároky na inspekční orgány a metody testování. Laboratorní testy na DNA, GMO, pesticidy a mykotoxiny nejsou dnes již ničím neobvyklým. SZPI provozuje vlastní laboratoře, ale pro specifické nebo náročnější testy využívá špičkového zařízení Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.

„Česká republika patří v Evropě k těm, kteří se za dozor nad potravinami rozhodně nemusí stydět. Rozhodně nezaostáváme, patříme k nejužší špičce," tvrdí Kopřiva.

Prof. ing Jana Hajšlová, CSc., vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy na VŠCHT, si však stěžuje, že firmy často místo aby zjištěný problém řešily, „obviní laboratoř a vyhrožují soudem". Profesorka říká, že „podvodníci do šizení investují veliké peníze, platí baterie právníků" a udělají všechno proto, aby soudní spor nad inspektory vyhráli. Nejednou se jim to podaří.

Hajšlová se přesto domnívá, že daleko větší nebezpečí než padělané základní potraviny představují doplňky stravy. „Tady se těžko setkáte s falšovanou šunkou nebo se sýrem, který by nebyl z toho, co se říká. To nikomu nestojí za to riziko."

Sektor potravinových doplňků je podle ní vystaven nekalým praktikám mnohem častěji, zejména pokud se jedná o prodej po internetu. „Tahají z nich (spotřebitelů) peníze naprosto neúčinnými preparáty," míní Hajšlová.

 

Čtěte také:

Deset potravin, u kterých se nejčastěji podvádí, a jak se to dělá

Test bylinných doplňků stravy v Americe - často jen rýže a pšenice

Organizovaný zločin si našel novou dojnou krávu – potravinářský průmysl