Tento rok jsem se již podruhé zúčastnila pochodu proti korporátnímu gigantu Monsanto a jeho GMO plodinám, které jsou z pohledu zodpovědných vědců brány jako špatné a zdraví škodlivé. První celosvětový pochod proběhl 25. května, druhý 12. října. Je velice povzbudivé vidět, jak lidé pomalu začínají chápat škodlivý dopad GMO plodin na lidské zdraví i na přírodu, a postupně se do těchto pochodů zapojují.
Pro ty, kteří stále ještě nevědí, s kým mají tu čest, je Monsanto biotechnologická korporace, která geneticky modifikuje semena a je také výrobcem mnoha toxických komodit. Za zmínku určitě stojí alespoň Round up, Agent Orange, nebo dnes hojně používaný Aspartam.
Konzumovat GMO - ano či ne?
Uznávaný kanadský vědec David Suzuki označil konzumaci geneticky modifikovaných plodin za masivní experiment na lidech. Podle jeho slov je totiž nemožné určit bez dostatečně dlouhého zkoumání a na dostatečně objemném počtu lidí to, zda tyto plodiny a jejich různé genetické mutace budou pro konzumaci zcela bezpečné.
Od roku 1994, kdy světlo světa spatřilo první geneticky modifikované rajče ´Flavr Savr´, jsou dnes a denně na světě bez našeho vědomí konzumovány plodiny, které jsou geneticky modifikované, a světová populace je tak vystavena nedobrovolnému a také nejmasivnějšímu experimentu v oblasti zemědělství a potravinářství ve své historii.
David Suzuki označil biotechnologické modifikování organizmů takzvaným horizontálním přenosem genů za špatné. Genetické inženýrství metodou horizontálního přenosu genů totiž manipuluje s organizmy, které by v přírodě nemohly typickým vertikálním přenosem DNA nikdy vzniknout.
Asi ani tomu nejlepšímu sedlákovi na světě by se nepodařilo „přesvědčit“ rajče dobrovolně k tomu, aby se pářilo s rybou, i kdyby kvůli tomuto spojení na svět mohli přijít jejich společní lepší a chutnější „potomci“. A přesně o tom je metoda horizontálního přenosu genů. Připadá vám to bláznivé? Ne tolik společnosti Monsanto, která bez jakýchkoliv omezení a jistoty o možných vedlejších účincích na naše zdraví manipuluje s nukleovými kyselinami a jejich modifikací.
Na principu horizontálního přenosu genů tak v jejich laboratořích v tichosti vznikají různé kombinace organizmů, které se poté dostávají do potravinového řetězce bez toho, aby na obalech potravin konečných produktů byly pro spotřebitele řádně označené.
A právě označování potravin, které obsahují GMO, je jedním z požadavků protestujících. A právě kanadský vědec David Suzuki k tomu pěstitele a výrobce potravin vyzývá a upozorňuje na to, že v každé demokratické společnosti by lidé měli mít právo vědět, co jejich potraviny obsahují.
Voliči v americkém státě Washington chtějí od výrobců a prodejců vyžadovat povinné označování geneticky upravených surovin. Teprve nedávno vyšlo na veřejnost, které velké potravinářské firmy utrácejí miliony dolarů na to, aby značení GMO zabránily.
Člověk, včely, příroda
Škodlivý dopad pojídání geneticky modifikovaných plodin byl prokázán v mnoha laboratorních testech. Testy na laboratorních myších např. jasně prokázaly vznik obřích nádorů. Profesor molekulární biologie Gilles-Éric Sératini a výzkumník na Caen universitě označil, že povolení GMO plodin vládami bez delšího než tříměsíčního testování je hanebnost.
Asi nejšpinavějším tajemstvím bude to, že pesticidy a samotné GMO plodiny při laboratorních testech u křečků narušily jejich zdraví natolik, že již třetí generace není kvůli degeneraci pohlavních orgánů schopná reprodukce.
Beztoho, aniž bych o existenci Monsanta v minulosti věděla, kladla jsem si často prostou otázku. Proč dnes tolik lidí bojuje s různými potravinovými alergiemi?
Laboratorní studie také jasně mimo jiné prokazují negativní vliv pesticidů na naši nervovou soustavu, rozvoj rakoviny a další zdravotní rizika. Nemluvě o narušení ekosystému a miliónech mrtvých včel všude po světě, které přišly do styku s toxickými pesticidy.
Budoucnost GMO plodin a ukončení hladovění ve světě
Asi bychom se neměli nechat uchlácholit tím, že Monsanto chce zachránit svět od hladovění, jak veřejně prohlašuje. Ani v tomto případě nejde o nic jiného, než o peníze. Obrovské spekulativní částky, které byly do této biotechnologické korporace investovány, se svým investorům přece musí vrátit.
Sám velký král Microsoftu Bill Gates vlastní 500 tisíc akcií Monsanta v hodnotě 23 milionů dolarů. V jeho veřejných projevech, které jsou plné velkých gest a slibů o ukončení hladovění ve světě, chybí jeden podstatný detail. Semena, která Monsanto farmářům po světě prodává, jsou sterilní (rostlina neplodí semena) a na jejich pěstování je navíc nutný další chemický produkt. Ten není ke koupi od nikoho jiného, než od samotného Monsanta.
Zadlužený farmář - dobrý farmář. Alespoň pro Monsanto
Farmáři jsou tak nuceni každý rok opakovaně investovat veliké částky peněz do semen a pesticidů, aby mohli ve své činnosti pokračovat. V této souvislosti je nutné připomenout jeden smutný fakt o tom, jak v Indii dochází k hromadným sebevraždám farmářů. Uvěřili tomu, že nákupem GMO semen se jejich sklizeň zněkolikanásobí. Na to, že budou kromě drahých semen potřebovat také drahé insekticidy, aby plodina mohla vůbec přežít, a že např. semena bavlnovníku budou potřebovat dvakrát více vody, se jaksi pozapomnělo.
Mnoho z nich tedy podlehlo mocné lobby, do které Monsanto neváhá investovat milióny a miliony dolarů ročně. Farmáře, kteří kdysi byli soběstační a používali svá vlastní semena z předchozí sklizně, tak zadlužila natolik, že kvůli dluhům ze zoufalství páchají sebevraždy.
Marie Copps je módní návrhářka, výtvarnice a fotografka – absolventka New York Institute of Photography. Zakladatelka projektu Give Help a Chance – FASHION FOR HELP a vzdělávací platformy Manuál osobního úspěchu. Pro českou pobočku The Epoch Times pracuje jako externí dopisovatelka.
Čtěte také:
Změna jídelníčku může odstartovat velké změny zdravotního a psychického stavu
Potravinářské giganty v USA dávají miliony, aby zabránily značení GMO
Čeští biofarmáři a obchodníci si k sobě zdráhavě nacházejí cestu
Čínští vědci netrpělivě žádají industrializaci GMO
