Švédské město Kiruna na severním výběžku Švédska se svými 23 tisíci obyvateli se bude stěhovat. Leží totiž na největším železnorudném dole na světě a státní těžební společnost Luossavaara-Kiirunavaara Aktiebolag (LKAB) se kvůli stoupající poptávce po železné rudě rozhodla, že celé město přestěhuje a začne těžit.
Ulrika Isakssonová z tiskového oddělení města vysvětluje, že přesun proběhne v několika fázích a zabere poměrně dlouhou dobu. V první fázi dojde k přestěhování centra.
„Nejsme si ještě úplně jisti, jak to proběhne, protože LKAB musí vyjednávat zvlášť s každým, kdo v lokalitě vlastní nějakou stavbu,“ uvedla Isakssonová.
LKAB uvádí, že město se bude muset přesunout kvůli hloubení dalších úseků dolu, které půjdou až do hloubky 1 365 metrů.
„Musíme zjistit, jak velká část města bude zasažena tím, že půjdeme do takové hloubky. Zabere nám to 20 – 25 let a během té doby se to postupně dotkne přibližně tří tisíc domů,“ vysvětlil tiskový mluvčí společnosti Anders Lindberg.
Podle švédského zákona musí přesun města financovat LKAB. Lindberg, který sám ve městě žije, popisuje, jaký by mohl být scénář stěhování:
„Do deseti let koupí LKAB můj dům a potom tam zůstanu jen jako nájemce. LKAB usiluje o povolení těžit v mé oblasti, což znamená, že tam musí koupit všechny domy. Až začnou těžit, pravděpodobně to zabere dalších 10 – 15 let, než bude povrch země zasažen do té míry, že se budu muset přestěhovat.“
Přestěhovat tři tisíce domácností si zajisté vyžádá obsáhlé plánování. Infrastruktura je již víceméně hotová, s novými silnicemi, železnicí i inženýrskými sítěmi. Právě se stěhuje stočtyřicet domácností. Je to kvůli puklinám, které se dolováním utvořily v blízké hoře.
Těžaři si na přestěhování obyvatel města vyčlenili šest miliard švédských korun (asi 17,7 miliardy Kč) a tvrdí, že zisky z jejich operací jsou tak obrovské, že dokáží vše zvládnout nejenom po stránce finanční, ale i technické. Z centra se například bude muset kvůli jejich kulturní hodnotě přemístit devatenáct budov, které se stanou součástí nového centra města.
Je však obtížné chodit od domu k domu a říkal lidem, že se musí vystěhovat, že už se nebudou moci procházet v místech, kde vyrůstali a žili, říká Lindberg.
Kiruna byla založena Hjalmarem Lundbohmem (1855–1926), prvním ředitelem LKAB, který se rozhodl vybudovat osadu uprostřed ničeho. Věděl, že to nebude snadný úkol, neboť musel přesvědčit horníky, aby se přestěhovali do subarktické pustiny, a tak se snažil učinit místo atraktivní pro ně i jejich rodiny. Stejná výzva nyní čeká i na jeho nástupce ve společnosti a představitele města, kteří se snaží velké stěhování co nejlépe naplánovat.
Přeložil Ondřej Horecký
