Ťiang Ce-min svoji moc zakořenil ve Výboru pro politické a právní záležitosti
Výbor pro politické a právní záležitosti (VPPZ), který byl vybudován jako mocenská základna frakce bývalého generálního tajemníka Komunistické strany Číny (KS Číny) Ťiang Ce-mina, rozšířil svoji pravomoc na ministerstvo spravedlnosti, úřad veřejné bezpečnosti (policie), ministerstvo státní bezpečnosti i úřad prokurátora, zodpovídající za vyšetřování a trestní stíhání.
Déle také VPPZ ovládá sekci vojenské policie, jejíž základnu rozšířil na 1,5 milionu zaměstnanců a rovněž od roku 1999 řídí činnost Úřadu 610, který byl zřízen pro vedení kampaně proti Falun Gongu.
Podle čínské ústavy by se měly soudy a úřad prokurátora zodpovídat Všečínskému lidovému shromáždění, zatímco úřad veřejné bezpečnosti, ministerstvo státní bezpečnosti a ministerstvo spravedlnosti se mají zodpovídat státní radě. Přesto se všech pět orgánů zodpovídá pouze VPPZ, tedy orgánu komunistické strany, který řídí mocenská frakce Ťiang Ce-mina, respektive jediný člověk - člen stálého výboru politbyra Čou Jung-kchang.
Pomocí VPPZ je tedy možné ukázat na kohokoliv, nechat jej zatknout, odsoudit, uvěznit, odebrat mu majetek a nechat ho "zmizet" ve vězení. Z praxe je známo, že rodinným příslušníkům je nakonec umožněno odnést si pouze popel po kremaci těla vězně, který zemřel za záhadných okolností. Vězeňský lékař uvede jako příčinu smrti například selhání sdrdce, viz. případ Süe Ťin-poa ze vzbouřené vesnice Wu-kchan, který zemřel za podobných okolností. Dodnes má úřad na svědomí desítky tisíc obětí na životech, jejichž majetky skončily v rukou komunistických úředníků.
Podobné čistky se ovšem nezaměřují pouze na obyčejné dělníky a rolníky, terčem útoků se běžně stávají i komunističtí úředníci nebo podnikatelé, kteří jsou pod rouškou boje proti korupci uvězněni a jejich majetek zabaven. V důsledku těchto praktik se mnoho čínských boháčů stěhuje do zahraničí, neboť se podle výpovědí některých z nich obávají o svoji bezpečnost. Dnes členem vysoké vrstvy nebo vysokým komunistickým kádrem, zítra za mřížemi - vše závisí na libovůli Výboru pro politické a právní záležitosti.
Členové frakce
Ťiang Ce-min
Dnes již pětaosmdesátiletý Ťiang Ce-min byl předsedou KS Číny od roku 1989 do roku 2002. Prezidentem pak v letech 1993 – 2003. Post předsedy Ústřední vojenské komise zastával v letech 1989 až 2005.
K moci se dostal v roce 1989 poté, kdy prosazoval tvrdý zásah na Náměstí nebeského klidu vedoucí k masovému krveprolití. Ve funkci předsedy strany tehdy vystřídal Čao C'-janga.
O deset let později, v červenci 1999, spustil pronásledování duchovní praxe Falun Gong, a to i navzdory námitkám vysoce postavených členů ČKS a údajně i členů své vlastní rodiny. I když Ťianga ve funkci předsedy strany v roce 2004 vystřídal Chu Ťin-tchao, Ťiang si v ústraní udržel tak silnou moc, že se stal hlavou mocenské frakce uvnitř ČKS. Více...
Čou Jung-kchang
Před vstupem do světa politiky pracoval Čou Jung-kchang téměř třicet let na ropných polích.
V roce 1998 opustil svou pozici v čele Čínské národní ropné společnosti a byl jmenován ministrem pozemků a zdrojů (minister of land and resources). O rok později se stal stranickým vůdcem v provincii S'-čchuan.
V roce 1999 připravoval tehdejší prezident Ťiang Ce-min celostátní kampaň proti věřícím a zejména proti duchovní škole Falun Gong, k níž se hlásilo 70 milionů Číňanů. Jako svého relativně důvěryhodného společníka si Ťiang Ce-min zvolil právě Čou Jung-kchanga, kterého dosadil na post předsedy Výboru pro politické a právní záležitosti a v roce 2007 také do čela Úřadu 610. Více...
Po Si-laj
Po Si-laj je synem Po I-poa, místopředsedy ústředního poradního výboru komunistické strany a jednoho z osmi zakladatelů Komunistické strany Číny.
Do popředí se dostal jako starosta pobřežní ekonomické osy Ta-lienu a následně jako guvernér provincie Liao-ning.
