Li Paj (Li Bai) a Tu Fu (Du Fu) jsou dva nejznámější básníci nejen dynastie Tchang, ale i celé čínské historie. Byli téměř vrstevníci. Li Paj byl známý už během pozdní fáze raného období dynastie Tchang, zatímco Tu Fu nabyl věhlasu počátkem středního období dynastie. Tu Fu byl jako jeho mladší bratr, žák obdivující svého učitele. Jakmile však oba vnímáte současně, spatříte skutečná dvojčata - velikány neuvěřitelně plodného období, kteří společně na noční obloze září o to jasněji, aby upoutali pozornost všech kolem.
Protože je téměř vždy snažší vyprávět příběh chronologicky, jako první přeložím báseň Li Paje, jenž zazářil na scéně dříve. Jeho nadání bylo patrné už v jeho raných letech. Zvolil si však netradiční cestu. Protože byl romantickým poutníkem, odmítl sloužil v císařském aparátu. Pro tradicionalisty, kteří vždy spojovali poetický talent se službou státu, je fakt, že se tento (zřejmě) největší básník nikdy „neobtěžoval“ složením zkoušky do státních služeb, choulostivým místem. I přesto, že postrádal úřední pozici či titul, to, co mu nikdo nemohl upřít, byl jeho čistý lyrický styl. S přirozenou lehkostí dokázal mluvit dokonce o vážných duchovních věcech. Budu se snažit, aby z mého překladu bylo patrné, jak snadno dokázal v několika krátkých slokách spojit v celek přírodu a duchovno - minimálně tak dobře nebo i lépe než kdokoliv jiný ve kterémkoliv období.
Nyní, po půvabných řádcích plných rovnováhy a radosti, bych vám rád představil temperamentní protipól v podobě Tu Fua. Omlouvám se, jestli je ten kontrast trochu nepříjemný, ale za dynastie Tchang to tak prostě bylo. Od volnomyšlenkáře a taoistického zastánce Li Paje k horkokrevnému konfuciánskému Tu Fuovi. Zatímco Li Paj opovrhoval službou ve státní byrokracii, Tu Fu se plahočil od jedné bezvýznamné pozice ke druhé, znechucen nedostatkem profesního pokroku a sžírán starostí, že je jeho talent přehlížen. Tady je báseň, kterou napsal jedné pozdní noci, když seděl za stolem, podrážděný a nesvůj.
Pozn. vydavatele - Čchang-an je historický název města Si-an
