Ptali jsme se českého ministerstva zemědělství, jaké škody způsobené záplavami jsou akutní a jak se dají předběžně hodnotit. Na otázky nám odpovídala Mgr. Helena Šindlerová.
ET: Řekněte, co vše způsobilo škodu - zda nejen voda nebo kroupy nebo nesprávné osazování plodin (širokorozchodné plodiny atd.) - jsou i jiné příčiny škod v souvislosti s povodní?
H. Š.: Největší škody způsobila povodeň. Typické pro její průběh byly extrémní přítoky z drobných a neregulovaných vodních toků a potoků. Kroupy nebo nesprávný osevní postup byly pouze omezenou příčinou vzniku škod a více méně měly lokální působnost.
Ministerstvo zemědělství zavedlo od roku 2002 Program podpory prevence před povodněmi, I. etapa v letech 2002 - 2007 využila 4,1 miliardy korun na výstavbu technických protipovodňových opatření a bylo realizováno 435 akcí. Díky tomu bylo ochráněno 315 tisíc obyvatel, hodnota ochráněného majetku přesáhla 240 miliard korun. Akce byly situovány zejména do regionů zasažených povodněmi v roce 1997 (povodí Moravy a Odry), 1998 (povodí Labe - vodní tok Dědina, okres Rychnov n. Kněžnou) a 2000 (povodí Jizery). II. etapa programu se týká let 2007 - 2013 a celkem bude proinvestováno zhruba 11,5 miliardy korun, akce už byly orientovány do všech povodí, neboť v povodňových situacích v letech 2002, 2006, 2009 a 2010 již bylo postiženo prakticky celé území ČR.
ET: Které oblasti jsou nejvíce zasaženy povodní?
H. Š.: Povodní byly nejvíce zasaženy téměř celé Čechy s výjimkou kraje Vysočina a největší škody způsobily povodně ve středních a jižních Čechách, ale také v severních a západních Čechách. Od povodní nebyly ušetřeny ani východní Čechy.
ET: Jaká pomoc se realizuje nebo jaká pomoc je v plánu? Podle jakého kritéria se pomáhá?
H. Š.: Ministerstvo zemědělství rozhodlo o mimořádném prodloužení příjmu žádostí o dotace v rámci 19. kola PRV (Program rozvoje venkova). U podopatření Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření, které má přímou souvislost s odstraňováním škod po povodních, ministr zemědělství schválil prodloužení příjmu žádostí až do 31. 10. 2013 (původní termín byl od 19. 6. 2013 do 2. 7. 2013). Předběžně je pro podopatření na obnovu lesního potenciálu po kalamitách vyčleněno cca 417 milionů Kč. Konečná částka bude upravena o aktuální kurzový přepočet a o finanční prostředky ušetřené v předchozích kolech příjmu.
Šancí, jak podpořit zemědělce, je více. Ministerstvo zemědělství navrhne, aby mohli velkou vodou postižení hospodáři odložit své platby státu. Dalším způsobem by mohlo být, že by měli možnost získat půjčky s nejnižším možným úročením.
Plánuje se, že zemědělcům, kteří pobírají dotace na plochu (tzv. SAPS) bude Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v říjnu vyplácet předčasné zálohy, aby měli žadatelé disponibilní peníze na svých účtech co nejdříve.
ET: Jaká bude kompenzace zemědělcům? Záleží na pojištění nebo na čem ještě?
Ministerstvo zemědělství postupně spouští opatření, která řeší škody způsobené povodněmi. Oznámilo již, že u subjektů dotčených povodněmi kontrolní orgány odloží všechny plánované kontroly. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zahájil evidenci škod zemědělců postižených velkou vodou. Žadatelé mohou kontaktovat SZIF, který k nim v nejbližším možném termínu vyšle inspektora a na místě společně se žadatelem vyhodnotí stav škod.
ET: Jaký bude tlak na zvyšování ceny plodin, zeleniny?
H. Š.: Obiloviny a olejniny sice byly zasaženy povodní, ale vzhledem k malému rozsahu jejich pěstování v postižených oblastech a k odhadované výši škod u této skupiny plodin by nemělo dojít k opodstatněnému tlaku na zvyšování cen. Nepředpokládá se příliš velký tlak na ceny ani u jiných plodin.
ET: Jak poškozena je jižní Morava?
H. Š.: Jižní Moravy se naštěstí netýkají žádné extrémní škody srovnatelné s výše uvedenými regiony.
Děkujeme za rozhovor.
Zatím je to vše, co se dá v dané popovodňové situaci poskytnout za informace o škodách v zemědělství.
