Událost nahrávaná detektorem CMS v roce 2012. Obrázek ukazuje vlastnosti očekávané od rozpadu SM Higgsova bosonu na pár Z bosonů, z nichž jeden se později rozkládá na pár elektronů (zelené linky a zelené věže) a ostatní Z bosony se rozpadají na dvojici mionů (červená linie). (CERN)

Událost nahrávaná detektorem CMS v roce 2012. Obrázek ukazuje vlastnosti očekávané od rozpadu SM Higgsova bosonu na pár Z bosonů, z nichž jeden se později rozkládá na pár elektronů (zelené linky a zelené věže) a ostatní Z bosony se rozpadají na dvojici mionů (červená linie). (CERN)

 

4. července 2012 byl v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) oznámen objev nového bosonu, jehož vlastnosti jsou konzistentní s takzvaným Higgsovým bosonem. Je však třeba provést další měření, aby se tento výsledek potvrdil.

Higgsův boson poprvé předpověděl roku 1964 britský fyzik Peter Higgs, který rozpracoval svoje myšlenky s Philipem Andersonem a nezávisle s několika dalšími fyziky.

Higgsův boson je často masmédii označován jako „božská částice", a to na základě názvu knihy Leona Ledermana "The God Particle".

Mnozí vědci však název odmítají. Vědci v CERNu hledají Higgsův boson v podstatě vylučovací metodou. Nelze jej pozorovat přímo, ale pouze prostřednictvím částic, na které se rozpadá, a to tak, že se vyloučí všechny kombinace rozpadových produktů, které nemohou nastat.

Jde o částici, která údajně hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti[1] ostatních elementárních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem a velmi těžkými bosony W a Z.

Hmotnosti elementárních částic a rozdíly mezi elektromagnetismem a slabou interakcí jsou rozhodující v mnoha mikroskopických dějích.

 

 


 

[1] Hmotnost je vlastnost hmoty, která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty. Tato ekvivalence setrvačných a gravitačních sil je postulována obecnou teorií relativity a je s velkou přesností experimentálně ověřena. Hmotnost je obdobná charakteristika hmoty jako např. energie, elektrický náboj apod.