Kontrolní mechanizmy se spoléhají hlavně na certifikační dokumenty z třetích zemí

20131009-bio
Ilustr. foto. (Darren McCollester/Getty Images)

 

„To se mi ještě nikdy nestalo, a to už mám přes osmdesát," stěžuje si paní Ludmila na nedávný nákup fazolí. Když za týden luštěniny dovezené z Číny rozbalila, byly prolezlé hmyzem. Sehnat kvalitní fazole dnes zkrátka není jednoduché a výběr je omezený. Co takhle vyzkoušet bio kvalitu? Jenže i v tomto případě pochází drtivá část bio-luštěnin z Číny.

A nejde zdaleka pouze o fazole. Celá řada ekologicky vypěstovaných potravin v obchodech dnes pochází od Velké zdi. Poptávka po bioproduktech stoupá na celém světě, Česko nevyjímaje. Problém je v tom, že žádná z vyspělých zemí nedokáže svůj trh nasytit a nezbývá, než dovážet. Kvalita a důvěryhodnost však leckdy může pokulhávat za standardem, na který jsme v našich poměrech zvyklí. I přesto nemají tyto pochybné biopotraviny při vstupu na český trh větších překážek.

Teoreticky by měly biopotraviny na celém světě splňovat stejné podmínky. Pokud chce náš subjekt dovážet biopotraviny ze zemí mimo EU, musí z dané země obdržet platný biocertifikát na zboží a požádat ministerstvo zemědělství o povolení k dovozu. Certifikáty v Číně a dalších třetích zemích vystavují pouze kontrolní a certifikační organizace uznané Evropskou komisí. Všechno by tedy mělo fungovat v pořádku, jenže...

Čachry s bio

Podvody v potravinářství jsou velmi běžné a nevyhýbají se ani oblasti ekologického zemědělství. Jak jsme informovali v nedávném článku, ekologické zemědělství v Číně a jeho certifikace vykazují šokující pochybení. Věrohodnost tamního systému silně ohrožují podvody, neznalost farmářů i certifikujících a katastrofální stav životního prostředí. Není důvod domnívat se, že situace bude jiná ve státech, kde mají, jako v Číně, velké problémy s korupcí.

Pro příklady ale nemusíme chodit do exotických zemí. Italské úřady ve městě Pesaro vyšetřují od letošního dubna síť zločinců, kteří se specializovali na podvody s bio. Zatímco „v předešlých případech šlo o průmyslové výrobky vyráběné a přelepované v EU, nyní se produkty vyrábějí přímo pod etiketou „bio" například v Moldavsku, kde obdrží certifikát, a teprve potom se vyvážejí a dodávají na trh," uvedla podle deníku Die Tageszeitung státní zástupkyně v Pesaru Silvia Cecchiová. V kauze šlo zejména o průmyslová krmiva z Moldavska a Ukrajiny. Mezi podezřelými přitom figuruje i moldavská pobočka italského úřadu pro kontrolu bio výrobků, napsal deník.

Podvody s bio potravinami se objevily dokonce i v přísném a ukázkovém Německu. V roce 2011 úřady začaly vyšetřovat dvě stovky německých společností, které měly na trh dodávat miliony „bio" vajec. Ty však ve skutečnosti pocházely od slepic chovaných v klecích.

Hladká cesta na český trh

Takovéto praktiky přirozeně poškozují i dobré jméno ekologického zemědělství v Česku a vzbuzují u spotřebitelů nedůvěru. Přesto jsou kontrolní mechanismy v celé Evropě relativně laxní a bioprodukce z jiných zemí se k nám dostává bez větších překážek či kontrol. Má-li náš importér bio-certifikát ze zahraničí, má z větší části vyhráno, protože celníci a ostatní orgány kontrolují zboží pouze fyzickým ohledáním a ověřením certifikačních dokumentů.

Dovozce se musí zaregistrovat na ministerstvu zemědělství a projít vstupní kontrolou od kontrolní a certifikační organizace, kde prokazuje připravenost na splnění podmínek, jako jsou skladování, balení, či značení, ale opět neprobíhá žádné laboratorní testování dovážených potravin. Kontrolu podmínek u nás provádí jedna ze čtyř navzájem si konkurujících soukromých společností - KEZ, ABCert CZ, Biokont a Bureau Veritas, a pokud produkt vyhoví, doporučí registraci u ministerstva.

