Období mezi lety 1958 až 1961 je v čínských učebnicích dějepisu dosud označováno jako „Tři roky přírodních katastrof“. Většina historiků o něm však hovoří jako o Velkém hladomoru. Během něj zemřelo v důsledku špatného plánování komunistické strany pod vedením Mao Ce-tunga na 45 milionů lidí.
Letos, při příležitosti 50. výročí Velkého hladomoru, publikovala hongkongská profesorka historie Čou Sün knihu, která nabízí unikátní pohled na skutečný průběh hladomoru a jeho příčiny. Specializací Čou Sün je období komunistické Číny za vlády Mao Ce-tunga. Mimo jiné je také asistentkou dánského historika Franka Dikottera.
Bádání v desítkách místních archivů jí zabralo celkem čtyři roky. Její kniha se odvolává na více než sto různých dokumentů. V záznamech se objevují zprávy o lidech, kteří byli ubiti k smrti. Některé další dokumenty vydávají šokující svědectví o případech kanibalských masakrů.
„Vypravila jsem se do provincií Sin-jang, Che-nan a An-chuej, kde jsem pořizovala rozhovory s pamětníky. Případy kanibalismu se vyskytovaly v každé vesnici. Vyskytly se dokonce případy, kdy někteří lidé snědli své vlastní děti,“ říká autorka.
Velký hladomor propukl uprostřed Maovy politické kampaně označované jako „Velký skok vpřed“, jejímž cílem bylo zcela nereálné navýšení produkce oceli. Čou Sün hovořila i s oběťmi z provincie Chu-nan. Kvůli snaze prosadit stanovené kvóty je místní úředníci veřejně ponižovali a nechali je na veřejnosti násilím vysvléct.
Video poskytla Televize NTD
„V zimě je chladno, takže pokud nemáte oblečení, musíte tvrdě pracovat, abyste se alespoň trochu zahřáli, nebo jinak prostě umrznete. Ženy, které toto zažily a se kterými jsem hovořila, mi řekly, že nikdy předtím ve svém životě nebyly tak poníženy,“ píše se v knize.
Čou Sün dodává, že dostat se k údajům v archivech nebylo kvůli obstrukcím komunistické strany snadné. „Ústřední archivní úřad nedávno vydal dokument, který říká, že veřejný akademický výzkum v této oblasti by měl negativní následky, takže teď se k těm informacím nemůže nikdo zvenčí dostat.“
Čou Sün, která se mimo jiného zabývala i historií Židů, je však rozhodnuta nedovolit, aby byla historie zapomenuta. „Proč zná celý svět pravdu o holokaustu, ale téměř nikdo neví o čínském Velkém hladomoru? Jako historička to považuji za zásadní. Cítím, že je mou osobní odpovědností ukázat světu, co se v Číně v té době dělo.“
Sama autorka se narodila v provincii S'-čchuan, která byla hladomorem také postižena. Osobní zkušenost s tímto obdobím tak mají i její příbuzní. V současnosti plánuje napsání nové knihy, která by obsahovala záznamy výpovědí více než sto přeživších hladomoru.
Čtěte také: Devět komentářů ke komunistické straně: Část III, Tyranie čínské komunistické strany
