„Ten pán na violoncello nehraje, on je violoncello!“ a další podobné poklony patří věhlasnému virtuózovi Jánosovi Starkerovi, jenž zesnul tuto neděli 28. dubna 2013.
Starker profesionálně debutoval už ve svých 14 letech (Violoncellový koncert h moll, Op. 104 od Antonína Dvořáka). V roce 1997 získal dokonce cenu Grammy za nejlepší instrumentální výkon, a to díky svérázné interpretaci Bachova díla - Suit pro sólové violoncello.
Tento umělec se narodil 5. července 1924 v Budapešti. Protože měl židovský původ, v nelehkých dobách byl tři měsíce zadržován v nacistickém koncentračním táboře. Ale tragickému osudu se na rozdíl od svých dvou bratrů vyhnul.
V roce 1948 emigroval do Spojených Států, kde se i usadil. V následujících letech hrál v Dallasském symfonickém orchestru, v orchestru Metropolitní opery a Chicagském symfonickém orchestru. Od roku 1958 až do své smrti působil jako uznávaný profesor Indiana University. Zanechal po sobě velké množství nahrávek a profesně vychoval mnoho skvělých violoncellistů.
Agentura AP uvedla, že mluvčí Jacobsova hudebního institutu Univerzity v Indianě, Alain Barker, potvrdil, že Starker zemřel ve svém domově, v kruhu svých blízkých v Bloomingtonu.
Klasická Bachova Prélude první suity v podání Starkera...
