Některé fiktivní postavy, které nikdy nežily, ale existují pouze v myšlenkách lidí, zná skoro většina gramotného světa. Jednou z takových postav je bezesporu muž jménem Sherlock Holmes.
Jeho otcem, autorem a literárním stvořitelem je Sir Arthur Conan Doyle. Ke vzniku postavy možná posloužilo Doylovo přátelství s Dr. Josephem Bellem z edinburgské lékařské fakulty. Dr. Joseph Bell skutečně existoval, působil na edinburgské lékařské fakultě a ve svém volném čase spolupracoval s místní policií. Doyle byl skutečně nějakou dobu jeho asistentem a mezi oběma muži vzniklo přátelství, které vydrželo na celý život. Důkazem jejich vzájemného vztahu je i to, že roku 1892 Sir Doyle doktoru Bellovi věnoval svoji knihu Dobrodružství Sherlocka Holmese.
Přesto však Holmes není reálným člověkem, i když se jej pokusil zobrazit nejenom jako vysoce nadprůměrného ba dokonce brilantního analytika a mistra dedukce, ale také jako přirozeně omezeného a chybujícího člověka.
Detektivní román
Detektivní román či povídka, lidově zvaný detektivka, se stal jedním z populárních žánrů zábavné literatury. Za první detektivní prózu v historii je považována povídka Edgara Allana Poea nazvaná temně, ostatně jak je u Poa zvykem, Vraždy v ulici Morgue z roku 1841. Počátky detektivního žánru mohou být však ještě starší. Detektivní příběhy a jejich předobraz můžeme najít i v takzvaném šibalském (pikareskním) a loupežnickém románu z 18. století; plně se však ustanovil až koncem 19. století.
Téměř každá detektivka obsahuje zápletku, jež je založena na zločinu, bohužel také často na jednom z nejstrašnějších zločinů - vraždě. Pachatele se snaží odhalit detektiv, policista či soukromá osoba.
Vzniká legendární postava
Tvůrce věhlasného detektiva nechal Holmese bydlet na konkrétní adrese v Londýně, v Baker Street 221b v podnájmu u paní Hudsonové. Dnes je v tomto místě zřízeno muzeum Sherlocka Holmese. Přestože zde fiktivní detektiv nebydlel, jeho příběhy a ohlas nadšených čtenářů jej zhmotnily natolik, že zde byl dodatečně zřízen i jeho dům podle původní románové předlohy.
Případy, ve kterých Sherlock Holmes rozehrává své brilantní logické myšlení, se odehrávají v době od druhé poloviny 19. století do počátku 20. století. Vedle čtyř románů Sir Doyle sepsal také padesát šest povídek, jež byly zveřejněny v letech 1887 až 1927.
Písemné zápisy vybraných Holmesových detektivních případů měl pořídit jeho největší přítel doktor John Watson, některé byly napsány v první osobě, některé ve třetí. Celkový počet Holmesových případů však přesahuje dva tisíce.
Sherlock Holmes žil jako starý mládenec, jeho jediným příbuzným byl asi o sedm let starší bratr Mycroft, který vynikal ještě bystřejším racionálním myšlením a úsudkem než samotný Holmes. Mycroft byl vládním úředníkem a zakladatelem klubu Diogenes, jehož členové se zabývají především mlčením, tedy vytvářejí co nejklidnější prostředí pro rozjímání a relaxaci smyslů. Většinu svého volného času trávil právě v klubu Diogenes, kde se schovával před dotíráním okolního světa a rozjímal nad řadou komplikovaných myšlenek a událostí. Sherlock se někdy s bratrem radil o svých nejsložitějších případech.
Holmes trávil mnoho času o samotě nebo s doktorem Watsonem a příležitostně se pohyboval v pánských klubech, jak bylo v Anglii zvykem. Nevstoupil nikdy do svazku manželského; jeho vztah k něžnému pohlaví byl značně rezervovaný, až na jednu výjimku, zpěvačku Irenu Adlerovou z příběhu Skandál v Čechách, již si oblíbil jako ženu rychlého logického úsudku, která i jeho samotného dokázala o krok předběhnout.
K jeho největším zálibám patřilo kouření dýmky a hra na housle. Angličané tradičně a rádi popíjejí čaj, Holmes nebyl výjimkou. Jeho oblíbenou čajovou značkou byl Lapsang Souchong. Ochutnat tento čaj s kouřovou vůní můžete v jakékoliv dobré čajovně.