Jakmile je produkt zaregistrován, daná společnost vystaví certifikát BIO buď v podobě evropského „lístečku" nebo české „bio-zebry" anebo obojího. Pokud se výrobek nezpracovává, musí být opatřen certifikátem o ekologickém původu vydaném kontrolní organizací zaregistrované v rámci EU, vysvětluje Kamil Pecka z KEZ. Poté již zboží putuje do oběhu.

Testy na vůli dovozce

Certifikační organizace sice mají možnost vzorky odebrat v případě podezření, ale k tomuto kroku se přistupuje ojediněle. A tak je testování na dovozci. „Každý podnikatel by si měl zvážit, jestli je produkt rizikový nebo ne ve vztahu k tomu, z jaké je země. Doporučujeme, aby si dovozce ze zahraničí udělal rozbor vzorků na produkt, který nakupuje, zda obsahuje například GMO nebo nějaké pesticidy, a tím se sám kryl pro případ, že vznikne problém," říká Pecka.

Můžeme však věřit tomu, že si dovozci a zpracovatelé zboží opravdu nechávají testovat v laboratorních podmínkách? Firma Country Life je jedním z největších dovozců a velkoprodejců biopotravin u nás a patří k těm, kteří své zboží prověřují. Opět jde ale hlavně o kontrolu příslušných dokladů a certifikátů. Tvrdí, že mají své dodavatele prověřené. Laboratorní testy se provádí pouze namátkově, říká kvalitářka společnosti Valerie Holubová a dodává: „Spolupracujeme také s různými vědeckými institucemi, které nám výrobky prověřují." Provádějí však důkladné analýzy všichni dovozci a zpracovatelé?

Další kontroly přichází ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce a z Krajské veterinární správy, které se ve firmě objeví „minimálně čtyřikrát do roka," poznamenává Holubová a doplňuje, že odebírají vzorky na všechny druhy pesticidů. „Ještě nikdy se nám nestalo, že by tyto testy byly nevyhovující," říká Holubová.

I u firmy, jakou je Country Life, je třeba si uvědomit, že kontroly jsou pouze namátkové, že se jedná o obrovský objem zboží nejrozmanitějšího druhu, a že ne všechny spočívají v testování na rezidua chemických přípravků. Skutečné procento laboratorně prověřených vzorků je tak vlastně nízké. Stejně tak SZPI nekontroluje, zda jsou splněny požadavky na bio kvalitu. „Biopotraviny kontrolujeme, ale ne to, zda splňují bio standard. To není v kompetenci SZPI. My řešíme pouze to, jestli případná přítomnost reziduí pesticidů odpovídá požadavkům na ne-bio potraviny," objasňuje Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí inspekce.

Uklidněním snad může být, že pokud inspektoři zjistí, že výrobek nesplňuje standard bio, měli by informovat ministerstvo zemědělství, a to by mělo věc předat příslušné certifikační společnosti. Jak nám však sdělil Jan Slavík z oddělení certifikace a inspekce v Biokontu, s takovým případem se ještě nesetkal. ,,Takový případ neznám, zprostředkovaně nás informuje MZe o výsledku zjištění SVS a SZPI v konvenčních potravinách," uvedl Slavík.

K úniku nepravého bio do oběhu reálně dochází. SZPI našla v roce 2010 v maloobchodech pesticidy v 10 ze 39 odebraných vzorků biopotravin. Osm z nich pocházelo ze zahraničí. Spotřebitelská organizace Dtest v roce 2012 objevila ve dvouch bio olejích rezidua pesticidů, u jednoho dokonce dávno zakázané DDT.

A tak se může stát, že paní Ludmila nenajde kvalitní fazole ani v prodejně se zdravou výživou, i když šance tam má zřejmě větší. Pečlivějších kontrol ekologických výrobků ze zahraničí se pravděpodobně hned tak nedočkáme, neboť změna by musela vyjít z Bruselu.

 

Doplněno 21. 10. 2013

 

Podobné články:

V limetkách z Albertu našli jedovatý, v EU deset let zakázaný pesticid

Šokující fakta o bio potravinách z Číny hovoří o korupci, nedbalosti a podvodech

Pět potravin z Číny, na které byste si měli dát pozor (+video) 

Poptávka po domácím medu a jeho cena stoupají