Tak jako v předchozích letech i v loňském roce stoupal objem dovezeného zboží a výrobků z Čínské lidové republiky. Zároveň se o něco zvýšily i naše vývozy do Číny, stále však máme s asijskou zemí víc než desetinásobný schodek zahraničního obchodu. Ukazují to data Českého statistického úřadu.
V roce 2011 se k nám z Číny importovaly produkty v hodnotě 333 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 12,8 procent. Nejde sice o takový skok jako v letech 2009 – 2010, kdy došlo k téměř padesátiprocentnímu meziročnímu navýšení, nicméně i tak tento posun lehce přesáhne celkový objem českého exportu do Číny, který vloni činil 29,5 miliardy Kč.
Zatímco u většiny našich tradičních a velkých obchodních partnerů, jako Německo, Rakousko, Polsko, Rusko, či Slovensko máme bilanci více méně vyrovnanou anebo výrazně v náš prospěch (zejména v případě Německa), s Čínou, která je nyní náš druhý největší dovozce, máme více než desetinásobný bilanční schodek, který se v průběhu let stále neúměrně zvětšuje, zatímco český export zůstává na zanedbatelné úrovni.
„Dnes v podstatě není skoro žádná kategorie zboží, u které bychom měli s Čínou kladnou obchodní bilanci,“ vyjádřil se ekonom Radek Čajka, vědecký asistent katedry mezinárodního obchodu na VŠE Praha.
Co se týče struktury čínského dovozu, jak by se dalo čekat, tvoří jeho největší část elektronika včetně počítačů a mobilních telefonů, oděvy, obuv, hračky a další spotřební zboží. Kromě toho se ovšem do České republiky dováží i zelenina, se kterou bychom měli být soběstační - a pokud ne v rámci státu, pak určitě alespoň v rámci Evropské unie. V roce 2011 se k nám dovezlo 2 372 tun česneku, 507 tun medu, přes 4 800 tun konzervovaných jahod či více než 8 400 tun zpracovaných rajčat. Ta se u nás v široké míře používají na výrobu kečupů.
Čína je velmoc závislá na kupní síle Evropy a USA
Podle asistenta katedry mezinárodního obchodu pana Radka Čajky prakticky neexistují žádné restrikce, které by naše vláda mohla na levné dovozy z Asie zavést. Je to dáno jednotnou politikou Evropské unie, kterou jsme vázáni. „Česká republika se své autonomní politiky vzdala při vstupu do Unie, čili nemůže uplatňovat jiná cla, než jsou uplatňována na celoevropské úrovni vůči jakýmkoli třetím státům. Maximálně si můžeme v rámci anti-dumpingových šetření stěžovat, že čínští výrobci úmyslně něco vyrábí pod náklady nebo že jsou dotováni, což se musí prokázat, a to jde těžko,“ uvedl ekonom. Tvrdí, že neexistují žádná restriktivní opatření, která bychom mohli použít, a radí zaměřit se naopak na zvýšení našeho vývozu do Číny.
Takže jaké zboží proudí z Česka do Číny nejvíce? Vloni to byly turbogenerátory (téměř 2 mld. Kč), radionavigační přijímače (1 mld. Kč), vstřikovací čerpadla, mikroskopy, kovový šrot, části motorových vozidel (sedadla, převodovky, akumulátory, brzdy, zámky, aj.), stroje a jejich součásti, dřevná buničina a dřevo, lokomotivy a části kolejových vozidel, chmel či kůže z dobytka. V menším množství se exportuje i naše pivo a víno.
Prosadit se na čínském trhu není pro naše firmy lehké. „Obchodníci neznají tamní prostředí, jazyk ani kulturu, navíc prvotní vstup na trh je spojen s obrovskými náklady a velkými riziky,“ vysvětluje pan Čajka. Tady podle něj nastupuje role velkých agentur, jako je Czech Trade, Czech Invest, Česká exportní banka a jiné, které mohou zprostředkovat vstup na trh a pomoci s financováním. Role vlády by tedy měla podle ekonoma spočívat „v pomoci českým podnikům uplatnit se na čínském trhu“.
Simon Cheetham z IPR China Helpdesk prohlásil, že zákazníci spojují značku s určitou kvalitou, a když firma nedokáže ochránit svůj výzkum a produkty před paděláním, "je potom váš vývoj a výzkum zbytečný". Proto je důležité věnovat pozornost právě ochraně duševního vlastnictví, vynálezům, know-how a obchodním tajemstvím, radil Cheetham podnikatelům, kteří chtějí působit na území Číny. Více...
zdroj dat: ČSÚ
Související články:
Jak chránit průmyslové vlastnictví v Číně
Blata Blansko: Jak čínské padělky málem zničily českého výrobce
Čína - největší zdroj padělaného zboží na světě
