Čínská vláda pumpuje do Evropy postižené dluhovou krizí nebývalé investice. I když kontinent peníze potřebuje, je třeba mít se na pozoru, neboť za investicemi se skrývají i jiné než ekonomické cíle, varují dva akademičtí pracovníci.
Profesor Sie Tchien z Aikenovy podnikatelské fakulty Univerzity Jižní Karolína řekl televizi NTD, že podle něj slouží investice k umlčení lidskoprávních zájmů a získání vojenských technologií a zbraní z EU.
„ČKS (Čínská komunistická strana) je pod tlakem mezinárodního společenství kvůli otázce lidských práv. Vlády v západní Evropě porušování lidských práv ze strany ČKS odsuzují. ČKS nátlak odvádí prostřednictvím ekonomických investicí, takže určitě má za vyděláváním peněz skryté motivy,“ prohlásil profesor a dodal, že komunistická strana doufá, že jí investice pomohou přijít k vojenským technologiím a snížení restrikcí na vývoz nejmodernějších zbraní z Evropy do Země středu.
Sia Jie-liang, profesor na ekonomické fakultě Univerzity Peking, také v rozhovoru s televizí NTD uvedl, že zahraniční investice čínské vlády v posledních desetiletích příliš velké výdělky nepřinesly, a proto se domnívá, že tyto vklady nemají vždy sloužit ke zvýšení zisku.
„Dá se těžko říci, že takovéto čínské investice jsou čistě k ekonomickým účelům. V mnoha případech mají tyto investice silný politický účel,“ prohlásil Sia Jie-liang. Má za to, že investice mají „posílit vliv Číny“ v Evropě a „vytvořit psychologický dopad“ v souladu se širšími diplomatickými záměry. Ale ani tak se profesor ekonomiky nedomnívá, že by čínský režim již dosáhl bodu, kdy je opravdu schopen evropskou ekonomiku ovlivnit a manipulovat.“ „Co se týče Číny, tohle (investice v Evropě) je velká část z celkových zahraničních investic Číny, ale ve skutečnosti je ta celková částka velice, velice malá. Rozsah je rovněž daleko menší než kapitálové investice Japonska nebo Jižní Koreje v Evropě.“
Objem přímých zahraničních investic do Číny naopak klesá a čínská ekonomika zpomaluje. Jak letos uvedl server E15.cz, každá pátá evropská firma uvažuje o odchodu z Číny. Jako důvod uvádí problematické jednání s úřady, slabý právní řád či rostoucí mzdové náklady.
Ačkoliv čínská vláda stále uvádí příznivé ekonomické údaje, rostou pochybnosti o jejich pravdivosti. V roce 2010 byl na WikiLeaks zveřejněn tajný telegram z amerického velvyslanectví v Pekingu, kde se psalo, že tehdejší stranický tajemník provincie Liao-ning, Li Kche-čchiang, který je nyní ve stálém výboru politbyra, se americkým diplomatům svěřil, že údaje o HDP státu nejsou pravdivé a že když se on chce dozvědět, jak na tom jeho provincie ekonomicky je, sleduje tři ukazatele: spotřebu elektřiny, objem nákladní železniční dopravy a objem půjček.
Ale ani to nemusí být vždy zárukou přesnosti. Článek v deníku The New York Times z 22. června 2012 uvádí, že úřady čínské samosprávy přikazují elektrárnám na svém území, aby do Pekingu hlásily smyšlená čísla, a ústřední vláda se tak nedozvěděla plný rozsah zpomalení ekonomiky v dané provincii.
