Jak skutečně je moderní doba moderní? Archeologické nálezy, ať už ve formě vykopávek nebo v dokumentech považovaných za ztracené, vynášejí nyní na světlo stále pozoruhodnější informace. Mnohé vymoženosti moderní doby mají totiž svůj původ v dávné minulosti. Tyto nové informace umožňují uvidět průběh historie v novém světle, jak jsme ji dosud neznali. Dříve či později mnohé nálezy změní současné učebnice dějepisu.
Dokumentační řada „Počátek techniky", kterou vysílal německý televizní program ZDF, ukázala v dílu „Mechanika Dálného východu", jakých technických vymožeností dosáhla Říše středu v dávných dobách. Částečně to byly technologie takové komplexnosti, že jejich způsob fungování může být skutečně pochopen teprve dnes díky postaveným modelům dávných mechanismů. Tyto rekonstrukce jsou možné jen díky tomu, že se dochovala dokumentace čínské kultury. Slovy a náčrtky tak byly již tehdy zdokumentovány technické i kulturní vymoženosti, a tak umožňují téměř komplexní pohled do čínské minulosti. Podívejme se na několik příkladů techniky, která se používá dnes, a přitom ve staré Číně byla známa již před staletími.
Seismograf od Čang Chenga (78 a 139 n. l.)
V uplynulých letech se na celém světě často diskutovalo o katastrofách v souvislosti se zemětřesením a také se spekulovalo o možných blížících se sopečných erupcích. Povězme si tedy něco o výstražných systémech, záznamech záchvěvů půdy či o výzkumu vulkánů.
Jen málo lidí dnes ví, že fungující seismograf vyvinul už geniální čínský vynálezce Čang Cheng (78 a 139 n. l.). V době, kdy rychlost předávání informací závisela na rychlosti spěšných poslů, mohlo trvat velmi dlouho, než dorazila pomoc. Seismograf vyvinutý Čang Chengem nahlásil 13. 12. 134 zemětřesení, k němuž došlo v dnešní provincii Kan-su, vzdálené přes 500 km od tehdejšího hlavního města Luo-jang v provincii Che-nan. Je zdokumentováno, že nejrychlejší kurýr dorazil až o tři dny později, a tím hlášení seismografu potvrdil.
Čangův seismograf se skládá z bronzové nádoby s devíti postavami draků, kteří mají v tlamě volně uloženou kovovou kuličku. Ve vnitřním prostoru draka se nachází citlivé inverzní kyvadlo. To se skládá z tyčky, na jejímž konci je umístěno závaží, podobné přemetacímu panáčku. Jeho váha jej nutí stále udržovat se ve svislé poloze, avšak seizmický otřes tuto citlivou rovnováhu v seizmografu naruší. V důsledku toho se tyč převrhne a dotkne se jedné z kuliček, která nato vypadne a bude zachycena v tlamě figurky žáby. Tím se ukáže i směr, v němž k zemětřesení došlo.
V Číně existovaly vrtné věže už před 2 000 lety
Další zdánlivě moderní technologií je vrtná věž. V Číně však byla v provozu již před dvěma tisíci lety. Nejdříve se s její pomocí těžila sůl a poté ropa a zemní plyn. Tyto staročínské „velké vozy", jak byly tehdy nazývány, čněly do neuvěřitelné výše 55 metrů. Věže byly zhotoveny ze stabilního bambusu. Železné vrtací kladivo bylo připevněno na bambusových lanech, jejichž pevnost v tahu je srovnatelná s moderními ocelovými lany. Kladivo bylo nadzdvihnuto pákovým mechanismem a upuštěno na horninu. S různě formovanými vrtacími hlavami tak mohly být zdolávány různé druhy hornin.
Jihočínské město C'-kung vděčí svému názvu „tisícileté hlavní město soli" používání právě těchto vrtných věží, s jejichž pomocí bylo možné dosáhnout podzemních solných ložisek. Do vzniklých děr pak byla vedena voda a sůl byla, tak jako dnes v solných dolech, z horniny vyplavena. Tyto monumentální vrtné věže je možné i dnes ještě v C'-kungu spatřit.
Působivá technika převodů
Obě dosud zmíněné technologie už jsou dostatečným příkladem znalostí čínských inženýrů, které měli v používání pákových systémů a v oblasti statiky. Mnohem komplikovanější v konstrukci jsou však ozubené převodovky, které byly základem měřících vozů pro odměřování dráhy za dynastie Song (960 - 1279) nebo se používaly při mletí obilí s několika mlýnskými kameny.
Kola měřicího vozu přenášela rotační pohyb do vnitřku vozu, kde se nižším převodem redukuje rychlost rotace tak, že se řídicí kolo otočí jednou po 450 metrech. Řídicí kolo pak spustí přes jeden či více kolíků úder na buben. Tímto způsobem bylo možné měřit vzdálenosti, což mohlo mít rozhodující význam například při vedení války. Tento druh převodu odpovídá převodovce u moderních motocyklů.
Schopnost konstruovat komplikované převody se však neupotřebila jen u měřicích vozů. Výživa rostoucího obyvatelstva v Říši středu vyžadovala změny, jelikož stávající tradiční metody produkce potravin už nestačily pokrývat spotřebu. Vše se tedy ve velkém stylu „industrializovalo". Příkladem toho je vodou poháněný mlýn na obilí s několika mlýnskými kameny. Mlýnské kolo pohánělo centrální hřídel, na níž sedělo několik ozubených kol. Tato vertikální ozubená kola zapadala v úhlu 90° do horizontálně ložených ozubených kol. Tím se dalo do pohybu celkem devět dvoutunových mlýnských kamenů. Byla to technologie, která se v Evropě objevila teprve o tisíc let později.
Přeložila Míla Chocholová
Vynálezci se vracejí ke ztraceným technologiím
