Slabá úroveň lidských práv pomáhá nadnárodním korporacím k vysokým ziskům
Naposledy, kdy se Číně dostalo takové pozornosti v prezidentské kampani ve Spojených státech, jako dnes, to bylo přesně před dvaceti lety, kdy guvernér Clinton kritizoval prezidenta Bushe za to, že Číně poklonkuje. Sám sice později pochleboval ještě víc, ale aspoň se v prvních dvou letech v Bílém domě pokusil asijskému obrovi postavit.
Jak Obama, tak Romney používají s ohledem na Čínu ostrého jazyka, ale když se zaposloucháte pozorněji, povšimnete si, že se oba vyhýbají klíčové problematice, a tudíž není možnost, že by se Pekingu postavili. Když se moderátorka Candy Crowleyová ptala obou kandidátů, jak lze přimět americké společnosti, aby přesunuly výrobu zpět do USA, když je cena pracovní síly v Číně tak nízká, Romney přepnul na svou obvyklou kolej, které se ve vztahu s Čínou drží, a tou je slib, že bude trvat na tom, aby čínský režim adekvátně zhodnotil svou měnu.
Udělejme si jednoduchou analýzu za použití příkladu iPhonu. Na internetu najdete spoustu rozborů struktury nákladů, které se liší jen minimálně. Když se prodá iPhone za 650 USD, Apple shrábne kolem 400 dolarů ze zisku. Součástky stojí kolem 200 dolarů. Foxconn, který v Číně iPhone vyrábí, dostane za složení možná dvacet dolarů a dalších třicet naúčtuje Applu za strojní náklady. Chudák čínský dělník tak nakonec skončí s osmi dolary.
Řekněme, že Romney označí Čínu za měnového manipulátora a přinutí ji ke zdvojnásobení svého výměnného kursu, čímž se stane iPhone dvakrát tak drahý. Aby Apple dokázal přilákat zákazníky a odolat konkurenci, musel by dolů s cenou o čtyřicet procent. Peníze za výrobu telefonu by ale pořád musel uhradit a čínský dělník by možná dostal přidáno na deset dolarů. Přineslo by tohle práci zpět do Spojených států? Vzdělanému člověku asi nedá moc práce odpověď nalézt.
Obamova odpověď byla podobná, ne-li ještě víc mimo realitu.
„Některá povolání se zpátky nevrátí, protože jsou málo placené a není k nim potřeba příliš zručnosti,“ prohlásil Obama a dodal: „Proto musíme zdůrazňovat strojní výrobu, proto musíme investovat do pokročilých technologií ve výrobě, proto musíme mít tu nejlepší vědu a výzkum na světě.“ Hm, takže vyrobit iPhone je levná záležitost a zvládne to každý?
Čtěte: Čína - Námět k zamyšlení pro americké prezidentské kandidáty
Skutečný problém
Předpokládat, že oba kandidáti neví, co je skutečný problém v Číně, by bylo urážkou jejich inteligence. Koneckonců řada předních čínských vzdělanců otevřeně dává nízkou cenu čínských výrobků do souvislosti s nízkou mírou dodržování lidských práv. A nejde jen o uměle udržovanou cenu pracovní síly. Akademici uvádějí i další: nebezpečné pracovní podmínky, žádné nebo chabé zaměstnanecké požitky, žádné nebo nízké důchodové zabezpečení, žádná ochrana životního prostředí, žádný osobní život, a nezájem o blaho zaměstnanců. Například nárůst v počtu sebevražd v závodech Foxconnu měl za následek jedinou věc: instalaci sítí na všech budovách, odkud by dělníci mohli skočit dolů.
Je nutné podotknout, že pro chudé Číňany je Foxconn žádanou pracovní destinací. Jeho továrny jsou ty nejlepší, jaké lze v Číně nalézt, s krásnými tělocvičnami, bazény a dalšími vymoženostmi. Problém je v tom, že nikdo nemá čas na to, aby je využíval. Dělníci pracují sedm dní v týdnu, šestnáct hodin denně. Když se mladí lidé ve věku 16 – 25 let ocitnou v situaci, kdy nemají možnost se bavit, scházet ani randit, natožpak možnost duchovního vedení, je jisté, že bude docházet k depresím a sebevraždám.
