17. listopadu 1989 proběhla pokojná demonstrace studentů v Praze při příležitosti 50. výročí studentských manifestací. (skaut-strelka.bloger.cz)
Zatímco byl 17. listopadu v roce 1869 otevřen Suezský průplav, o téměř století později byly 17. listopadu 1939 v Protektorátu Čechy a Morava v důsledku manifestačního odporu českého lidu proti okupaci při pohřbu Jana Opletala uzavřeny vysoké školy. Vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni. Stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů.
17. listopadu 1969 začala vyjednávání mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem nazvané Rozhovory o omezení strategických zbraní.
17. listopadu 1989 proběhla pokojná demonstrace studentů v Praze při příležitosti 50. výročí studentských manifestací. Demonstrace byla rozehnána policií, což byl vlastně počátek takzvané „Sametové revoluce“, která vedla ke zhroucení komunistického režimu v bývalém Československu.
17. listopadu 1989. (public domain)
17. listopadu 2012 se opět vrací na politickou scénu pouze minimálně reformovaná komunistická strana, která získala nové politické posty při nedávných krajských volbách. Další výročí, které se do řady významných momentů historie zapisuje poměrným paradoxem.
V části obyvatelstva ČR pravděpodobně přetrvává nostalgická náklonnost ke „starým dobrým časům“, kdy byly alespoň nějaké sociální jistoty. Někdy dochází i k historickému idealizování totalitní doby a vlády komunistické strany.
Podle průzkumů organizace Člověk v tísni (ČVT) dnešní školáci nevědí o dobách komunismu téměř nic. Projekt ČVT nazvaný „Příběhy bezpráví“ zapojil v roce 2012 přes 760 škol z celé České republiky do osvětové akce pro základní a střední školy, která je seznamuje s moderními československými dějinami a především pak s obdobím komunismu.
Paradoxní návrat komunistické strany na politickou scénu v zemi, kdy byl komunismus před více než dvaceti lety odsouzen a zavržen, je obecně připisován nespokojenosti voličů se současnou politickou scénou, slabými sociálními vyhlídkami a jistotami.
Za dob komunismu v dobách míru přišlo o život v bývalém Sovětském svazu, v Číně, na Kubě a v dalších zemích více lidí než v období válek. Komunistické režimy tradičně nabízejí sociální jistoty a rovnostářskou společnost, v pozadí však vládnou udržováním absolutní moci nad armádou, policií a státními úřady, pomocí cenzury informací a násilných represí potom nad veškerým obyvatelstvem.
Václav Havel sleduje volby, 29.12.1989. (Pavel Štěcha/gallery.cz)
kopecek 12.00
Zatímco byl 17. listopadu v roce 1869 otevřen Suezský průplav o téměř století později se 17. listopadu 1939 otevřel jiný „průplav“. V důsledku manifestačního odporu českého lidu proti okupaci při pohřbu Jana Opletala, byly v protektorátu Čechy a Morava uzavřeny vysoké školy. Vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni. Stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů.
17. listopadu 1969 začala vyjednávání mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem nazvané Rozhovory o omezení strategických zbraní.
17. listopadu 1989 proběhla pokojná demonstrace studentů v Praze při příležitosti 50. výročí studentských manifestací. Demonstrace byla rozehnána policií, což byl vlastně počátek takzvané „Sametové revoluce“, která vedla ke zhroucení komunistického režimu v bývalém Československu.
17. listopadu 2012 se opět vrací na politickou scénu pouze minimálně reformovaná komunistická strana, která získala nové posty při nedávných krajských volbách. Další výročí, které se do řady významných momentů historie zapisuje poměrným paradoxem.
V části obyvatelstva ČR evidentně přetrvává nostalgická náklonnost ke „starým dobrým časům“, kdy byly alespoň nějaké sociální jistoty. Někdy dochází i k historickému idealizování totalitní doby a vlády komunistické strany.
Podle průzkumů organizace Člověk v tísni (ČVT) dnešní školáci nevědí o dobách komunismu téměř nic. Projekt ČVT nazvaný „Příběhy bezpráví“ zapojil v roce 2012 přes 760 škol z celé České republiky do osvětové akce pro základní a střední školy, která je seznamuje s moderními československými dějinami a především pak s obdobím komunismu.
Paradoxní návrat komunistické strany na politickou scénu v zemi, kdy byl komunismus před více než dvaceti lety odsouzen a zavržen je obecně připisován nespokojenosti voličů se současnou politickou scénou, slabými sociálními vyhlídkami a jistotami.
Za dob komunismu přišlo o život v dobách míru v bývalém Sovětském svazu, v Číně na Kubě a v dalších zemích více lidí než v období válek. Komunistické režimy tradičně vládnou udržováním absolutní moci nad armádou, policií a státními úřady, pomocí cenzury informací a násilných represí potom nad veškerým obyvatelstvem.
Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE MicrosoftInternetExplorer4
