Vědci pracující na vývoji umělého masa představili médiím první hamburger. Zároveň vyšla najevo i totožnost miliardáře, který výzkum podporuje.
Na pondělní tiskové konferenci připomínající spíše televizní show předvedl nizozemský profesor Mark Post světovým médiím první karbanátek na světě vyrobený ve zkumavce. Dva z hostů dostali příležitost osmažený hamburger ochutnat.
„Blíží se to masu, (jen) není tak šťavnatý. Chybí mi tam sůl a pepř,“ prohlásila na videu poskytnutém televizí ITV Hanni Rutzlerová, potravinářská odbornice z Rakouska. Jak ona, tak i publicista Josh Schonwald se shodli na tom, že konzistence i struktura jsou stejné jako pravé maso.
Vědci chtějí laboratorním pěstováním masa nahradit pro ně neudržitelný chov hospodářských zvířat. Rostoucí populace a s ní související poptávka po mase jsou hlavní důvody. Dalším argumentem zastánců je, že se ulehčí životnímu prostředí, které masové chovy nadměrně zatěžují. Proces výroby umělého masa je však prozatím nesmírně nákladný a první hamburger tak zatím vyjde na 250 tisíc eur (téměř 6,5 milionu).
Výzkum z velké části podpořil spoluzakladatel Googlu Sergey Brin, jak zaznělo na včerejší konferenci. Ve videozprávě vysílané na konferenci se podnikatel vyslovil, že jeho motivací bylo kruté zacházení s chovnými zvířaty, napsal The Guardian.
Vědci doufají, že se v budoucnu podaří náklady snížit na minimum a maso bude moci být vyráběno ve velkém. Post tvrdí, že jeho techniku lze replikovat u téměř všech druhů zvířat a jejich masa. „Mou vizí je, že na světě bude pouze malé stádo donátorských zvířat, která by se chovala a ze kterých by se získávaly buňky,“ uvedl vloni na konferenci Americké akademie pro rozvoj vědy Post. K porážce zvířat by však stále ještě muselo docházet, neboť kolagen potřebný k pěstování masa lze získat pouze ze zvířat.
Jak vzniká umělý karbanátek
Umělé maso se získává z hovězí tkáně, ze které se oddělí kmenové buňky. Ty se pak množí ve speciálním roztoku plném živin. Následně se přidá kolagen a buňky se umístí na kostru nebo houbu, kde mohou růst a vytvářet tvar. Časem a s pomocí elektrické stimulace, která má simulovat přirozený pohyb, se vytváří svalová vláknina vypadající jako půl milimetru tenké a dva centimetry široké proužky masa. Jako dobu zrání Post uvádí tři měsíce.
K výrobě syntetického hamburgeru, jaký byl předveden včera v Londýně, je zapotřebí kolem dvaceti tisíc takovýchto masových pásků, které se smíchaly s laboratorně vyprodukovaným tukem, kořením, šťávou z červené řepy (pro barvu) a sušeným vejcem.
Vytvořit pořádný steak bude však daleko těžší a holandský vědec jeho vývoj odhaduje na deset let. Jeden z českých vědců zabývající se touto problematikou je skeptický. „Nikdy to nebudou plnohodnotné buňky. Budou sice vykazovat znaky svalových buněk, ale nikdy to nebude krvavý kus masa, aspoň ne zatím. Krev se vytváří v jiných orgánech. Cévy do buněk přivádí živiny a kyslík. In vitro (ve zkumavce, pozn. red.) se tam dá kyslík dostat, ale přichází tam úplně jiným způsobem. Napodobit sval v in vitro podmínkách podle mě není možné - i když nějaké krevní elementy by tam být mohly,“ řekl Epoch Times vedoucí jednoho z oddělení Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, který si přál zůstat v anonymitě.
„Proč to dělat takhle, když prase to podle mě udělá samo a kvalitněji. Navíc to není vůbec levné. Osobně si myslím, že zvířata patří k člověku a s tím souvisí i chov a z něho to maso,“ prohlásil vědec a dodal, že by bylo vhodnější vytvořit lepší podmínky hospodářským zvířatům než investovat miliony do takového výzkumu. „Já osobně bych si to nikdy nekoupil, ani bych to nechtěl ochutnat,“ uzavírá zdroj z Akademie věd.