K jeho postavě neodmyslitelně patří jeho proslulá čepice, lupa, dlouhý plášť, uhlazený zevnějšek a vystupování džentlmena, jenž je dochvilný na vteřinu. Rád také dělal chemické pokusy a kromě toho byl, v rámci pátrání, rovněž mistrem převleků. Převlékal se a maskoval tak bizarně, že ho někdy ani jeho přítel Watson nepoznal. Holmes obvykle nepoužíval zbraně, ale cvičil se v boxu a také pilně posiloval, zvedal závaží a činky, vynikal velkou fyzickou silou.
Holmes se plně zaměřoval na studium věcí souvisejících s detektivní činností, avšak o různé vědní obory, astrologii či filosofii nejevil velký zájem, jeho mysl byla plně koncentrována na jeho případy a boj se zločinem. On sám tvrdil, že za původ svých detektivních schopností vděčí své babičce, která měla sklony k umění. Podle Holmese na sebe někdy umění bere ty nejpodivnější podoby.
Holmes však neposílá všechny zločince do rukou zákona, pokouší se o jejich nápravu. Pokud má podle Holmese člověk ještě naději na nápravu, postačí mu strach, který prožije při odhalení jeho zločinu, a hrozba trestu za jeho činy. Ve vězení by se mohl podle Holmese ještě více zkazit, a to by mohl být jeho konec.
Inspektor Lestrade (vlevo) zatýká podezřelého. (Time Life Pictures/Mansell/Time Life Pictures/Getty Images)Další postavy
Doktor Watson byl vysloužilcem anglické armády. Účastnil se bojů v Indii, odkud se kvůli zranění vrátil zpět do Londýna, kde se seznámil s Holmesem a u něhož poté také bydlel a účastnil se jeho vyšetřování. Později si dr. Watson založil soukromou lékařskou praxi a oženil se. Watson nebyl pouze Holmesovým přítelem, ale také obdivovatelem jeho dedukčních postupů a schopností, snažil se pochopit jeho způsoby myšlení a zajímal se o rozvíjení schopností dedukce. Jako válečný veterán s sebou nosil revolver a byl rovněž schopným boxerem, patřil k nejlepším u svého někdejšího pluku.
Další postavou Doylových příběhů je inspektor Lestrade z anglického Scotland Yardu, který se objevuje při vyšetřování některých Holmesových případů. Je vyobrazován jako džentlmen, nicméně také jako nepříliš důvtipný detektiv, který by jen těžko mohl vykročit z Holmesova stínu.
Smrt Sherlocka Holmese
Sir Doyle byl roku 1893 již psaním příběhů o Holmesovi unavený, a tak jej v povídce Poslední případ postavil do smrtelného střetu s jeho největším rivalem, jímž byl záhadný profesor Moriarty, vůdce sítě zločinců londýnského podsvětí. Toto setkání se stalo Holmesovi osudným. Autor zde nechal Homese v prostředí švýcarských Alp utonout v Reichenbachšských vodopádech. O šest let později však byl pod tlakem Holmesových fanoušků nucen navrátit Holmese do jeho žijící podoby. V povídce Prázdný dům se Holmes vrací na scénu s tím, že „umí převézt i smrt“.
Sir Arthur Conan Doyle
Narodil se 22. května 1859 ve skotském Edinburghu ve Velké Británii. Původním povoláním byl lékař. Jeho tvorba zahrnuje kromě detektivek také historické a fantastické povídky a romány, dramata, poezii a literaturu faktu. Působil rovněž jako válečný zpravodaj.
Byl aktivní v politice, kandidoval do parlamentu, zasazoval se o dodržování práva v případech protiprávně odsouzených, vystoupil proti nelidským podmínkám v belgickém Kongu a organizoval mezinárodní podporu jejich zlepšení, veřejně hájil zájmy Velké Británie ve válečných konfliktech.
Prosazoval projekt vybudování tunelu pod Lamanšským průlivem. Věnoval se také sportu, byl jedním z prvních automobilistů ve Velké Británii, propagoval začínající lyžování. V závěru života se zaměřil na šíření spiritismu.
Nedávno uplynulo již 154 let od narození Sira Arthura Conana Doylea, jako poctu jeho dílu jsme publikovali tento článek. Více o jeho životě a díle naleznete na otevřené encyklopedii Wikipedie.
Postupy dedukce
Slovo dedukce pochází z latinského slova deductio, tedy odvození. Slovo označuje proces usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícího, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné. Jde tedy o základní postup při dokazování.