Poté byl odsunut z vedení v Pekingu do třicetimilionové megapole Čchung-čching, kde působil jako tajemník stranického výboru. Zde organizoval kampaně proti organizovanému zločinu, pokoušel se o obnovení rovnostářských sociálních programů pro městské dělnické třídy a zahájil kampaně za oživení éry kulturní revoluce, takzvané "rudé kultury".
Jeho protikorupční kampaně byly následně označeny za zástěrku pro vnitrostranické boje, v nichž odstranil velkou část svojí opozice a přivlastnil si její nemalý majetek.
Na letošním 18. sjezdu Komunistické strany Číny měl podle plánu převzít post předsedy Výboru pro politické a právní záležitosti od současného předsedy výboru Čou Jung-kchanga.
Wang Li-tün
Wang Li-tün svoji politickou kariéru vybudoval jako pravá ruka ambiciózního politika Po Si-laje.
Působil ve funkci 1. náměstka primátora velkoměsta Čchung-čching, kde zastával také funkci policejního ředitele. Zde vedl Po Si-lajovu kampaň nazvanou "zpívej rudě, znič černé", což znamenalo podporu zpěvů revolučních písní a boj proti "organizovanému zločinu".
Při rozsáhlých policejních akcích nechal zatknout i několik stovek městských úředníků. Při policejních zásazích bylo v letech 2009-2010 podle zpráv v médiích zatčeno "šestnáct mafiánských bossů, 87 vládních úředníků, tři obchodníci s miliardovým majetkem, ale i vedoucí úřadu spravedlnosti, ti všichni spolu se stovkami dalších skončili před soudem, nejméně šest z nich dostalo trest smrti".
Na lavici obžalovaných postavili také zástupce policejního ředitele v Čchung-čchingu, který byl odsouzen k doživotí a zabaven mu byl i jeho majetek. Jejich boj s organizovaným zločinem byl však označen jako záměrná likvidace opoziční mocenské frakce. Pod rouškou boje proti zločinu si s Po Si-lajem přivlastnili majetky a kontrolovali obchody v celé oblasti.
Luo Kan
Luo Kan je bývalým členem stálého výboru politbyra a šéfem Výboru pro politické a právní záležitosti, který řídil před nástupem Čou Jung-kchanga.
V roce 1999 byl bývalým předsedou KS Číny Ťiang Ce-minem jmenován do čela takzvaného Úřadu 610.
Stránka Clearwisdom zveřejnila informace, že oficiální dokumenty, které unikly z Úřadu 610, uvádějí, že tento stranický orgán zřídil Ťiang Ce-min za účelem "vymýcení" Falun Gongu. Dále uvádí, že do čela úřadu byl jako ředitel jmenován Luo Kan, který úřad zastával od roku 1998 do roku 2007. Na jeho místo byl v roce 2007 dosazen Čou Jung-kchang, který vede úřad dodnes.
Úřad neřídil pouze fyzické napadání režimu nepohodlných skupin obyvatel, ale také jejich existenční znevýhodňování – nucené propouštění ze zaměstnání, zamezení vzdělání, vysoké pokutování a odebírání majetku, obtěžování, sledování, domácí vězení, časté zatýkání a podobně.
S využitím moci Výboru pro politické a právní záležitosti bylo koordinováno obviňování a uvězňování následovníků Falun Gongu bez nároku na soudní proces. Od obvinění přes zatčení, odsouzení a uvěznění - vše řídil Úřad 610. Z informací o vedení různých soudních případů s následovníky Falun Gongu, ani soudci nedokázali reagovat na námitky právníků, kteří uváděli, že pronásledování Falun Gongu odporuje čínské ústavě. Soudci proces v takovém případě končili výrokem, že případ je plně v kompetenci Úřadu 610.
Li Čchang-čchun
Li Čchang-čchun byl v roce 2002 povýšen do stálého výboru politbyra, který je vedoucím orgánem strany. Jeho současná role v čínské vládě je údajně vedení výboru propagandy.
Díky pevné kontrole čínské vlády nad veškerými médii v Číně i čínskými médii v zahraničí může Li Čchang-čchun diktovat, jaké informace se na veřejnosti objeví, čímž může ovlivňovat veřejné mínění.
Pod kontrolou komunistické strany jsou čínské rozhlasové stanice, státní tisková agentura Sin-chua, všechny kanály centrální televizní stanice CCTV, internetové vyhledavače, blogy i mikroblogy a tak dále. Informace, které nezachytí cenzura nebo speciální software, jsou následně mazány, či jinak odstraněny.
Ťia Čching-lin
Ťia Čching-lin je členem stálého výboru politbyra. Je čtvrtým nejvýše postaveným členem strany a předsedou a stranickým tajemníkem Národního výboru politické lidové poradní komise.
