Podle vědců z USA může delší pobyt ve vesmíru ovlivnit vidění a další části mozku člověka.
Výsledky magnetické rezonance ukázaly při testování 27 astronautů, kteří strávili delší dobu ve vesmíru, vznik vady ve vidění. Z lékařského hlediska se jedná o tzv. idiopatickou intrakraniální hypertenzi, při níž se z neznámých důvodů vytvoří tlak uvnitř lebky.
Astronauti strávili průměrně 108 dní v mikrogravitačním prostředí na misích Shuttle a při pobytu na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Devět z pozorovaných astronautů prošlo dalšími testy magnetické rezonance po další přibližně 39 dní dlouhé misi.
U astronautů, kteří strávili v prostředí nulové gravitace více než 30 dní, se objevily rozličné optické abnormality, včetně expanze mozkomíšního moku v prostoru kolem zrakového nervu, a to u devíti astronautů (33 procent), a zploštění zadní části oční bulvy u šesti z nich (22 procent). U tří z nich (11 procent) se také objevily změny v hypofýze, která produkuje hormony, jež regulují řadu důležitých tělesných funkcí.
„Mikrogravitací vyvolaná nitrolební hypertenze představuje hypotetický rizikový faktor a potenciální omezení pro dlouhé cesty do vesmíru," uvedl v tiskové zprávě Larry A. Kramer z Texasské univerzity.
Nyní tráví astronauti více času na základně ISS, proto jsou pozorovány jakékoli změny v jejich schopnosti vidění. K dnešnímu dni nebyl v důsledku těchto příznaků prozatím nikdo z kosmických letů vyloučen.
„NASA umístila tento problém vysoko na seznam lidských rizik a zahájila rozsáhlý program studií jeho mechanismů a důsledků, a bude jej i nadále pozorně sledovat," dodal William J. Tarver z Johnsonova vesmírného střediska v NASA.
Studie byla publikována online v časopise Radiologie 13. března.
