Společnost Shell před britskými soudy přiznala, že je zodpovědná za ropné úniky, ke kterým došlo v oblasti Ogonilandu v Nigérii v roce 2008. Od té doby se toho mnoho nezměnilo a obyvatelé poškozeného regionu čekají, jak se společnost k problému postaví.
Na několika místech světa se po celý tento týden obrací lidskoprávní organizace Amnesty International na veřejnost, aby zviditelnila problém, ke kterému se staví hlavní viník katastrofy zády.
Česká pobočka Amnesty International připravila minulou středu kampaň „Ropa za každou cenu“ a v rámci ní happening „Nigérie mě tankuje“. Symbolem kampaně jsou tzv. ropné růže, které aktivisté rozdávají lidem, a pugét těchto růží dostal i zástupce společnosti Shell.
Video poskytla Televize NTD
Ropné růže symbolizují vzácnou flóru, která kvůli neohleduplné těžbě ropy z delty řeky Niger vymizela: „Formálně jako Amnesty International Česká republika bychom chtěli požádat společnost Shell, za prvé, aby přijala zodpovědnost za to, co se děje v deltě Nigeru. A nejenom za ty dva velké úniky, ale za celou devastaci, která tam vznikla. Dalším požadavkem Amnesty International je finanční úhrada vyčištění delty Nigeru od ropy,“ sdělil Mark Martin, ředitel Amnesty International ČR
OSN zdůrazňuje, že musí být zřízen s.peciální fond s částkou jedné miliardy dolarů, aby bylo vůbec možné zahájit plošné čištění. Amnesty International bojuje za to, aby náklady hradila společnost Shell, která by podle Amnesty měla začít s nápravou okamžitě.
„Když si představíte havárii BP (British Petrol, pozn. redakce) v Mexickém zálivu, tak BP si muselo vyčlenit 40 miliard dolarů na sanaci té havárie,“ uvedla koordinátorka kampaně Lenka Pitronová. Pitronová dodává, že požadovaná miliarda dolarů se rovná zhruba týdennímu zisku těžebního giganta.
„Firmy by měly mít stejné standardy ochrany životního prostředí, stejné standardy ke vztahu k pracovní síle ve vyspělých zemích, odkud pocházejí, a měly by dodržovat stejné standardy i v rozvojových zemích, a nikoli zneužívat toho, že rozvojové země nemají vypracovanou legislativu a není tam dostatečný tlak veřejnosti na to, aby dodržovaly tyto standardy,“ řekl Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí.
Únik v Ogonilandu byl zapříčiněn zanedbáním údržby ropovodů. „Jednoznačně je to dokumentované; to bylo selhání údržby na straně Shellu,“ říká Mark Martin.
V zasažené oblasti žije 69 tisíc lidí: „To, že tady unikla ropa, mě připravilo o místo k žití, protože tam, kde jsem žil, prostě už žít nešlo. Ztratil jsem svůj příjem, způsob, jak si vydělat, tam už nebyl,“ informuje Christian Lekoya Kpandei, pastor v oblasti Bodo.
„Během celého týdne ropa nepřestávala tryskat ven. Nepřestala po prvním měsíci ani po druhém. Nepřestávala prosakovat, obrátili jsme se na Shell, ti ale odmítli přijít únik zastavit,“ doplnil Emmanuel Kuru, obyvatel zasažené oblasti Bodo.
Podle chemika Ota Dvořáka se mohou v oblasti kvůli karcinogenním látkám rodit handikepované děti: „Já znám příběhy těch lidí a nikdo si nedokáže představit, co se tam vlastně děje, protože výpary z té ropy jsou silně karcinogenní. To znamená, že to působí na organizmus. To znamená, že se můžou rodit hendikepované děti.“
Webové stránky programu OSN pro životní prostředí (UNEP) uvádějí, že v jedné z obcí v západním Ogonilandu byla naměřená kontaminace benzenem - což je známý karcinogen - na úrovni 900krát vyšší, než je přípustné.
Shell se k celé věci staví vágně, nereagoval na výzvy obyvatel Nigérie, k činnosti jej přiměly až britské soudy, kde se společnost přiznala ke dvěma velkým únikům v regionu Ogonilandu. Tiskového mluvčího české centrály společnosti Shell jsme se pokoušeli kontaktovat po dva dny, bez úspěchu.
Na benzínové pumpě, kde probíhala část protestů, byl personál vzorně vyzbrojen instrukcemi, jak na protest reagovat. Můžeme se domnívat, že těžařský gigant usilovně pracuje na strategii, jak se vyrovnat s prohřešky způsobenými zanedbáním technologických postupů.