Dříve sloužil jako tajemník strany v jižní provincii Fu-ťien a v Pekingu. Do stálého výboru politbyra byl dosazen a znovu zvolen díky své loajalitě k Ťiang Ce-minovi.
Jeho funkce je však podle politických analytiků spíše ceremoniální s malou mocí. Od roku 2005 však dostal pod svojí kompetenci řešení otázky politiky Číny vůči Tchaj-wanu.
Wu Kuan-čeng
Wu Kuan-čeng je předsedou interního disciplinárního výboru strany.
Wu byl v letech 1983 až roku 1986 starostou města Wu-chan. V roce 1986 se stal guvernérem provincie Ťiang-si a od roku 1997 zde zastával post tajemníka strany až od roku 1997.
Následně byl téhož roku přesunut na post tajemníka strany v provincii Šan-tung a ve stejném roce se stal členem stálého výboru politbyra na němž působil do roku 2007.
Nezákonná činnost celé frakce
Celá frakce spáchala největší zločiny především při represivní kampani předsedy Ťang Ce-mina proti duchovní škole Falun Gong.
Řada Číňanů označila pronásledování Falun Gongu za obdobu Kulturní revoluce.
V roce 1999 Ťang Ce-min nechal veřejně vyhlásit zákaz Falun Gongu a pomocí oddělení propagandy proti němu spustil očerňovací kampaň ve všech státních médiích. Slovo Falun Gong se stalo nejcenzurovanějším slovem čínského internetu. Ťiang nechal spálit všechny knihy Falun Gongu a pozatýkat stovky tisíc jeho stoupenců, kteří byli umístěni do pracovních táborů k takzvané "převýchově prací".
Celostátní kampaň proti Falun Gongu byla značně nákladná a vyžádala si desítky tisíc obětí na životech. Mezinárodní společenství a světové velmoci opakovaně čínský režim vyzývají k ukončení nezákonného pronásledování, které pokračuje i v roce 2012 a je označováno za hrubé porušování lidských práv.
Místopředseda Evropského parlamentu Edvard McMillan Scott označil represivní kampaň za odpovídající genocidě a 25. dubna 2009požádal generálního tajemníka OSN o neprodlený zásah. V roce 2009 byly přijaty u španělského soudu žaloby proti Ťang Ce-minovi, Luo Kanovi, Po Si-lajovi, Ťia Čching-linovi a Wu Kuan-čengovi za genocidu Falun Gongu. O měsíc později vydal na Ťiang Ce-mina a Luo Kana zatykač argentinský soudce Octavio Araoz de Lamadrid z Federálního soudu č. 9.
Soud ve Španělsku
11. listopadu 2009 přijal po dvou letech vyšetřování španělský soudce Ismael Moreno žalobu za genocidu a mučení. Mezi obviněnými figuruje pět vysokých představitelů Komunistické strany Číny, kteří se mají zodpovídat za svou roli při pronásledování duchovní praxe Falun Gong.
Poprvé soud uznal kampaň proti Falun Gongu za odpovídající definici genocidy z hlediska právního. Mezi obviněnými je i bývalý vůdce Číny, Ťiang Ce-min, Luo Kan - bývalý ředitel Úřadu 610, Po Si-laj - bývalý ministr obchodu, Ťia Čching-lin - čtvrtý nejvýše postavený člen Strany a Wu Kuan-čeng - předseda interního disciplinárního výboru Strany.
Soud v Argentině
21. prosince 2009 vynesl Argentinský soudce Octavio Araoz de Lamadrid z Federálního soudu č. 9 rozsudek v historickém procesu se dvěma bývalými čelními čínskými funkcionáři. Bývalý předseda komunistické strany Číny Ťiang Ce-min a šéf Úřadu 610 Luo Kan byli souzeni za jejich zodpovědnost ve stále probíhajícím pronásledování milionů praktikujících duchovní disciplíny Falun Gong ze strany čínského komunistického režimu.
Součástí rozsudku je i nařízení k zadržení obou funkcionářů, kteří se v současnosti nacházejí v Číně. Pokud obvinění vycestují do země, která má s Argentinou smlouvu o vydávání zločinců, musí být zadrženi a převezeni do Argentiny, aby byli postaveni před soud a poskytli prohlášení na svou obhajobu. Rozhodnutí soudu představuje historický precedent.
Čtěte také:
Čína: Souboj komunistických frakcí
Čína: Vrchní velitel policejních složek Čou Jung-kchang pravděpodobně prohrál boj o moc
Dominový efekt pádu mocenské frakce bývalého generálního tajemníka Ťiang Ce-mina
