Představte si, že máte na dosah stát se vůdcem jedné z nejmocnějších zemí světa. Zdánlivě lákavá role, ovšem ne pro každého, jak se zdá. Náš pekingský informátor prozradil Epoch Times šokující zprávu: očekávaný nástupce na post předsedy Čínské komunistické strany (ČKS), Si Ťin-pching, jenž se má svého úřadu ujmout již za necelý měsíc, se pokusil svého postu zřeknout, ale jeho starší spolustraníci ve vedení jej přesvědčili, aby pokračoval. Obávali se údajně toho, že válčící frakce uvnitř strany by se nedokázaly na nikom jiném dohodnout.
Mnohým by se Siovo rozhodnutí mohlo zdát pošetilé, ale jen do té chvíle, než si uvědomíme, v jak složité situaci se budoucí vůdce komunistické strany a zároveň prezident státu nachází. Pojďme tedy prozkoumat, čeho se Si Ťin-pching tak bál, proč zmizel na dva týdny z veřejného života a jaké události k tomu vedly.
Vše souvisí s intenzivními vnitřními boji mezi mocenskými skupinami uvnitř ČKS, bojem mezi frakcí reformistů, kterou představuje současné vedení (prezident Chu Ťin-tchao, premiér Wen Ťia-pao), a klikou konzervativních maoistů (bývalý vůdce Ťiang Ce-min, šéf bezpečnosti Čou Jung-kchang a jejich ambiciózní chráněnec Po Si-laj). O detailech tohoto rozkolu a čistkách ve straně jsme již psali v mnoha předchozích článcích. Více zde...
Nepokoje kolem ostrovů Senkaku
Když skupina Číňanů nastoupila 15. srpna na loďku a vydala se k plavbě z Hongkongu na Tiao-jüské ostrovy (ostrovy Senkaku), které si nárokuje Japonsko a vyvěsili tam čínskou vlajku, byli okamžitě zadrženi japonskou stranou. Po celé Číně se náhle vzedmula vlna nacionalizmu charakterizovaná štvavou kampaní proti japonskému sousedovi. V Číně, kde je každý protest okamžitě a nekompromisně potlačen, najednou lidé beztrestně pochodovali ulicemi všech velkých měst, skandovali, rabovali a pálili japonské vlajky.
Zahraniční média o nepokojích informovala vesměs v kontextu čínských snah o upevnění postavení Číny v Jihočínském moři, ovšem několik našich zdrojů nám prozradilo jiné pozadí příběhu. Nepokoje měly dostat Čínu na pokraj války s Japonskem, vést k vyhlášení stanného práva a tím k oddálení sjezdu strany ohlášeného na 8. listopadu. Členové kliky konzervativních maoistů, kteří právě prohrávají svůj boj o moc, by tak zůstali dál na svých místech. Jedním ze sloganů, které měli demonstranti napsané na transparentech a které skandovali, bylo: „Tiao-jüské ostrovy patří Číně, Po Si-laj patří lidem.“
Po si-laj je od května v interním vyšetřování, byl zbaven všech svých funkcí, vyloučen ze strany a čeká na soudní proces. S tím se ovšem jeho spojenci nechtěli smířit, a proto Čou Jung-kchang a další členové z jeho mocenské frakce rozpoutali násilnosti po celé Číně.
Dohoda - nemůžeme všechny poslat do vězení
Pro Chu Ťin-tchaa jako současného vůdce ČKS bylo vylodění na ostrovech signálem, že mu maoisté vyhlásili válku a porušili vzájemnou dohodu o smíru. O vylodění se už v minulosti pokusilo několik bárek z Číny, ale vždy byly chtě nechtě vráceny čínskými jednotkami zpět. Vyšlo to až loďce z Hongkongu, jehož komisařem je Leung, zpřízněnec člena konzervativních maoistů, Ceng Čching-chunga, bývalého člena Stálého výboru politbyra a tradičního spojence Ťiang Ce-mina.
Po sesazení Po Si-laje v květnu 2012 se v pekingském hotelu Ťing-si sešly dvě stovky nejvyšších funkcionářů komunistické strany, aby se dohodly na podmínkách vzájemného mocenského kompromisu. V sázce nebylo nic menšího než přežití samotné komunistické strany. Schůzku svolal Chu Ťin-tchao, nejmocnější "hráči" v Číně se zde dohodli, že Čou Jung-kchang nebude spojován se zločiny Po Si-laje a bude tak moci v klidu dosloužit ve funkci až do listopadového sjezdu, po němž v klidu odejde do penze. Jeho frakce na oplátku ztratí veškerý vliv ve Výboru pro politické a právní záležitosti, který řídí všechny složky policie, soudy, prokuraturu i vězeňský systém a rovněž podpoří politické reformy v čele se svobodnými volbami.
