Seriál o významných událostech čerpá ze světové historie a se záměrem udržovat obecné povědomí a paměť poukazuje na historická ponaučení a připomíná významné osobnosti.
V 16. století skončila platnost juliánského kalendáře také v Čechách a Rakousku
6. ledna 1584 skončila platnost juliánského kalendáře v Čechách a v Rakousku, následujícího dne se podle gregoriánského kalendáře psalo: 17. ledna. Tento skok v čase se udál rozhodnutím papeže Řehoře XIII. v roce 1582. Jednotlivé země jej však zaváděly postupně v nejbližších letech, a tak v Čechách došlo ke změně měření času dva roky po papežově rozhodnutí.
V současnosti dosud platí celosvětově používaný systém času – kalendář gregoriánský. Gregoriánský měřič, který se řadí mezi solární kalendáře, je vůči juliánskému podstatně přesnější. Zatímco juliánský kalendář má oproti astronomické skutečnosti každých 134 let odchylku o jeden den, u gregoriánského kalendáře naskočí tato odchylka jednoho dne přibližně až za každých 3 300 let.
Morseův telegraf
9. ledna 1838 Samuel F. B. Morse provedl první úspěšné pokusy s elektrickým telegrafem. Samuel Finley Breese Morse (* 1791 – 1872) byl rodilý Američan proslulý vynálezem telegrafu, tzv. Morseovy abecedy a současně byl talentovaným sochařem a malířem portrétů a historických scén.
Kdo by neznal Morseovu abecedu? Ale podle koho se vlastně jmenuje, už se neptáme. Ke konci 18. století se narodil výtvarník a vynálezce Samuel F. B. Morse, který se zasloužil především o elektrický telegraf. S tímto zařízením uskutečnil v roce 1844 první telegrafické spojení mezi Washingtonem a Baltimorem. Spolu s telegrafem vynašel kódování abecedy.
Morseova abeceda se používala na celém světě. Kódování abecedy bylo voleno tak, aby nejvíce používaným (nejfrekventovanějším) písmenům – v angličtině – odpovídaly nejkratší sekvence teček a čárek. Původní abeceda byla v roce 1918 ještě zdokonalena. Později bylo telegrafování nahrazeno telefonií, dálnopisem a v současné době vše pokrývá internet.
Jako prostředek tísňového volání byla Morseova abeceda se známým signálem SOS používána do roku 1996 pro lodě na moři, které měly výtlak větší než tři sta tun. Potom byla nahrazena globálním námořním a tísňovým systémem GMDSS.
Od roku 1838 byl telegrafický kód pojmenován po jeho vynálezci Morseovi a dodnes je znám jako Morseova abeceda. V současnosti existují také snahy o využití Morseovky v mobilních telefonech.
Daguerrotypie
9. ledna 1839 Francouzská akademie věd oznámila objev daguerrotypie, fotografického procesu vynalezeného Louisem Daguerrem.
Samuel F. B. Morse se přátelil nejen s dánským sochařem Thorvaldsenem, ale při cestách do Francie našel blízký vztah k příteli, kterým nebyl nikdo jiný, než malíř a vědec Louis-Jacques-Mandé Daguerre (*1787 - 1851), který ve třicátých letech 19. století vyvinul daguerrotypii, první praktickou metodu fotografování. Byl také první, kdo vynašel diorama a polyorama.
Daguerre je považován za jednoho z průkopníků a otců fotografie, spolu s Nicéphorem Niepcem, Williamem Foxem Talbotem, Hippolytem Bayardem a Hérculem Florencem.
Při své návštěvě Paříže roku 1839 Samuel F. B. Morse navštívil Daguerra a velmi se zajímal o jeho vynález daguerrotypie a dioramata.
Později se daguerrotypie podobně jako telegraf rozšířila do celého světa. Dalšího zdokonalení fotografického procesu dosáhl anglický vědec William Henry Fox Talbot, který si nechal kalotypii patentovat 8. února 1841.
Po svém patentovaném vynálezu nemusel Daguerre již vydělávat peníze na živobytí, protože dostával penzi od francouzské vlády.
„Protože nám fotografie zaručuje naprostou přesnost, je fotografie uměním," ocenil vynález francouzský básník Charles Baudelaire.
„Dobrá daguerrotypie má - díky dlouhé době expozice - tak něžný a měkký charakter, jaký podle mého názoru pozdější fotografie už nikdy neskýtala,“ sděluje neznámý autor.
Rubikon a vržené kostky
10. ledna 49 př. n. l. – Julius Caesar překročil řeku Rubikon se slovy „Kostky jsou vrženy", čímž v Římě rozpoutal další občanskou válku.
Rubikon jako řeka na Apeninském poloostrově v severní Itálii je dlouhá 80 km a ústí do Jaderského moře severně od města Rimini.
Podle tehdejšího římského práva bylo zakázáno kterémukoliv generálovi překročit řeku se stálým vojskem. Řeka tvořila hranici římské provincie Předalpská Galie s Itálií, zákon tak chránil republiku před vnitřní vojenskou hrozbou.
Jakmile se Julius Caesar dověděl, že římský senát dal plné moci jeho politickému sokovi Pompeiovi, neváhal překročit hranici - Rubikon, protože sám toužil stát se nejmocnějším diktátorem.
A právě v tu chvíli, kdy Caesarovy legie překročily Rubikon, podle římského historika Suetonia zde pronesl proslulou větu, která se stala frází: Kostky jsou vrženy (latinsky Alea iacta est).
Toto rčení znamená jasné a stručné označení stavu či situace, kdy nelze couvnout či vzít rozhodnutí zpět; v podobném smyslu se užívá i slovní spojení překročit Rubikon.
Tulák po hvězdách
12. ledna 1876 se narodil Jack London, americký spisovatel, který psal o zlaté horečce na Aljašce a lovcích kožešin.
Jack London (*12. ledna 1876 – 22. listopadu 1916), americký spisovatel, který od mládí žil dobrodružným životem, se stal námořníkem, zlatokopem, lovcem a - spisovatelem. Když procestoval celé Spojené státy, vydal se na Aljašku v době, když tam vládla zlatá horečka. Jako zlatokop sice nezbohatl, ale svoje zkušenosti ze severu později využil ve svých povídkách a knihách.
Jeho knihy odvahy a dobrodružství se staly známými po celém světě. Kdo by neznal Bílého tesáka nebo Tuláka po hvězdách?
Celý svůj život London bojoval s alkoholismem, svoji závislost na něm popsal pregnantně ve své knize Démon alkohol, která vyšla roku 1914. O dva roky později zemřel. K jeho smrti přispělo také vyhoření jeho ranče a bída.
