Při diplomatických jednáních mezi Pekingem a Madridem čínský režim vyjádřil svoji nespokojenost s rozhodnutím španělského národního soudu z 18. listopadu 2013, které vedlo k vydání zatykače na bývalého vůdce čínského režimu Ťiang Ce-mina a další čtyři vysoce postavené úředníky. Zatykač se vztahuje k soudnímu šetření ve věci jejich obvinění z genocidy prováděné v Tibetu.
Na základě rozhodnutí o vydaní zatykače na Ťiang Ce-mina a čtyři další úředníky svolal Hong Lei, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, okamžitě tiskovou konferenci a zveřejnil varování: „Doufáme, že budou příslušné složky ve Španělsku brát vážně znepokojení Číny a neudělají nic, co by poškodilo tuto zemi nebo vztah mezi Čínou a Španělskem.“
20. listopadu Peking pozval španělského velvyslance, aby s ním diskutoval o rozhodnutí soudu. Na stejný den v Madridu domluvil čínský režim schůzku mezi generálním ředitelem odboru španělského ministerstva zahraničních věcí pro Severní Ameriku a asijsko-pacifické oblasti Ernestem Zuluetou a zástupcem čínské ambasády.
Taktéž 20. listopadu španělský ministr zahraničních věcí José Manuel García Margallo po svém návratu z cesty do Kalifornie a Floridy svolal mimořádné zasedání „k řešení této krize“, zatímco prohlásil, že celá věc by mohla být diskutována Radou ministrů, uvedl španělský deník El País.
Mluvčí španělského ministerstva zahraničí 21. listopadu uvedla, že na schůzce v Pekingu Čína zopakovala obavu, že rozhodnutí soudu by mohlo poškodit vztahy mezi oběma národy. Mluvčí uvedl, že na zasedání v Madridu čínský úředník hovořil o rozhodnutí soudu jako o zasahování do Čínského soudního systému.
Čínský režim přišel do jednání s tvrzením, že jeho bývalý prezident má „suverénní imunitu“. V mezinárodním právu má však hlava státu imunitu pouze po dobu výkonu svého úřadu.
V minulosti již čínský režim aktivně „potrestal“ národy za to, že přijaly opatření, s nimiž nesouhlasí. Se zástupci Evropských zemí, jejichž představitelé se setkali s dalajlámou, čínský režim odmítl setkání na vysoké úrovni a zablokoval jim ekonomické nabídky.
Jose Elias Esteve, právník zastupující obžalobu v případě genocidy před Národním soudem, řekl Epoch Times, že čínské diplomatické protesty „výslovně žádají španělskou vládu, aby případ uzavřela, protože to může poškodit vztahy mezi Španělskem a Čínou. Španělsko je demokratickou zemí a soudnictví by mělo být nezávislé na výkonné moci“.
Právník odmítl argument, že ekonomický zájem Španělska spočívá v uklidňování Číny. „Mnoho výrobků, které kupujeme, jsou vyrobeny tibetskými vězni ve vazebních zařízeních, které jsou jako koncentračních tábory,“ řekl Esteve pro španělské noviny Levante. „Z ekonomického hlediska má dotované přemístění textilních a hračkářských firem nejen nevýhodu porušování lidských práv tam [v Číně], ale také způsobuje nezaměstnanost zde [ve Španělsku].“
Rozhodnutí španělského Národního soudu přichází v době rostoucího napětí v Tibetu. Od února 2009 se upálilo 123 Tibeťanů na protest proti politice čínského režimu. Celkový počet sebeupálení vychází ze záznamů Mezinárodní kampaně pro Tibet, které rovněž uvádí, že 1. října 2013 bylo zraněno nejméně 60 Tibeťanů, když čínský režim nařídil střílet na demonstranty.
Zpráva byla napsána s přispěním Associated Press.
Přeložil: Milan Kajínek 
Čtěte také:
Bývalý představitel čínského režimu obžalován z tibetské genocidy
Přežila a promluvila o speciálních blocích cel určených pro mučení žen
Tibeťané odmítli vyvěsit čínské vlajky, armáda začala střílet