Čou Jung-kchang, zahnaný do kouta a oslabený, neměl moc možností k nesouhlasu, byl totiž v nebezpečí, že bude potrestán stejně jako Po Si-laj. I když Po Si-laje oficiálně obvinili z korupce a nemravného života, pravdou je, že jeho zločiny sahají mnohem hlouběji. Společně s dalšími členy maoistické frakce je namočený do pronásledování příznivců duchovní praxe Falun Gong. Oběťmi těchto rozsáhlých represí se staly podle předběžných odhadů desítky tisíc nevinných občanů ze všech vrstev společnosti a další miliony jsou dodnes pronásledovány bezpečnostními složkami. Vznikla celá generace sirotků, rozbitých rodin, lidé přišli o práci, majetek i o bydlení. Chu Ťin-tchao však v zájmu zachování strany souhlasil s nestíháním ostatních viníků, neboť si je vědom toho, že potrestání tolika vlivných postav by vedlo ke konci ČKS.
Další hrozbou, která oba tábory nakonec stmelila dohromady, byla zpráva o horšící se ekonomické situaci země. Zástupce vlády na setkání v hotelu prohlásil, že dva hnací motory ekonomiky – Šanghaj a provincie Če-ťiang - nevykázaly za poslední rok růst, ba naopak - jejich výkonnost se snižuje. Provincie a města nemají na výplaty, firmy krachují, ekonomové předpovídají čínské ekonomice tvrdý pád.
Informační válka
I když bylo dohody dosaženo, maoisté jen hráli o čas. Věděli totiž, že pokud stranu opravdu povede Si Ťin-pching, který sám není do pronásledování Falun Gongu zapleten, dřív nebo později jim hrozí stíhání za rozsáhlé zločiny, jichž se dopustili. Proto také využili příležitosti k vyvolání nepokojů okolo ostrovů Senkaku. Prostřednictvím svých kanálů v Oddělení sjednocené fronty, jediném orgánu strany, který ještě ovládali, se začaly šířit zvěsti o nutnosti vyhlásit stanné právo či o plánech Chu Ťin-tchaa na vzdání se kontroly nad armádou.
Mezitím hongkongský komisař Leung, přívrženec konzervatistů, začal ihned po zvolení do úřadu zavádět nový vzdělávací plán, proti kterému se vzedmula vlna protestů, neboť se hongkongské děti měly začít učit dějiny podle komunistické strany". Rozsáhlé nepokoje měly opět světu a Číňanům ukázat, že si současné vedení není schopno zjednat pořádek.
Když byla 20. srpna odsouzena Po Si-lajova manželka Ku Kchaj-laj za vraždu britského podnikatele Neila Heywooda, špioni sjednocené fronty začali šířit dezinformace o tom, že je nevinná a proces s ní byl pouze použit ke zničení Po Si-laje. Zprávy na zámořských čínských serverech tvrdily, že Čou Jung-kchang Poovi i jeho ženě pomůže zvrátit rozhodnutí soudu a oba dostane ven.
Protiútok
Chu Ťin-tchao na sebe nenechal s protiúderem dlouho čekat. Pilot společnosti Air China, let CA981, dostal 29. srpna na popud prezidenta příkaz otočit v polovině cesty z Pekingu do New Yorku stroj a vrátit se zpět do Číny. Jeden z našich informátorů nám prozradil, že na palubě se nacházela žena s příjmením Ting, která pracovala pro rozvědku sjednocené fronty. Po přistání byla okamžitě zatčena.
Hned prvního září pak došlo v jediném dni k oznámení tří personálních změn. Ředitel oddělení sjednocené fronty Tu Čching-lin byl sesazen a nahradil jej prezidentův věrný spojenec Ling Ťi-chua. Na jeho pozici ředitele generální kanceláře ČKS byl dosazen další Chuův spřízněnec, Li Čan-šu. Pátého září oznámila tisková agentura Sin-chua, že policejní ředitel Wang Li-ťün (pravá ruka Po Si-laje) bude postaven před soud. Ve stejný den zakázal Chu Ťin-tchao hongkongskému komisaři Leungovi odjet na summit APEC do Ruska, čímž jej shodil před mezinárodním společenstvím. Leung 9. září oznámil, že ruší nové učební osnovy.
