Moderní věda silně ovlivňuje lidstvo. Lidé si dnes užívají vymožeností moderní civilizace, zatímco trpí moderními nemocemi. Základem dnešní vědy je přímé pozorování. Moderní věda se soustředí na kvalitu a množství vyšetřovacích metod postavených na hmatatelných objektech, které vidíme.
Moderní věda napomáhá ničení a znečišťování našeho životního prostředí a může přispívat k otravě našich těl. Na oplátku dává lidem krátkodobá potěšení. Vynálezy moderní vědy učí lidi usilovat o materiální věci, kterých se domáhají, aby se mohli rozmazlovat.
Někteří lidé říkají, že dnešní život je mnohem lepší, než život lidí ve starověku. Zdá se, že nemůžeme pochopit to, že lidé ve starověku také mohli být šťastní. A oni vlastně šťastní byli. Lidé dřív žili v souladu s přírodou – zelené hory, modrá voda, poletující ptáci a bílá oblaka nad hlavou. Neměli tolik starostí. Zakusili jistý druh svobody, a sice žití v říši, ve které člověk následuje plán nebes. To bylo pravé štěstí – hluboké, ustavičné a pokojné. Takové štěstí plně vyživovalo lidské srdce i tělo.
Moderní lidé naopak stále o něco zápasí, jsou stále zaneprázdněni a mnoho z nich ztratilo lidskou mravnost včetně úcty, píle, tolerance, klidné mysli a zdvořilosti.
V moderní civilizaci jsou lidé zatíženi množstvím moderních nemocí. Jak bychom měli k této záležitosti přistupovat? Pouze když se zbavíme připoutání k moderní vědě a moderní civilizaci, budeme schopni tento problém pochopit a vyřešit.
Nerovnováha jinu a jangu
Ve staré čínské kultuře se věřilo, že vesmír a veškerou hmotu vytvořilo vzájemné působení jinu a jangu. Pohyb vesmíru a veškeré hmoty následuje pravidlo vzájemného vytváření a vzájemného potlačování a rovnováhy jinu a jangu. Lidské tělo je malý vesmír. I když má svůj vlastní model pohybu, je taktéž spojeno s celým vesmírem.
Lidé dřív měli mnohá rčení, která měla lidi poučovat o vztahu mezi životem a změnou ročních období. Tady jsou některá z nich:
- člověk následuje nebesa a zemi a je v souladu se sluncem a měsícem.
- následuj přírodu, vyvaruj se vstoupení zlé čchi[1] zvenčí, rozvíjej jang na jaře a v létě a podporuj jin na podzim a v zimě.
- jestliže někdo odporuje čchi jara, škodí to játrům. Jestliže odporuje letní čchi, poškodí si srdce. Jestliže odporuje čchi podzimu, uškodí plícím a jestliže odporuje zimní čchi, škodí ledvinám.
Náš život musí být v každičkém okamžiku spořádaný a v harmonii se změnami jinu a jangu. Dříve lidé také říkali, že osoba, která shromažďuje jangovou čchi, by měla trávit den venku. Jak slunce vychází, objevuje se i čchi. V poledne je čchi na vrcholu a odpoledne slábne. Brána čchi se uzavírá po setmění, takže by pak člověk neměl být aktivní a neměl by po západu slunce vyrušovat šlachy a kosti. Pokud někdo tento plán změní, jeho tělo bude trpět.
Je zřejmé, že pokud jsou aktivity člověka proti zákonům ročních období a dennímu jinu a jangu, lidské tělo bude ve zmatku. Výsledkem je pak nerovnováha čchi a krve a to může vést k nemocem. Není dnešní noční život lidí a ostatní potěšení úplně mimo soulad s proměnami jinu a jangu ve vesmíru?
Dřívější lidé říkali, že nejvíce nemocí je způsobeno tím, že jsme čilí časně zrána, ospalí během dne, povzbuzení odpoledne a aktivní v noci. To znamená, že příznaky mají jistou souvislost se změnami v jinu a jangu. Tuto zkušenost má mnoho lidí, což je také potvrzeno moderním lékařstvím.
Staří lidé znali tao[2], následovali jin a jang a zůstali věrní metafyzickým pravidlům. Měli střídmý jídelníček, vstávali a spali v pravidelných intervalech a při práci se nikdy nepřetěžovali. Své životy žili do předurčeného věku a často se dožili i více než sta let.
Mnoho dnešních lidí takových není. Pijí alkohol a pouští se do nesouladných činností. Když se opijí, vyčerpají svou životní energii. Lidé neví, jak si životní energii zachovat, a neorganizují si svůj čas tak, aby si ji mohli uchovat. Spousta lidí se zajímá jen o požitky a radosti. Chvíli se cítí bezvadně, pak zase mizerně a jejich chování je nepředvídatelné. Proto začne mnoho lidí slábnout už ve svých padesáti.
Toto je první část čtyřdílné série. Druhou část naleznete zde.
Převzato z Pure Insight.
[1] čchi (či, qi) – energie či životní síla, která se podle čínské filozofie nachází v celém vesmíru a tedy i v nás, jelikož jsme jeho součástí. Koncept čchi je stěžejním prvkem čínské medicíny, bojových umění a čchi-kungu.
[2] tao – zákony, kterými si řídí příroda i vesmír
Čtěte také:
Zdravý životní styl - jaké máme dnes zlozvyky a jak na ně
Čínská medicína: Tipy pro každodenní stravování
Trvalé principy čínské medicíny
Pět prvků, pět pilířů čínské medicíny - část první
Pět prvků, pět pilířů čínské medicíny - část druhá
