Jihlava - Sobotní akce 15. září ke Dni potravinářů a zemědělců na jihlavském náměstí nabízí návštěvníkům kromě ochutnávek a ukázek také vysvětlení, proč se ráz krajiny mění a kde seženeme původní chutné regionální potraviny původem z Vysočiny.
Celý den, od 10 do 18 hodin, byla možnost nejen ochutnat výrobky se značkou regionální produkt, ale také si je koupit. Součást akce tvoří totiž i farmářský trh.
Představili se zde producenti výhradně z kraje Vysočina. Značku regionální potravina získal např. tvarohový krém s čokoládou z farmy rodiny Němcovy z Netína. Z pekařství Malena z Jaroměřic nad Rokytnou jste mohli zakoupit pšenično-žitný chléb, který v nabízené podobě nelze sehnat z komerčních pekáren.
Uzenářství a lahůdky Sláma z Velké Bíteše nabídlo Bítešskou paštiku hrubou, z dalešického cukrářství bylo možno si opatřit Dalešické medové řezy, dort Excelsior nebo Medovky sladové. Samozřejmě, že v nabídce nebyly jen certifikované výrobky, ale i další speciality, jako např. žitné pečivo s koriandrem, špaldový či nopálový chléb od Malenů nebo Slámovy speciality s tradičními recepturami po předcích nejen na uzeniny, ale i na paštiky a těsta.
Konkurovat jim mohli již tradiční účastníci trhů, jako je Astro-apatyka s rakytníkem a jeho produkty, med, mák a kmín Martina Rosického, medové a propolisové produkty pana Krejčího, výborné sýry a tvarohy z farmy Úhořilka, Tasovské placky s certifikátem regionálního produktu, uzeniny pana Materny z Třebíče, biomaso a další speciality v kvalitě bio z farmy Sasov, speciální pečivo z jihlavského Naturstylu pana Lafuntála nebo cukrárna Jane z Havlíčkova Brodu.
Nostalgie? Nebo varování?
Vysočina byla původně bramborářský kraj. Ale v současnosti tu zřídkakde uvidíte pár brázd, na kterých by se pěstovaly brambory. Požadavky Evropské unie diktují změnu krajinného rázu. A také touha po výrobě paliva z rostlinných kultur, kterými je třeba kukuřice, způsobují, že brambory jsou dováženy z ciziny, protože pole ovládla kukuřice nebo řepka olejka.
Včelstva - záruka potravy lidstva
Málokdo dnes ví, že pokud by potenciálně zmizela včelstva, lidstvo by do tří-čtyř let nemělo co sít a poté – také ani co jíst.
„Vypukl by hladomor,“ říká zkušený včelař, pan Řezníček, nabízející med od svých včel a propolisové léčivé výrobky.
Přitom stát nikterak negarantuje zachování včelstev. Pěstování včel a tvoření jejich produktů zcela závisí na dobrovolnících, kteří se chovem včel zabývají ve svém volném čase.
„Zemědělci mi letos otrávili včely a sám jsem také onemocněl,“ vypravuje včelař o procesu práškování zemědělských plodin.
„Mají dvoje neškodné práškování. Každé samo o osbě není škodlivé, oni je však spojili dohromady a vypustili je na pole najednou. Přišel jsem o létavky (včely dělnice) a sám jsem tři dny marodil,“ konstatuje chovatel.
Kde je tedy záruka zachování včelstev pro světové společenství?
Brambory z tradiční oblasti
V dalším stánku můžete ochutnat brambory, které pocházejí přímo z produkce Euro Agras s. r. o. Havlíčkův Brod. Opravdu dobré!
Člověk se zde dozví, že v Albertovi již nemusí nakupovat nechutné brambory z dovozu, ale když bude sledovat etiketu o zemi původu, může sehnat výbornou odrůdu Princess, která se pěstuje přímo kousek od Jihlavy. Tyto brambory rovněž nesou certifikát Regionální potravina.
Když návštěvníci opouštějí trh, odnášejí si kvalitní potraviny pocházející z místní oblasti. Zůstává otázkou, zda se podaří prosadit původní tradiční pěstování nebo chovy, které zde fungovaly celé roky a které se mnohým generacím lidské populace osvědčily.
Ti, kdo mají sklon přemýšlet o věcech do hloubky, budou mít v hlavě mnoho otázek. Na některé by mohli najít odpověď v dokumentárním filmu "Duch doby - Stále kupředu" (Zeitgeist: Moving Forward):
Odpovědi zde nalézt mohou, nikoliv však řešení.
Čtěte také:
Rozhovor se včelařskou autoritou: Falšování medu je aktuální problém
Pěstovat nebo nepěstovat aneb těžký rok pěstitelů brambor a cibule
