Žánr: tragikomedie
Autor: Pierre Corneille
Režie: Roman Polák
Hudba: David Rotter
Kostýmy: Peter Čanecký
Scéna: Pavel Borák
Hrají: Evelína Kachlířová, Jiří Mach, Pavla Vitázková, Viktor Skála, Irena Konvalinová, Miroslava Kolářová, Petr Štěpán, Lukáš Janota, Zdeněk Junák, aj.
Klasika, která nestárne
Cid - klasické dílo barokního francouzského dramatu z pera Pierra Corneilla táhne diváka k příběhu o konfliktu lásky a cti i po několika staletích. Příběh čerpající ze starých španělských rytířských romancí o kastilském rytíři Donu Rodrigovi se stal v roce 1637 doslova divadelní senzací. Jak léta běžela, stal se příběh o Cidovi námětem pro četná knižní, divadelní nebo filmová zpracování. Nejinak tomu bylo i na prknech Městského divadla Brno, které Cida premiérově uvítalo 11. února 2012.
Konflikt lásky a cti
Don Rodrigo a Jiména jsou do sebe zamilovaní až po uši a vypadá to, že svatba už je na spadnutí. Vše však překazí hádka, při které Jiménin otec, hrabě z Gomézu, neurvalým způsobem urazí Rodrigova otce - