20130701 planeta2
Planeta v horečce? (Markus Vogelbacher/Pixelio)

Červen 2013: Na Mallorce sněží. Na Kubě je na toto roční období příliš chladno. Severní Itálie, Česko a Německo se utápějí v povodních. A kdo za to může? 

Klimatologové to říkají už přes 20 let: můžeme za to my, lidé, a naše pyromanské chování. Dnes spálíme za jeden den tolik uhlí, plynu a ropy, co příroda stačí stihnout tak za jeden milion let.

Takže v poměru jedna ku milionu spalujeme budoucnost našich dětí a vnuků. A to nemůže naše planeta dlouhodobě vydržet. Denně vyprodukujeme 150 milionů tun kysličníku uhličitého CO2, a tím zatěžujeme atmosféru. Využíváme náš životní prostor jako smetiště. Proto má Země horečku a nás lidi přirozeně také nakazí. Nikdo však nemůže říct, že on či ona to nevěděli.

Globální oteplování probíhá exaktně tak, jak to klimatologové už po desetiletí předpovídají

Extrémních výkyvů počasí neustále přibývá. Institut pro výzkum klimatických následků v Postupimi považuje tyto výkyvy za zjevnou indicii klimatických změn, které nás v podstatě teprve ještě čekají. Tři „stoleté vody“ za jedenáct let jasně ukazují, že počet takovýchto pohrom se stále zvyšuje.

Zcela bez zábran totiž pumpujeme do vzduchu CO2, hlavní skleníkový plyn, čímž pak ohříváme atmosféru. A čím víc vody se vypařuje, tím také stoupá vlhkost vzduchu. Mraky se zcela nasáknou a posléze se vyprší. Silných srážek s následkem mohutných povodní je tak čím dál víc.

Klimatickým změnám a jejich důsledkům se zřejmě nevyhneme. Ale možná bychom měli ještě šanci, zabránit alespoň tomu nejhoršímu. Potom je třeba tuto šanci využít a co nejrychleji zorganizovat změnu energií na 100 procent.

20130701 planeta fa
Franz Alt je v Německu nejznámějším novinářem a aktivistou ve věci klimatických změn, solární energie či alternativních energií a tyto názory úspěšně zastupuje v mnoha zemích. Mnohá ocenění a ceny dokazují, že mu lidé nejen naslouchají, ale z mnoha hledisek je i vzorem. (sonnenseite.com)

Stoleté vody v Německu

Jen za pouhé čtyři dny napršelo v Bavorsku a v Sasku 400 litrů dešťové vody na čtvereční metr. V Berlíně naopak spadlo za celý měsíc květen pouhých 60 litrů. V severní Evropě se v těchto dnech rtuť teploměru vyšplhala na 30 stupňů, ale ve Španělsku klesla na 15 stupňů a ve španělských horách sněžilo ještě začátkem června. Extrémy v počasí a pořádný chaos! Ve 25. týdnu se teplota v Bavorsku vyšplhala až na 38 stupňů – a nejen v Bavorsku.

Avšak o tomto zblázněném počasí se mezi politiky nemluví. Sotva nějakého politika nebo novináře zaujmou tyto zcela zjevné souvislosti mezi extrémy v počasí a klimatickými změnami, mezi „přírodními katastrofami“ a naším chováním k využívání energie.

Co se, páni politici, musí ještě všechno stát, abyste konečně začali vážně přemýšlet o změně energií? Dnešní průmyslová společnost čím dál víc neprodyšně uzavírá půdu a staví nové a nové silnice, skladovací haly či sídliště, takže dešťová voda má čím dál méně místa na vsáknutí, čímž se celý tento problém ještě zvětšuje.
Už před 16 lety řekl Helmut Kohl při pohledu na tehdejší povodně na Odře: „Dejte té řece více prostoru". A co se přihodilo? Skoro nic. Přinejmenším ne dost.

Realita opět ukázala na naše slabiny

Nečinnost vyjde mnohem dráž než připravenost. Světová banka už před šesti lety vypočítala, že nebrzděné klimatické změny budou minimálně pětkrát dražší než inteligentní změna energie. Změna energie něco stojí, ale nezměněný stav se prodraží v budoucnosti. Vztah člověka, klimatu a vody musí být pozměněn na nový vztah snášenlivosti s přírodou. Jinak se potopí nejen tisíce domů, ale budoucnost nás všech.

 

Zdroj: sonnenseite.com

Přeložila: Míla Chocholová small Germany