Žánr: Drama, romantický, sci-fi
Režisér: Juan Diego Solanas
Hudba: Benoît Charest
Hrají: Kirsten Dunst, Jim Sturgess, Jayne Heitmeyer, Neil Napier, Larry Day, Timothy Spall, Stella Maeve, James Kidnie
Snímek se nedrží zažitých archetypů, ale spíše na pozadí příběhu vykresluje hlubší a širší témata.
Režisér Juan Diego Solanas na svém kontě zatím nemá mnoho snímků. Mezi jeho nejznámější a také nejúspěšnější patří jistě Muž bez hlavy, v němž není nouze o jinotaje a náznaky na hledání své „vlastní hlavy“. Rozumějme, svého skutečného já.
V novém snímku Paralelní světy, v němž si zahrají hlavní role Kirsten Dunstová a Jim Sturgess, otevírá další možnosti a mnohem širší pole působnosti pro svět magických zpodobnění a metafor. Obejděme všechna očekávání a pojďme se podívat na zápletku.
Zápletka
Ve vesmíru existují dvě planety, které se nacházejí v těsné blízkosti, a to natolik, že z nejvyšších vrcholků hor si můžete popovídat s obyvateli sousední planety. A to se právě stalo Adamovi, který potkal na vrcholcích hor Evu z jiného, protějšího světa.
Oba světy navíc spojuje obří stavba transdimenzionální obchodní společnosti. Adamův svět je světem chudým, který využívají obyvatelé protější planety, kteří z něj čerpají suroviny a nazpět prodávají drahou elektřinu. Dokáže láska, která se vytvoří mezi Adamem a Evou, změnit po věky vytvářená společenská uspořádání?
Hodnocení
Snímek se nedrží obvyklého archetypu zamilovaných dvojic, ale spíše na jeho pozadí vykresluje hlubší a širší témata. Dvě protichůdné síly jinu a jangu, společenské vrstvy, rozdílnost povah muže a ženy, propasti mezi lidmi ve společnosti a jejich sbližování, překonávání překážek, sjednocování, hledání společné cesty, dosahování spojení a harmonie a tak podobně. To vše ve snímku Juana Diega Solanase naleznete. Pokud použijete dostatek fantazie :)
Vynikající grafické zpracování a zvláštní efekty vtipně uvádějí jednotlivá zpodobnění do vizuální formy. Například, když si ředitel transdimenzionální společnosti pozve na pohovor Adama, sedí v místnosti vzhůru nohama. Protože se setkávají na hranici mezi oběma světy, stává se metafora rozdílnosti společenských vrstev velmi trefnou a dostává až groteskní rozměry.
Stejně podtextové jsou vztahy mezi Adamem a lidmi z druhé planety. Ti, kteří chodí vzhůru nohama, jakoby znázorňovali vyšší a bohatší společenskou vrstvu. Přísná pravidla znemožňují, aby se mezi sebou lidé z jiných světů stýkali. Adama ale pohání jeho láska k Evě, která pracuje ve vyšších patrech transdimenzionální obchodní společnosti. Jejich vztah možná nakonec dokáže překlenout i zaběhnutá společenská tabu a prorazí cestu ke vzájemné spolupráci a solidaritě obou světů.
Vynikající animace a zvláštní efekty skvěle vykreslují svět, který v hloubavějším divákovi vyvolává plejádu společenských metafor. Pokud budete sledovat pouze povrchní stránku filmu a budete očekávat romantické klišé nebo vyloženě striktně vystavěný fantastický příběh, možná v něm nenajdete to, co jste hledali. Přirozeně právě proto, že to nic takového není.
Snímek Paralelní světy působí svojí metaforou společenských vrstev podobně trefně jako snímek Vyměřený čas od režiséra a scénáristy Andrewa Niccola. Je ovšem v porovnání mnohem milejší, nenásilnější, kouzelnější a vyvolává ještě více metaforických prvků. Navíc ještě skvěle pobaví, například tancem na stropě kavárny Dva světy, obráceným skokem z jezera v jednom světě do jezera druhého světa, vývojem speciálního antigravitačního krému na vrásky a dalšími fantastickými nápady.
Škoda jen, že řada recenzentů snímek pravděpodobně pochopila z příliš mělké a úzké perspektivy. Také v něm podle mě někdy hledali něco, co ani tvůrci nechtěli prvoplánově sledovat a samozřejmě to tam neobjevili. Na snímek rozhodně stojí za to zajít a neklást fantazii meze. Také z toho vyplývá poučení, že ani mnohé recenze, ani reakce diváků nejsou zárukou toho, že před vámi na plátně probíhá dobrý nebo špatný film. Nejlepší je zkoumat věci do hloubky, zeširoka a sám za sebe.
Hodnocení: 
Hudba
Hudbu ke snímku vytvořil Benoît Charest, který se proslavil zejména hudbou pro animovaný snímek z roku 2003 Trio z Belleville, za nějž obdržel přestižní ocenění. Charest je kanadský kytarista a filmový skladatel z Quebecu. Píseň Belleville Rendez-vous mu vynesla nominaci na Oscara, stejně jako nominaci na cenu Grammy.
V soundtracku k filmu naleznete dvanáct skladeb, jejichž názvy samy napovídají, že ve snímku rozhodně nejde pouze o povrchní prvoplánový příběh. Posuďte sami City of Hope, Breath and Life, with World's Collide a další.
Ukázka hudby
Čtěte také:
Recenze na film: Gangster Squad – Lovci mafie
Recenze na film: Hobit - Neočekávaná cesta, první díl příjemně pobaví
Recenze na film: Atlas mraků - další perla podle Wachovských?
