„Přátelství, které mohlo zmizet, nebylo nikdy opravdovým přátelstvím.“ - Jeroným Pražský
O přátelství již toho bylo řečeno velmi mnoho. Těžko však říci, čemu lidé věří a co nazývají pravým přátelstvím.
Váhu přátelství lze měřit, projde-li zatěžkávací zkouškou, takzvaným „prubířským kamenem“. Mistr Jeroným zřejmě došel ke svému životnímu pochopení, které shrnul do výše uvedeného citátu.
Z jeho života a činů je patrné, že za svým přesvědčením a vírou byl schopen si pevně stát. Rovněž byl ochoten postavit se za své přátele, přestože to pro něj mohlo znamenat smrtelnou hrozbu.
Jeroným Pražský byl vzdělaný duchovní, současník Mistra Jana Husa. Své současníky oslňoval vzdělaností a řečnickým uměním. Bývá dokonce přirovnáván k antickému filozofu Sokratovi. Během svého života putoval po univerzitách středověké Evropy. Ve své době lekal ostatní výstředními činy a svou vášnivou povahou. Dodnes dokáže mistr Jeroným zaujmout současníky jako intelektuál, jenž pokládá významné otázky a zpochybňuje ustálená dogmata.
Trojnásobný mistr svobodných umění (Sorbona, Heidelberk a Kolín n. Rýnem) byl v r. 1407 přijat do svazku univerzity. Protože však jako laik nemohl kázat, zasvětil svůj život odborné práci. Roku 1415 přišel do Kostnice, aby pomohl svému příteli Janu Husovi, který kázal proti praktikám církve, které se podle něho vymykaly učení Ježíše Krista. Na základě ostré žaloby Michala de Causis byl však i sám Jeroným uvržen do těžkého žaláře, kde byl pak často vyslýchán se záměrem, aby se zřekl Husova učení, které církev označila za kacířské bludy, protože po zkušenostech s Husem již podruhé koncil zapalovat hranici nechtěl.
Když byl pak souzen, mezi soudci zasedl i Florenťan Poggio Bracciolini, který poté zanechal zprávu o celém procesu. Ta svědčí o plamenné a velice učené, filosoficky zanícené obhajobě Jeronýmově. Tento poslední proces s Mistrem Jeronýmem Pražským trval pět dní.
Soudci, již očekávali, že Jeroným odvolá svoji víru, byli však na konec zklamáni. Nejenže neodvolal, ale zastal se navíc také Jana Husa. Církev jej nechala upálit stejně jako Jana Husa. Jeronýmův život skončil 30. května 1416 na břehu Rýna v plamenech dřevěné hranice.
Čtěte také:
Citát týdne: Karel Čapek o humoru
Citát týdne: Vladimír Neff - moudrá rada od českého spisovatele
Citát týdne: Tomáš Baťa - muž, který obul polovinu světa
