20130529-akupunktura-zvirat
Fenka Chocolate prochází akupunkturou, aby si vyléčila vyhřeznutou ploténku. Tokio, Japonsko, 12. dubna 2013. (Adam Pretty/Getty Images)

Alternativní způsoby léčby si u nás získávají stále větší oblíbenost. Neplatí to však jen u lidských bytostí, ale i u těch zvířecích. Veterinární péče založená na přirozených a přírodních postupech se uplatňuje hlavně díky osvíceným veterinářům.

K používaným metodám patří především homeopatie, akupunktura a fytoterapie (bylinná léčba). Je třeba si uvědomit, že tyto alternativní přístupy nevyléčí všechno. Klasické veterinární lékařství je nezastupitelné v případě chirurgických zákroků, rentgenových vyšetření a podobných úkonů. Přírodní postupy pak slouží jako doplňující prostředek, a proto je nejlepší oba směry kombinovat, shodují se veterináři.

Přesto je alternativní medicína v některých případech účinnější. Například u chronických obtíží či pohybových problémů. „Alternativní medicína nám hodněkrát pomohla, protože tam, kde je klasická medicína na svých limitech, my máme pořád ještě kam sáhnout,“ říká Pavla Lunterová z Valašska. V ordinaci používá celou škálu metod, od masáží až po přírodní přípravky. Koneckonců alternativní veterinární medicínu lze použít nejen u psů a koček, ale i u téměř všech dalších zvířat - ptáků, koňů, krav, koz, králíků a dalších, jen je třeba mít na zřetel specifika každého druhu. Ne každá metoda je vhodná pro každé zvíře. Například u ptáků se u nás akupunktura kvůli nedostatku informací prakticky neaplikuje, zato u psů, koček a koňů ano, a to se slibnými výsledky.

Ekzémy i ochrnutí

Ivana Lupečková z Hané, která se specializuje převážně na psí pacienty, kromě běžných metod aplikuje již řadu let akupunkturu a říká, že její jehličky pomohly téměř sto procentům pacientů s ochrnutím končetin. Na venkově, kde žije, jsou však lidé k akupunktuře nedůvěřiví, a proto většina zájemců, kteří si přejí akupunkturu pro své mazlíčky podstoupit, přijíždí z velkých měst. Navíc přicházejí často až v okamžiku, kdy hrozí utracení psa kvůli jeho nepohyblivosti. I takovým případům se však dá pomoci.

Homeopatie je podle veterinářů, kteří ji používají, jednou z metod alternativní medicíny, která je u zvířecích mazlíčků velmi účinná, přinejmenším u některých stavů. „U atopických ekzémů nemá klasická medicína pacienta jak vyléčit. Je to doživotní medikace, často s léky s nežádoucími účinky. A tady narážíme na byznys medicíny, protože pacient chodí stále na kontroly, dáváte stále hodně léků, diet, vitamínů, léčebných šamponů. Udržujete pacienty nemocné, nezabíjíte je, ale taháte z nich nebo z pojišťovny peníze,“ vysvětluje Jiří Zábojník z Uherského Brodu, který se zaměřuje na homeopatii a dodává: „Homeopatikem to vyléčíte třeba za 3 měsíce, ale pak pacienta vidíte jednou za rok při vakcinaci.“

A co na to majitelé zvířátek? Někteří lidé o alternativě moc nevědí, a tak se bojí ji vyzkoušet. Těm je nutno vše srozumitelně vysvětlit. Další skupina přijde kvůli tomu, že alternativu přímo vyhledávají. „Víc je asi ještě těch běžných pacientů. Většina lidí souhlasí s tím, abychom použili nějaký postup, který není běžný. Takových, kteří jsou v opozici, je minimum. Lidé jsou rádi, že je ještě nějaká další možnost, které se dá použít,“ popisuje Lunterová.

Doktor Zábojník si s tím moc hlavu neláme a používá to, co je pro zvíře v dané situaci to nejlepší. „Není důležité, jakou metodu použiji, ale zda pacientovi pomůžu!“ říká veterinář a dodává, že o zákazníky nemá nouzi. Alternativní medicína se tak pomalu dostává do povědomí širší veřejnosti. Potvrzuje to i Lupečková: „Zájem o akupunkturu za ta léta (co jsem začínala) výrazně stoupl. V podstatě denně mi někdo píše na internetu dotazy ohledně psů a akupunktury.“ Zbývá však ujít ještě velký kus cesty. Veterinářů, kteří se těmito „netradičními“ metodami zaobírají a nabízejí je, je u nás stále ještě málo. Stejně jako v humánní medicíně, i oni se nezřídka setkávají s nepochopením a odmítáním ze strany svých skeptických kolegů.

Jaký pán, takový pes
Zastánci celostní medicíny tvrdí, že duše a tělo jsou propojeny a navzájem se ovlivňují, a stejný princip platí i u zvířat s tím rozdílem, že do hry vstupuje ještě majitel. „Zvířátka mají schopnost se lidem připodobňovat. Když se pozorně podíváte, zjistíte, že zvířata často trpí stejnými nemocemi jako jejich pánové,“ tvrdí Pavla Lunterová. Zvířecí mazlíčky ovlivňuje jejich prostředí, a proto je důležité, aby jejich majitelé byli sami vyrovnaní. Nastolit pohodové chovatelské podmínky je úkolem majitele, a tak se veterináři často setkávají se situacemi, kdy musí vychovávat spíše majitele a přesvědčit je, aby změnili režim – stravování, chování, komunikaci a tak dále. Pokud se podmínky, ve kterých zvíře vyrůstá a žije, nezmění, zdravotní problémy se budou vracet neustále.

 

Čtěte také: