Jedním ze záhadných a nejvíce rozporuplných tažných ptáků je kormorán velký z řádu veslonohých, z čeledi kormoránovitých.
Tento host našich vod je příbuzným pelikánů, terejů či fregatek. Vzhledem připomíná trochu návštěvníka z dávných časů, jeho peří je tmavé a velký zobák je na konci hákovitě zahnutý a náležitě ostrý. Se svým štíhlým tělem je velký asi jako husa. Jako příslušník veslonohých má nohy opatřeny plovacími blánami, které spojují jeho čtyři prsty. Navzdory tomu, že se obratně pohybuje převážně ve vodě, nemá jeho peří voduodpuzující schopnost jako peří většiny ostatních vodních ptáků, a tak se snadno promáčí. Ocas je široký a při potápění jej kormorán používá jako veslo. Jeho silueta v letu připomíná kříž.
O kormoránech se opět rozproudila diskuze díky tomu, že Ministerstvo životního prostředí chce od letošního září kormorána vyřadit ze seznamu „zvláště ohrožených druhů“. Zůstal by však nadále chráněným druhem jako běžné ptačí druhy.
Kormorán velký na českém území vzácně hnízdí, hlavně tudy ale protahuje a část ptáků využívá naše vody jako zimoviště. Hnízdní stavy nejsou vysoké, v současné době hnízdí v šesti koloniích kolem 300–350 párů.
Jakmile rybáři uslyší o kormoránovi, projevují silnou nevraživost. Kormorán létá, plave na hladině, potápí se a – loví ryby. Svá mláďata krmí drobnými rybkami. (Celý článek naleznete zde.)
Ohledně probíraného problému s kormorány jsme položili několik otázek Mgr. Zdeňku Vermouzkovi, řediteli ČSO:
Rybáři poukazují na to, že ptáci jsou "rovnoprávnější" než ryby. Ptáci jsou ochraňováni, ryby ne. Z našich vod téměř zmizely některé druhy ryb, jako např. lipan nebo potočák (asi pstruh). Co byste na to řekl?
Vyhláška 395/1992 Sb., kterou se stanoví zvláště chráněné druhy ptáků i ryb je dvacet let stará a nereflektuje změny, ke kterým v přírodě za těchto dvacet let došlo. Dochází tak k paradoxní situaci, že je mezi chráněnými druhy třeba kormorán, který kritéria dnes skutečně nesplňuje, ale není chráněn třeba orel královský, který u nás hnízdí v počtu 2–3 páry. Na tuto skutečnost ČSO opakovaně upozorňuje Ministerstvo životního prostředí, zatím bezvýsledně. Vyřazení kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů ČSO nebrání, naopak jej sama opakovaně navrhovala.
Jedním z argumentů rybářů je, že kolem hnízdišť kormoránů z vody mizí nejen ryby, ale i porost na březích, protože kormorání trus je tak agresivní, že uhynou i stromy, na kterých ptáci posedávají.
Pozor na pojmy: hnízdišť kormoránů je u nás jen pět, celkem u nás hnízdí kolem 300 kormoránů. To je dost malá populace, navíc se nezvyšuje. Hnízdící ptáci žádné zásadní škody na rybách způsobovat nemohou.
Pokud kormoráni dlouho hnízdí na stejných stromech, opravdu je mohou trusem „spálit“. Je to ale přirozený jev a vzhledem k tomu, že jde jen o pět hnízdišť, je třeba to akceptovat jako běžný přírodní proces.
Způsobovat horší kondici stromů až jejich uschnutí mohou i nehnízdící kormoráni. To jsou ti, kteří způsobují největší škody na rybách. Na velkých nocovištích může skutečně k postupnému usychání stromů docházet, celkově půjde ale zřejmě o několik desítek stromů na několika desítkách míst, což vzhledem k rozloze republiky nelze považovat za významnou škodu, kterou by se bylo třeba zabývat.
Zajímalo by nás, proč kormoráni mnoho ryb "poškodí", zraní je, takže ryby, ač nejsou uloveny, uhynou na následky zranění. Je to pudem kormorána nebo nepodařeným lovem? Jaký mají kormoráni důvod poškozovat ryby?
Kormoráni rozhodně záměrně ryby nepoškozují. Občas se jim lov nepodaří, rybu sice svým ostrým zobákem zasáhnou, ale neuloví. Taková ryba pak, podle rozsahu zranění, buďto přežije nebo může i uhynout.
Ke zvýšení množství ulovených i zraněných ryb dochází, pokud se kormoráni plaší při odpočinku. Nažraný odpočívající kormorán, je-li vyplašen, vyvrhne kořist, aby mohl lépe uletět. Pak je ovšem hladový a musí si ulovit potravu znovu.
Co se týče odstřelu kormoránů, ten se podle rybářů údajně míjí účinkem, protože populace se stále doplňuje a dorůstá. Jsou to „milionová hejna, která škodí řece i okolí. Není už co chytat na prut“.
Milionová hejna to rozhodně nejsou, zimuje u nás 8 až 14 tisíc kormoránů. V posledních letech již jejich počty nerostou. Z tohoto počtu se ročně u nás střelí 4 tisíce ptáků.
Odstřel je účinná metoda k zaplašení konkrétního hejna z konkrétní lokality, „aby se letěli nažrat na sousedovo“. Je spočítáno, že ani velice masivním odstřelem nelze počet kormoránů v Evropě významně snížit.
Co je pravdy na tom, že někde v jižních Čechách povolili odstřel kormoránů až poté, když zmizeli pstruzi, vypěstovaní v líhni a naočkovani zárodky perlorodé mušle, kteří tam někde byli vypuštěni do potoka, aby se navrátili do volné přírody? (Přesné znění na chytej.cz - Jenom pro zajímavost - na jednom jihočeském toku byl údajně povolen odstřel kormoránů až tehdy, kdy v jejich žaludcích skončil ochranářský program plánující vypuštění asi tisícovky odchovaných jedinců původní šumavské formy pstruha s "naočkovanými" glochidiemi (larvami) vymírající perlorodky říční... M. Horáček - Osprey)
Netuším. Obecně ale by měly být reintrodukce (zde kriticky ohrožené perlorodky říční) naprosto výjimečným ochranářským zásahem. Předpokladem je, že je známa příčina předchozího úbytku či vymizení, a že je odstraněna, a že nelze reálně předpokládat, že by se daný živočich rozšířil z okolí spontánně. Než se k takovémuto nákladnému projektu s nejistým výsledkem přikročí, je třeba pečlivě analyzovat možná rizika a pokusit se je eliminovat. Jednou z doprovodných činností pak skutečně může být časově i prostorově omezené snižování početnosti predátorů. Zdůrazňuji ale, že akceptovatelné je to pouze při splnění uvedených předpokladů a na jasně definovaném území po jasně definovanou dobu jako zcela výjimečný způsob záchrany konkrétního druhu.
Děkujeme za rozhovor.
Čtěte také: Kormoráni na odstřel: Proč je rybáři nenávidí?
