Jedu takhle jednou výtahem, spolucestující mě osloví v anglickém jazyce a ptá se mě. „Jak se dnes máte?“
Chvíli jsem se zamyslel a odpovídám. „Dnes?“
Cestující rychle odtušil moji odpověď a přemýšlí nahlas. „Ach ano, je to stále stejné že?“
Odpovídám. „Není třeba řešit co je dnes, co bylo včera nebo co bude zítra. Čas je jako velké moře a já na něm serfuji.“
Spolucestující se na mě překvapeně podíval. Často se nám život rozpadá do několika konceptů a postrádá sjednocující prvky.
Nakonec... nakonec je ale všechno pouze jedním, velkým mořem, které se rozpíná od minulosti do budoucnosti.
Čtěte také:
Výkyvy počasí a extremalita duše