Proč by tedy měli kandidáti na amerického prezidenta ignorovat studie těchto vědců a jejich vysvětlení levných čínských produktů? Odpověď je tak trochu zvláštní. Jak lze vidět z příkladu jejich předchůdců, nemají na výběr. Začalo to už v roce 1989 po masakru na náměstí Nebeského klidu. Komunistický režim ve snaze přežít nabízel nevídané ekonomické stimuly a lákavé podmínky, kterým americké firmy společně s vidinou obřího trhu zkrátka nedokázaly odolat. Nadnárodní společnosti spustily rozsáhlou lobovací kampaň, která měla pacifikovat americký odpor k porušování lidských práv. Tomuto úskoku se začalo říkat „prosazování lidských práv v Číně pomocí ekonomického rozvoje“.
Nadnárodní společnosti spustily rozsáhlou lobovací kampaň, která měla pacifikovat americký odpor k porušování lidských práv. Tomuto úskoku se začalo říkat „prosazování lidských práv v Číně pomocí ekonomického rozvoje“.
Otroctví
Nakonec se neuskutečnilo ani jedno z toho, ani obří čínský trh, ani prosazování lidských práv, přesto velké korporace vydělávají ohromné peníze na vývozu čínských výrobků do Spojených států. A jak toho dosáhly? Zneužívají levnou čínskou pracovní sílu. Není využívání levné pracovní síly to samé jako otroctví?
Není tvrzení, že americké firmy jsou zapojeny do otroctví, šílené? Otroctví přeci bylo postaveno mimo zákon před stopadesáti lety. Vtip je v tom, že to nejsou americké společnosti, kdo otroctví provozuje. Oni mají ruce čisté, jelikož je to čínský režim, kdo si při zneužívání vlastních občanů nebere žádné servítky. A tak se utvořil symbiotický vztah. Díky nízké úrovni lidských práv si přijdou šéfové amerických firem na slušné peníze, zatímco jejich dobré jméno nebude potřísněno. Proto se snaží zajistit, aby výhodná situace v Číně trvala i nadále a porušování lidských práv nebylo příliš zveřejňováno a kritizováno.
Problém je v tom, že špatná situace lidských práv v Číně bere Američanům práci. Politici jsou mezi dvěma mlýnskými kameny. Mocné společnosti na straně jedné a rozzlobení voliči na straně druhé. A tak se politici snaží najít neexistující alternativu, která by zachovala status quo v Číně, ale zároveň přesvědčila voliče, že jejich přístup nějakým zázrakem přinese pracovní místa zpět domů.
Naposled, když se Amerika postavila otroctví, prezident Lincoln vysvětlil nutnost občanské války takto: „Všemohoucí má své vlastní důvody.“ Proč je na tom americká ekonomika tak špatně? Může ji nějaká strategie prezidentských kandidátů vytáhnout nahoru? Jak řekl Lincoln: „Pošetile doufáme, vroucně se modlíme.“ Pokud Američané stále věří ve Všemohoucího tak jako naši předkové, možná bychom měli našeho prezidenta přinutit, aby se čínskému otroctví zpříma postavil, místo aby jen tak chodil okolo horké kaše.
Dr. Shizhong Chen je předsedou Conscience Foundation a výzkumným pracovník periodika ChinaScope.
Článek redakčně upraven a zkrácen. Přeložil Ondřej Horecký.
Čtěte také:
Čína - Námět k zamyšlení pro americké prezidentské kandidáty
V továrně na iPhone 5 se popraly tisíce dělníků
Co stojí za vlnou sebevražd v obřím koncernu Foxconn v Číně?
Výroba iPadů v Číně stojí lidské zdraví i životy: reakce spotřebitelů
Nároky na kvalitu iPhone 5 jsou na nás vysoké, stěžují si stávkující čínští dělníci
Čínský dodavatel Apple spáchal sebevraždu
Proč trpí Číňané největším počtem duševních chorob
Protestující Newyorčané požadují práva pro dělníky Apple (video)
