Podle Darwinovy evoluční teorie vznikl první člověk, který dnes chodí po zemi (homo sapiens – člověk moudrý), před 200 000 lety. Před 40 000 lety se tento typ člověka měl objevit v dnešní Evropě a před 15 tisíci až 30 tisíci lety se měl objevit v Severní a Jižní Americe. Dnešní moderní archeologové však nalezli důkazy, které nasvědčují tomu, že lidé podobní těm dnešním se po naší planetě procházeli již před milióny let.
Geoložka Virginia Steen-McIntyre našla v roce 1966 sadu železných nástrojů v mexickém Hueyatlaco. Po radiometrickém datování (metoda k určení stáří archeologických nálezů) bylo zjištěno, že tyto nástroje jsou staré 250 000 let, což popírá teorii, že první lidé se na území amerického kontinentu objevili před 30 000 lety. Stáří nástrojů čtvrt miliónu let potvrdil i biostratigraf Sam VanLandingham, který v letech 2004 a 2006 na tomto místě provedl výzkum.
Archeolog Carl Baugh vedl archeologický průzkum u Paluxy poblíž Glen Rose v Texasu. Ve zkamenělém vápenci, který před 100 miliony lety byl v bahenním stavu, nalezl dinosauří stopy. Vedle těchto stop nalezli i lidské stopy, což dokazuje, že lidé chodili po zemi již v době dinosaurů. Samozřejmě, objevily se spekulace z řad kontroverzních archeologů a vědců, kteří tvrdili, že tyto stopy jsou podvrh. Carl Baugh proto nechal odstraňovat vrstvu za vrstvou vápence, kde byly nalezeny další lidské a dinosauří stopy vedle sebe, které byly starší, než výše zmiňovaných 100 milionů let. Tímto nálezem vyvrátil, že by se jednalo o podvrh.
Ještě starší důkazy byly nalezeny v jihoafrickém Klerksdorpu. V této oblasti našli horníci stovky kovových koulí ve vrstvě z doby Prekambria, jež je stará fantastických 2,8 miliardy let. Podle ředitele muzea v Klerksdorpu Rolfa Marxe jsou koule naprostou záhadou. Ve školách nás učí, že doba železná začala ve 12. stol. př. n. l. ve starověkém Řecku a Orientu. Nálezy železných předmětů v jihoafrickém Klerksdorpu a také jinde ve světě však jasně popírají teorii, že první železné předměty byly vyráběné teprve před 3 200 lety.
Zároveň popírají Darwinovou evoluční teorii, protože podle vědců a archeologů, kteří se na tyto důkazy snaží dívat objektivně a nezávisle na konvenčních teoriích, stojí Darwinova evoluční teorie na chatrných základech, protože doposud nebyl nalezen chybějící článek přerodu opice v člověka.
V Jižní Americe na území Bolívie ve výšce 3 800 metrů nad mořem leží starověké město známé jako Tiahuanaco. Bolivijský badatel Arthur Posnansky zahájil na tomto místě začátkem minulého století padesátiletý výzkum. Pomocí astronomických měření zjistil, že nejstarší základy města Tiahuanaco jsou staré 17 tisíc let! Toto zjištění je v protikladu se zažitou teorií, která říká, že v této době na území Jižní Ameriky žádní lidé nežili. Žádnému vědci se nepodařilo tuto teorii přesvědčivě vyvrátit.
Teorií o prehistorických kulturách je mnoho a tyto teorie jsou podepřeny plnohodnotnými důkazy, které svědčí o jejich pravdivosti. Vědců, kteří jsou ochotni tyto důkazy akceptovat a dívat se na vznik lidstva a člověka alternativně, je málo. Většina vědců tyto důkazy zavrhuje, aniž by je důkladně prozkoumali, protože to jednoduše nezapadá do jejich již zažitého myšlení. Uznání těchto teorii o prehistorických kulturách by pro ně znamenalo od základu změnit způsob myšlení a popření všeho, co tito vědci a jejich předchůdci v minulosti hlásali.
Teorie prehistorických kultur poukazují na opakovaný vznik a zánik velkých lidských civilizací, které se v průběhu dějin vždy objevovaly a mizely. Archeologické nálezy přinášejí důkazy o přítomnosti lidí na planetě Zemi v mnoha různých časových obdobích.
