Deprese se vkrádá do života čím dál většího počtu lidí. Kolik z nás se cítí zklíčeně, osamoceně, naprosto bez naděje? Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že depresí trpí na světě 350 milionů lidí a toto číslo se stále zvyšuje.
WHO předpovídá, že deprese se do roku 2030 stane nejrozšířenější nemocí naší planety a předčí dokonce i srdeční onemocnění a rakovinu. Podle modelu vývoje by se do roku 2020 mohla stát deprese druhou nejčastější chorobou.
Jak na setkání odborníků 10. října uvedla Dr. Elizabeth Carllová z Výboru pro duševní zdraví při OSN, mnohé státy nejsou na rostoucí výskyt deprese připraveny. Léčby se dostane méně než padesáti procentům zasažených touto chorobou a v některých zemí se léčí méně než deset procent lidí zasažených depresí.
Takovíto lidé jsou často stigmatizováni a diskriminováni. Hlavními příčinami deprese jsou podle WHO násilí (především domácí), chudoba, bezdomovectví, zločinnost, válka, degradace životního prostředí, přírodní pohromy, ekonomické nejistoty, nezaměstnanost a nedostatek vzdělání. Ke zvýšenému výskytu deprese údajně přispívá také celosvětová finanční krize.
Příznaky deprese jsou smutek, nedostatek energie, ztráta zájmu nebo radosti, pocity viny, nízké sebevědomí, narušený spánek a chuť a slabé soustředění. V současnosti je tato nemoc mezi deseti nejčastějšími příčinami, proč jsou lidé ve špatném zdravotním stavu. Největším problémem je fakt, že deprese může vést k sebevraždám. Každý rok se rozhodne skoncovat se životem téměř jeden milion lidí, z toho 86 procent z jich se nachází v zemích s nízkým až průměrným příjmem.
Sebevraždy patří mezi tři hlavní příčiny úmrtí mezi lidmi do 25 let. Deprese je přitom jedním z největších rizikových faktorů, které vedou k sebevraždám. To se týká zejména dospívajících a žen v reproduktivním věku.
Světové zdravotnické shromáždění v květnu schválilo rezoluci, ve které vyzývá jednotlivé státy k reakci na duševní poruchy. Jedná se o zavádění kroků, jako je vzdělávání, ochrana lidských práv pro lidi trpící depresemi a zařazení vhodných přístupů k duševnímu zdraví do všeobecné zdravotní péče.
Na jednání odborníků z 10. října prohlásil Dr. Jacob Kumaresan z WHO, že do boje s duševními chorobami je třeba zapojit celou občanskou společnost.
„Máme všechny potřebné znalosti, ale ty je třeba přeformulovat do něčeho jednoduchého, aby lidé chápali, že i oni, společně s ostatními, mohou pomáhat," řekl Kumaresan.
Zapojit se může každý z nás.
„Ne všichni lidé zažívají stejné příznaky, ale existují jistá poznávací znamení, která jsou velmi běžná. Pokud seznáte, že vy nebo někdo vám blízký zažívá některé z těchto příznaků, neignorujte je. Promluvte o svých pocitech. Nikdo by se neměl a ani se nemusí takto cítit," vyzývá Terrie Williamsová, zkušená sociální pracovnice a publicistka.
Přečtěte si:
Deset tipů, jak se vypořádat s úzkostí
Meditácia môže predchádzať psychickým poruchám
