V listopadu byl v Irsku vydražen malý kousek bílého nefritu za cenu 630 000 eur. Je to pečetidlo, pocházející z doby čínské dynastie Čching, s vyřezaným zvedajícím se drakem. Pečetidlo přitom není větší než krabička od zápalek.
Cenové odhady dražitelů se pohybovaly pod 6 000 eur, ale nakonec se o skutečné překvapení v malém městečku Durrow postarali čínští dražitelé.
Dražba „Pečetidla s drakem“ pocházejícího ze soukromé sbírky v Paříži byla zahájena s počáteční nabídkou 2 000 eur, ale velice rychle došlo k neúprosnému souboji dvou dražitelů z Číny. Jeden nabízel telefonem z Pekingu a druhý přes internet z města Ťing-te-čen. Po dvaceti minutách bylo pečetidlo „přiklepnuto“ anonymnímu dražiteli z Ťing-te-čenu.
Bílé pečetidlo s drakem tak překonalo více než dvojnásobně rekord dražby, který byl kdy za asijské umělecké dílo na aukci v Irsku zaplacen, informovaly o tom Irish Times.
Ale čím je nefrit tak zvláštní, že ho Číňané částečně považují za cennější než zlato?
Jedno čínské přísloví říká: „Zlato je drahé, ale nefrit má nedocenitelnou cenu.“ Jinými slovy – zlato rovná se bohatství, ale nefrit ztělesňuje něco, co vším tím zlatem a penězi koupit nelze.
Podíváme-li se nejdříve na hmotná fakta, vidíme, že cena nefritu v Číně v posledních letech enormně vzrostla. Zatímco velmi čistý bílý nefrit z Chotanu (čínsky Che-tchien) stál v pozdních sedmdesátých letech ještě zhruba 100 jüanů za kilogram, současná cena za to samé množství přesahuje milion jüanů (cca. 123 000 eur). Nefrit z Myanmaru (dnešní Barma) má však desetkrát až stokrát vyšší cenu, než čínský bílý nefrit.
„Anglický výraz ´jade´ je nadřazeným pojmem dvou minerálů jadeitu a nefritu,“ říká mineralog René Köhler. „Oba minerály se od sebe lehce liší vzhledem, tvrdostí a zpracovatelností. Podle oblasti se tak k dalšímu zpracování používá nefrit či jadeit.“
Obecný český název je nefrit. V Číně se nazývá čen jü, neboli „pravé jade".
Pro geology byl nefrit dlouhý čas považován za mysterium. Nacházel se pouze v řekách a v kamenech, takže jeho skutečný původ často zůstával hádankou. Dokonce i dnes existuje velmi málo nalezišť.
Možná toto je důvodem, proč je nefrit v Číně vysoce ceněným minerálem už od doby kamenné. Ve své dlouhé umělecké i kulturní historii měl jako „královský drahokam“ zcela zvláštní význam. Číňané ho tradičně považují za symbol vysoké morálky. Jeho tvrdost symbolizuje moudrost a silnou vůli, jeho čistota symbolizuje upřímnost a jednoduchost. Jako symbol dobroty, krásy a vzácnosti byl používán pro výrobu různých kultovních postav i uměleckých předmětů. Také byl dáván do hrobu vysoce postavených členů císařské rodiny.
V nejstarším čínském slovníku je výraz „Šuo Wen Ťie C'", který znamená: „Nefrit, nejkrásnější ze všech kamenů, ztělesňuje pět ctností.“ Těmi pěti ctnostmi je míněna moudrost, spravedlnost, milosrdenství, skromnost a odvaha. V Číně jsou tyto ctnosti považovány za pět hlavních ctností.
Od nefritového polštáře k Nefritovému císaři
Už v dávných dobách byl v nefritovém království, jak se Čína také nazývá, tento minerál považován za médium mezi pozemskou a nebeskou sférou. Nefrit měl lidem umožnit vstoupit do kontaktu s Bohy. Byl považován za symbol životní síly a podle moderní nauky o léčivých kamenech má uklidňovat a podporovat vnitřní rovnováhu. Nefrit má dopomáhat ke smíchu, a tím i k větší chuti do života a k vitalitě.
„Dnes už nefrit nehraje tradiční roli jako ve staré Číně,“ říká Číňanka pracující v Německu. „Přesto je nefrit pro Číňany stále ještě velmi posvátný.“ Vědecká zkoumání prokázala zdravotní účinky nefritu v mnoha ohledech. Tak jsou dnes v Číně na trhu vedle rozmanitosti nefritových šperků i produkty pro zdravotní péči, jako například nefritové polštáře nebo předložky.
Co má Nefritový císař společného s nefritem?
Nefritový císař Jü-chuang získal na významu především v 11. století za vlády dynastie Song. Na jeho počest byly postaveny četné chrámy a paláce. Často je zobrazován v císařském dračím rouchu a je považován za jednoho ze San-čchingů, Tří čistých, kteří obývali „Tři čistá nebe“.
V taoismu je Nefritový Císař považován za nejvyššího vládce nebes. Platí za nejvyšší princip nebes a všichni následující čínští císaři se považovali za syna Jü Ti (syna nebes). Tento nejvyšší princip nebes (Šang Ti) je tedy považován za nejvyššího Boha, za pra-nebeského pána, za stvořitele všeho.
Možná tedy nejvyšší ctnosti - moudrost, spravedlnost, milosrdenství, skromnost a odvaha - představují tuto prapůvodní tvůrčí sílu. Vezmeme-li v úvahu, že každý císař Číny je pozemským synem Nefritového císaře, pak se přímo nabízí, že každý čínský císař je nebem vyslaný posel Nejvyšších ctností – a tím je současně i symbolem pro vysokou morálku.
Myanmar: Dělník promývá nefrit pro aukci. (Khin Maung Win/AFP/Getty Images)
Každá aukce drahých kamenů přináší Myanmaru více než 100 milionů US dolarů a tím je i zdrojem hlavních příjmů země. (Frederic J. Brown/AFP/Getty Images)
Šanghaj: nefritové přívěsky na veletrhu šperků v roce 2008. (Paula Bronstein/Getty Images)
Myanmar: barmský obchodník prodává nefritové kameny na trhu. (Paula Bronstein/Getty Images)
Myanmar: rubíny a nefrity. Nefrit existuje v mnoha barevných odstínech. (AFP/Getty Images)
Fu-čou, Čína: bílá nefritová socha Šákjamuniho, dar od barmského krále v době dynastie Ming (1368-1644). (Teh Eng Koon/AFP/Getty Images)
Chotan, Čína: kus nefritu je očištěn, formován a vyřezáván. (Mike Clarke/AFP/Getty Images)
Hongkong: pečetidlo z bílého nefritu, vyřezané v roce 1796 k abdikaci císaře Čchien-lungu, má hodnotu od 1,9 – 2,6 milionu US dolarů. (Frederic J. Brown/AFP/Getty Images)
Přeložila: Bohumila Chocholová 
Čtěte také:
Příběhy ze staré Číny: Navrácení nepoškozeného nefritu
Příběhy ze staré Číny: Jak Sun Jang poznal tisíci-mílového koně
