Seriál o významných událostech čerpá ze světové historie a se záměrem udržovat obecné povědomí a paměť poukazuje na historická ponaučení a připomíná významné osobnosti.
20. prosince
1890 - se narodil český vědec Jaroslav Heyrovský, kterému se podařilo získat Nobelovu cenu za objev polarografie. Fyzikální chemik a objevitel se narodil v Praze na Starém městě jako páté dítě v rodině profesora římského práva na Karlově univerzitě.
Od mládí byla Heyrovského největším koníčkem věda. Mimoto však tento štíhlý vědec také rád hrál tenis, plaval, lyžoval, chodil po horách. K jeho oblíbeným zájmům patřila literatura i hudba; chodil na koncerty, opery a hrál na klavír.
Jeho vzdělání začalo na filozofické fakultě v Praze studiem chemie, fyziky a matematiky, ale již v roce 1910 odešel studovat do Londýna na University College, kde studoval pod význačnými osobnostmi, jako byli například Sir William Ramsay a profesor F. G. Donnan.
Po první světové válce začal pracovat na Univerzitě Karlově na Ústavu anorganické a analytické chemie jako asistent u profesora Bohuslava Braunera. Zanedlouho byl jmenován mimořádným profesorem Univerzity Karlovy a stal se prvním profesorem fyzikální chemie u nás.
Zaměření Heyrovského výzkumu obzvlášť ovlivnilo setkání s profesorem Bohumilem Kučerou, který byl objevitelem rtuťové kapkové elektrody.
Se svým japonským spolupracovníkem a přítelem Masuzo Shikatou navrhl Heyrovský přístroj nazvaný polarograf. Přístroj dokázal automaticky zaznamenávat závislost proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Podle názvu tohoto přístroje byla následně metoda analýzy nazvána polarografie.
Opravdovým vrcholem jeho vědecké kariéry bylo udělení Nobelovy ceny za chemii v roce 1959 za objev a rozvoj polarografických metod. K udělení ceny tehdy Jaroslav Heyrovský řekl: „Udělení Nobelovy ceny je pro mne veliká pocta, neboť je to velmi vzácné ocenění mého objevu a životního díla. Považuji to však nejen za poctu osobní, ale i za uznání celé československé vědy.“
Tento Nobelovou cenou oceněný český vědec zemřel v Praze 27. března 1967, pohřben je na Vyšehradě.
20. prosince
1917 – byla v Rusku založena ČEKA, celým názvem Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией и саботажем при Совете народных комиссаров РСФСР, což česky znamená Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů RSFSR. ČEKA byla první ze série tajných policií v sovětském Rusku.
Na popud Lenina ji založil Felix Edmundovič Dzeržinskij, který stanul v jejím čele.
Štáb ČEKY se nacházel v Moskvě, v ulici Bolšaja Lubljanka, kde bylo zároveň vězení, úřadovny, cely pro výslechy, mučírny a popraviště. V. I. Lenin považoval teror za běžný a nutný prostředek revoluce.
Podle odhadů stála pětiletá existence organizace ČEKA život 200 až 500 tisíc lidí.
21. prosince
1937 – měl premiéru půvabný animovaný film Sněhurka a sedm trpaslíků (v anglickém originále Snow White and the Seven Dwarfs).
Tento legendární animovaný film režiséra Davida Handema, který vzal původní námět ze stejnojmenné broadwayské divadelní hry z roku 1912, se stal snad nejznámější kreslenou filmovou pohádkou na světě vůbec.
Jako první celovečerní animovaný film z dílny Walta Disneye byl roku 2008 Americkým filmovým institutem zařazen mezi 10 nejlepších animovaných filmů světa.
Pohádka byla do češtiny nadabována celkem dvakrát! První dabing vznikl již v roce 1938 a vytvořily jej Filmové továrny AB Barrandov Praha. Sněhurku dabovala Elly Rixová, prince mluvil Oldřich Kovář, zrcadlo Karel Hradilák, královnu Eva Vrchlická atd.
Na počátku německé okupace se ovšem všech osm původních křehkých celuloidových pásů s prvním dabingem ztratilo. Proto byl roku 1970 vytvořen druhý dabing. Sněhurku zde dabuje Klára Jerneková (zpívá Marie Sikulová), prince mluví Eduard Cupák (zpívá Karel Hála), zlou macechu Jiřina Petrovická, Zrcadlo Jiří Holý, trpaslíci jsou namluveni např. Josefem Zímou, Jiřím Šaškem, Ladislavem Krečmerem aj.
Změnila se také jména trpaslíků - zatímco jména z první verze vešla do širokého povědomí: Šmudla, Prófa, Kejchal, Rejpal, Stydlín, Štístko, Dřímal, - jména z druhého dabingu mohou diváky poněkud zmást: Šmudla, Doktor, Kejchal, Brumla, Stydlík, Hopla, Klimba.
Odborný časopis Variety se pokusil zjistit příčinu úspěchu filmu. „Ještě nikdy se v kinech neobjevilo nic podobného Disneyově Sněhurce a sedmi trpaslíkům... Iluze je proto tak dokonalá, milostná romance tak jemná a fantazie tak emociální, že jednání kreslených osob dosahuje hloubky, jež se rovná vroucnosti lidských představitelů. Je to opravdu velký film,“ napsal Variety.
Čtěte také:
Výročí týdne – Bedřich Hrozný, Nostradamus, Amundsen