Rezignace
Všechny uvedené události dostaly Si Ťin-pchinga pod obrovský tlak. Bylo mu jasné, že se uprostřed vnitřních konfliktů dostal do nezáviděníhodné situace. V době, kdy Chu Ťin-tchao začal vracet Ťiangovu táboru údery, Si Ťin-pching v podstatě požádal, aby si za něj na post příštího vůdce našli někoho jiného. Na schůzi politbyra koncem srpna podle našeho informátora Si Ťin-pching řekl, že je pouze ochoten stát se členem ústředního výboru komunistické strany a účastnit se na jejím budování. To všechny přítomné naprosto šokovalo.
Od té doby zmizel z veřejného dění na celých čtrnáct dnů. Dokonce zrušil schůzku s Hillary Clintonovou, americkou ministryní zahraničních věcí. Svět začal spekulovat, co se s novým nástupcem asi děje.
Si Ťin-pching byl původně zvolen jako vhodný kandidát proto, že byl přijatelný pro obě strany barikády. Není nikdo, kdo by jej mohl momentálně nahradit, a kdyby se nyní své role vzdal, straně by hrozil kolaps. Všechny vlivné rodiny a postavy v ČKS se rychle sešly, aby dojednaly novou dohodu – 18. stranický sjezd proběhne 8. listopadu, politická kariéra Po Si-laje končí, strana bude systematicky odstraňovat pozůstalé vlivy kulturní revoluce a postupně se zbaví myšlenek Mao Ce-tunga, marxismu-leninismu atd.
Dilema
Od chvíle, kdy se bývalý Po Si-lajův podřízený, Wang Li-ťün, pokusil 6. února zběhnout na americký konzulát, čelí čínský režim zužujícímu se počtu možností na přežití. Zveřejnit zvěrstva, kterých se dopustila Ťiangova frakce, stranu u lidí zdiskredituje do té míry, že už nebude moci vládnout. Maoisté jsou si vědomi, že pokud se jim nepodaří udržet u moci, skončí přinejlepším za mřížemi, a proto bojují nejen o své bohatství a moc, ale doslova o vlastní přežití.
Na druhou stranu, pokud budou tito lidé u moci dál, je konec s nadějemi na reformy. S tím, jak denně roste napětí ve společnosti, hrozí, že lid si reformy vynutí násilím. I když se obě mocenské frakce opakovaně dohodly na spolupráci, očividně se na jejich slovo nelze spolehnout. I když půjde Po Si-laj k soudu, je obviněn jen z korupce, za což by mohl být potrestán kterýkoliv ze soudruhů, a to mu dává možnost se vrátit někdy v budoucnu a pomstít se těm, kdo jej za mříže poslali.
A tak může Si Ťin-pching shledat, že jeho političtí oponenti nezmizeli ani po sjezdu strany a stále pro něj přestavují hrozbu. Pokud neukáže rozhodný postoj, mohou se od něj odvrátit jednotliví správci (a vládci) provincií. Stejně jako se Ťiangova frakce snaží zuby nehty udržet u moci kvůli přežití, možná i Si Ťin-pching dojde k závěru, že jeho vlastní přežití závisí především na tom, aby nechal tuto prohnanou kliku pykat za své zločiny.
Poznámka editora: Když policejní šéf velkoměsta Čchung-čching 6. února uprchl na americký konzulát v Čcheng-tu, rozpoutal politickou bouři, která stále probíhá. Mocenské boje v zákulisí komunistické strany se točí okolo jejich postoje k pronásledování Falun Gongu. Na jedné straně se mocenská frakce bývalého generálního tajemníka strany Ťiang Ce-mina snaží udržovat represe proti Falun Gongu v běhu a vyhnout se zodpovědnosti za zločiny, kterých se při kampani dopustili. Na druhé straně stojí úředníci, kteří se odmítají na represích nadále účastnit. Celá událost představuje jasnou volbu pro úředníky a občany Číny, stejně jako pro lidi po celém světě: buďto represe proti Falun Gongu podpořit nebo jim odporovat. Historie bude zaznamenávat, jak se každý člověk rozhodne.
Klikněte na www.velkaepocha-rezim pro zobrazení nejnovějšího vývoje událostí okolo probíhající krize čínského režimu. V tomto speciálním tématu, nabízíme čtenářům nezbytný kontext k pochopení celkové situace.
Stručný popis vývoje událostí. Hlavní hráči mocenských bojů?
Přečtěte si:
Média a pozorovatelé se začínají zajímat o názory příštího čínského vůdce
Epoch Times říká pravdu, uvádí interní dokument Čínské komunistické strany
Čínský režim v krizi: Vnitřní mocenské boje
Ostrovy Senkaku: Byl sesazen funkcionář, který údajně vyvolal konflikt
