Lidé chtějí pestrou krajinu
Stačí se podívat z okénka auta, když projíždíme krajinou. Uvidíme, že její ráz je podstatně jiný, než za časů našich babiček.
U zemědělské krajiny platí pravidlo, jaké jinde ne - že to, co je krásné, je i úrodné a prospěšné.
Lidé již nejsou spokojeni s rázem dnešní zemědělské krajiny. Nespokojenost se mění v aktivitu - z podnětu myslivců vznikla petice „Za obnovu zemědělské krajiny“. K myslivcům se přidali ornitologové, včelaři, vědci, politici i řada zemědělců.
Přestože každý z nich nahlíží na krajinu jiným pohledem, spojuje je společný zájem o řešení současných problémů. Nejdůležitější přitom je opravdu rozsáhlá podpora široké veřejnosti.
Během necelých čtyř měsíců se pod petici “Za obnovu zemědělské krajiny“ podepsalo 18 tisíc lidí, kteří nejsou spokojeni s tím, jak dnešní krajina vypadá, a požadují po vládě, parlamentu a příslušných ministerstvech, aby veřejné prostředky ze Společné zemědělské politiky sloužily k podpoře veřejných hodnot.
Jednou z nesporných veřejných hodnot je krajina, ve které se bude dařit motýlům, koroptvím i zajícům, stejně jako lidem. Estetická i ekonomická hodnota krajiny musí zůstat zachována i pro budoucí generace.
„Velmi si ceníme toho, že v dnešní internetové době se našlo tolik motivovaných lidí, kteří se neváhali podepsat na papír a dojít s archem na poštu,“ říká doc. Jakub Hruška, který je předsedou petičního výboru. „Je zřejmé, že spoustě lidí na krajině stále záleží. Pro nás je to veliká vzpruha i závazek k jednáním, která nás čekají.“
Členové petičního výboru požádají o projednání petice v poslanecké sněmovně, senátu a na příslušných ministerstvech. Hodlají také oslovit naše zástupce v Evropském parlamentu, který bude v nadcházejících měsících rozhodovat o základních podmínkách zemědělských dotací.
Hlavním cílem těchto setkání je představit politikům nejpalčivější problémy dnešní krajiny, mezi něž patří postupující degradace půdy vodní i větrnou erozí, nedostatek vody v krajině, změny klimatu, trvalý pokles druhové rozmanitosti nebo snížená prostupnost krajiny.
Signatáři petice proto žádají, aby alespoň 10% zemědělské půdy tvořily meze, polní cesty, terasy, prameniště, mokřady či jiné přírodní prvky a aby alespoň 50% prostředků Programu rozvoje venkova bylo vyčleněno na šetrné způsoby hospodaření pro přírodu.
Petice Za obnovu zemědělské krajiny přichází v situaci, kdy probíhá politická i odborná diskuse o budoucí podobě Společné zemědělské politiky Evropské Unie a především před projednáváním evropského rozpočtu na příštích sedm let.
„Jsme rádi, že se petice setkala s takovým ohlasem,“ říká Josef Novák, myslivecký hospodář a iniciátor celé petice, a doplňuje: „Teď je na politicích, aby podpořili takové podmínky hospodaření, které zastaví úbytek drobné zvěře v zemědělské krajině.“
„Krajina poskytuje lidem mnoho služeb, od zajištění obživy, po místo odpočinku a poučení. Chceme přispět k tomu, aby se odpovědný přístup ke krajině, k půdě i všem jejím obyvatelům opět stal obvyklých standardem. Společnou zemědělskou politiku platíme ze svých daní a je oprávněné požadovat, aby toto obrovské množství peněz sloužilo všem,“ uzavírá ornitolog Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