Standardy deduktivního usuzování formuluje logika. Logicky správná dedukce má podobu posloupnosti kroků, které splňují přesně stanovená kritéria zabezpečující, že jsou-li premisy pravdivé, je pravdivý i závěr. Dedukce představuje konstitutivní metodologický postup takzvaných deduktivních věd, zejména logiky a matematiky. Naproti tomu v empirických vědách se používá indukce čili zobecňování, když se z jednotlivých poznatků (měření a podobně) vytvářejí obecné hypotézy.
Deduktivní metoda je vytváření vědeckých teorií vyvozovaných pouze dedukcemi z axiomů nebo jiných již dokázaných vět nebo v případě detektivního vyšetřování důkazů. Jde o způsob logického myšlení, kde myšlenkový řetězec postupuje od obecných teorií k jednotlivostem, zvláštnostem. Využívá se v případech, kdy je shromážděn materiál získaný pozorováním či pokusem, z něhož je odvozen a definován obecný princip. Toto tvrzení je pak podrobováno deduktivním odvozením všech možných důsledků.
Holmese údajně v jeho důvtipu a inteligenci překonali pouze dva lidé - jeho bratr Mycroft a také monsieur Berlliton, ovšem pouze jako teoretici.
Zajímavosti
Vodopád Reichenbach, kde se utkal Sherlock Holmes s profesorem Moriartym,se nachází ve Švýcarsku na řece Aare jižně od města Meiringen. Jeho celková výška činí 250 m a lze se k němu dostat lanovkou z Meiringenu Reichenbachfall-Bahn. Část roku se jeho průtok dramaticky mění, protože se využívá pro výrobu elektřiny v nedaleké hydroelektrárně. Ve švýcarském Meiringenu pod Reichenbašskými vodopády byla také umístěna socha Sherlocka Holmese.
Mistr dedukce a logického úsudku společně se svým přítelem doktorem Watsonem se stali rovněž předlohou pro detektivní část postmoderního díla Umberta Eca – román Jméno růže. Zde pojmenoval Eco svoje hlavní postavy Vilém z Baskervilu a Adson z Melku, které obsahově a foneticky narážejí na případ Pes Baskervilský a příjmení Watson. Podobně zde hlavní postavy používají při pátrání po záhadných vraždách ve středověkém opatství dedukce.
V Londýně rovněž existuje hotel Park Plaza Sherlock Holmes na adrese 108 Baker Street, v němž se pořádají pro zákazníky večery, během nichž se odehraje zločin sehraný profesionálními herci, který před jejich zraky Sherlock Holmes rozluští.
Autoři britského seriálu Vražedná místa tvrdí, že existoval kdosi, kdo byl předobrazem Sherlocka Holmese. Muž, nadaný neuvěřitelnou pozorovací schopností, pronikavým intelektem a mimořádným uměním analýzy a dedukce. Profesor Dr. Joseph Bell, který působil na univerzitě v Edinburghu, kde si všiml zvídavého studenta a učinil jej svým asistentem. Oním asistentem byl ve skutečnosti Sir Arthur Conan Doyle. Doktor Bell je považován za průkopníka v oboru soudní patologie.
Všechny ilustrace Doyleových příběhů, které vycházely v listu The Strand Magazine podepsané monogramem SP, vytvořil skotský kreslíř Sidney Paget. Jedná se o nejslavnějšího ze všech ilustrátorů společnosti Canon. Paget ilustroval Dobrodružství Sherlocka Holmese (104 kreseb), Vzpomínky Sherlocka Holmese (97), Psa Baskervilského (60) a Návrat Sherlocka Holmese (95) pro Strand Magazine.
Stránky Pinocoteca Holmesiana uvádějí, že umělecký editor listu Strand Magazine chtěl původně o ilustrace požádat Pagetova mladšího bratra Waltera, ale provize byla údajně omylem zaslána Sidneymu, který použil Waltera jako model pro vytvoření postavy Sherlocka Holmese.
Po smrti Sidneyho Pageta v lednu 1908 ilustroval jeho bratr Walter v roce 1913 jeden příběh ve Strand Magazinu nazvaný Dobrodružství umírajícího detektiva.
Filmy na motivy dobrodružství Sherlocka Holmese
Za jedno z nejvydařenějších filmových zpracování příběhů Sherlocka Holmese je považován seriál ruského režiséra Igora Maslennikova, v němž v hlavních rolích vystupují Vasilij Livanov jako Sherlock Holmes a Vitalij Solomin v roli doktora Watsona. Seriál zachycuje celkem osm jejich případů: Seznámení, Krvavý nápis, Osudový zápas, Lov na tygra, Král vyděračů, Pes baskervillský, Poklad z Agry a 20. Století začíná.
K vydařenému filmovému zpracování případu Pes baskervilský patří bezesporu snímek režiséra Douglase Hickoxe, kde hlavní role ztvárnili Ian Richardson jako Sherlock Holmes a Denholm Elliott v roli doktora Watsona. Sira Henryho si zahrál Martin Shaw, jenž se proslavil rolí Doylea v britském seriálu Profesionálové.
Snímek Mladý Sherlock Holmes, který v Čechách vyšel pod názvem Pyramida hrůzy, se podíval do studentských let Sherlocka Holmese a mladého Watsona, kteří se podle příběhu setkávají při studiích na vysoké škole. Zde se polečně s budoucím doktorem Watsonem vydává po stopách tajemného egyptského kultu. Ve snímku taktéž potkává svojí první a jedinou životní lásku.
Dalším, kdo ztvárnil postavu Sherlocka Holmese, byl Jeremy Brett. Tento herec prožil s postavou známého detektiva dlouhých patnáct let a objevil se v padesáti snímcích natočených na motivy povídek Sira Arthura Conana Doyla. Zde nabízíme jejich seznam: Z archivu Sherlocka Holmese, Tančící figurky, Strakatý pás, Skandál v Čechách, Osamělá cyklistka, Námořní smlouva, Modrá karbunkule, Spolek ryšavců, Řecký tlumočník, Poslední případ, Dům u měděných buků, Domácí pacient, Škola v Priory, Šest Napoleonů, Prázdný dům, Opatské sídlo, Ohyzdný žebrák, Musgraveský rituál, Druhá Skvrna, Znamení čtyř, Vila Vistárie, Stříbrný lysáček, Pes baskervillský, Ďáblovo kopyto, Záhada na Thorském mostě, Záhada Boscombského údolí, Vznešený klient, Šplhající muž, Nezvěstná šlechtična, Na starém zámku v Shoscombe, Mistr mezi vyděrači, Svobodný mládenec, Poslední upír, Zlatý skřipec, Umírající detektiv, Rudý kruh, Mazarinův drahokam, Lepenková krabice a Dům U tří štítů.
Britští autoři sepsali dále také soubor povídek s názvem Vražedná místa, v nichž popisují případy, které řešil Dr. Joseph Bell, který působil na univerzitě v Edinburghu. Muž, nadaný neuvěřitelnou pozorovací schopností, pronikavým intelektem a mimořádným uměním analýzy a dedukce. Jeho asistenktem byl ve skutečnosti Sir Arthur Conan Doyle, což autoři seriálu dokládají zjištěnými fakty, proto se také může jednat o skutečný předobraz a skutečnou předlohu legendárního detektiva Sherlocka Holmese. Dr. Bell skutečně ve svém volném čase spolupracoval s místní policií. V seriálu Vražedná místa ztvárnil postavu Bella herec Ian Richardson.
PC hry s tématikou Sherlocka Holmese
Poměrně zdařilá se jeví série počítačových her od Focus Home Interactive, která čítá v roce 2013 celkem šest titulů, respektive případů nazvaných Záhada Mumie, Případ stříbrné náušnice, Probuzení, Sherlock Holmes vs. Arsen Lipen, Jack rozparovač, Odkaz Sherlocka Holmese.
Jako Sherlock Holmes může hráč hledat a analyzovat stopy, rekonstruovat zločiny a pomocí systému dedukcí docházet k vlastním závěrům. K detektivní práci samozřejmě patří také zpovídání svědků a podezřelých. Hráč je postaven do situace, kdy se musí rozhodovat, kterých důkazů se bude držet, a postupovat k vyřešení případu.
K dispozici mají hráči zápisky ze všech výslechů, sesbírané stopy, které mohou později zkoumat a vyhodnocovat v laboratoři, pod mikroskopem a ve zkumavkách přímo na Baker Street 221b.
Ve hrách je také třeba zodpovědět řadu hádanek a poskládat množství logických skládaček. Hry pomáhají procvičit, rozvinout a dále vytříbit schopnosti dedukce, logického myšlení a uvažování.
PC hry: The Testament of Sherlock Holmes – detektivní dobrodružství
Další zdařilou hrou jsou Ztracené případy Sherlocka Holmese od společnosti Jowood, která čítá celkem šestnáct případů padělání, špionáže, krádeží a rozplétání dalších zločinů. Hra nabízí vyšetřování stovky potenciálních záchytných stop a postav v každém případu.
Herní tvůrci vymodelovali čtyřicet historicky věrných lokalit v okolí Londýna. Ztracené případy Sherlocka Holmese jsou historicky první počítačovou hrou, která získala oficiální licenci od „Conan Doyle Estate“. Dále představuje vaše oblíbené postavy, kterými jsou Dr. Watson, Mycroft a Inspektor Lestrade a více než 100 dalších osob.
Knihy případů Sherlocka Holmese
V současnosti, která je předigitalizovaná, přeplněna elektronikou a filmovými videoklipy, stále ještě můžeme usednout do hlubokého křesla, vzít do rukou knihu, popíjet čaj a ponořit se do časů staré dobré předválečné Anglie, která se zde nostalgicky zjevuje. Na českém trhu nalezneme řadu výtisků a překladů celého slavného díla.
Zvukové nahrávky příběhů
Pro tiché a pohodové večery u anglického čaje vznikla řada zvukových nahrávek příběhů o dobrodružstvích Sherlocka Holmese a doktora Watsona. Řada českých hereckých osobností tak propůjčila své hlasy známým postavám z příběhů Sira Arthura Conana Doyla. Níže nabízíme výběr některých z nich.
Audio nahrávka s názvem 5x Sherlock Holmes pochází z dílny Českého rozhlasu z let 2009-2010, v nichž propůjčil hlas postavě Sherlocka Holmese herec Viktor Preiss. Na CD naleznete případy Ďáblovo kopyto, Spolek ryšavců, Pět pomerančových jadérek, Druhá skvrna, Modrá karbunkule.
Mezi další nahrávky zmiňme například 3x Sherlock Holmes nebo Domácí pacient.
Komiksy Sherlocka Holmese
Holmes se také dostal na stránky komiksových knih. Řada grafiků a kreslířů se jala ztvárnit jeho postavu a její slavné detektivní příběhy.
Komiksy ze straré školy přineslo vydavatelství Dell, které detektivní příběhy zobrazovalo ve čtyřbarevném zpracování.
Řadu nových komiksových příběhů vydala například společnost Dynamite entertainment.
Jeho příběhy ztvárnil také Marvell comics, DC Comics, Moonstone, Waren Publication a mnozí další další.
Seznam všech případů
Šedesát případů z takzvaného kánonu, soubor 4 novel a 56 povídek, jejichž autorem je A. Conan Doyle.
Studie v šarlatové
Podpis čtyř
Skandál v Čechách
Spolek ryšavců
Případ totožnosti
Záhada Boscomského údolí
Pět pomerančových jadérek
Ohyzdný žebrák
Modrá karbunkule
Strakatý pás
Inženýrův palec
Urozený ženich
Berylová korunka
Dům U měděných buků
Stříbrný lysáček
Žlutá tvář
Makléřův úředník
Gloria Scottová
Musgraveský rituál
Reigateské panstvo
Mrzák
Domácí pacient
Řecký tlumočník
Námořní smlouva
Poslední případ
Pes baskervillský
Prázdný dům
Tančící figuríny
Osamělá cyklistka
Škola v Priory
Černý Petr
Charles Augustus Milverton
Šest Napoleonů
Tři studenti
Zlatý skřipec
Stavitel z Norwoodu
Zmizelý hráč ragby
Opatské sídlo
Druhá skvrna
Údolí strachu
Vila Vistárie
Lepenková krabice
Rudý kruh
Bruce-Partingtonovy dokumenty
Umírající detektiv
Nezvěstná šlechtična
Ďáblovo kopyto
Poslední poklona
Vznešený klient
Voják bílý jako stěna
Mazarinův drahokam
Dům U tří štítů
Upír v Sussexu
Tři Garidebové
Záhada na Thorském mostě
Šplhající muž
Lví hříva
Podnájemnice v závoji
Na starém zámku v Shoscombe
Barvíř na penzi
Zdroj seznamu: Wikipedia
Webové stránky na téma Sherlock Holmes
Česká společnost Sherlocka Holmese
Příběhy Sherlocka Holmese od A. Conana Doylea (volně ke stažení na webových stránkách Městské knihovny v Praze)
Sherlock Peoria (EN)
Diogenes Club (EN)
Baker Street Wikia (EN)
Vaše tipy na zlepšení článku prosíme neváhejte posílat na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Čtěte také:
Tajemství šifer - po stopách kryptografie a steganografie
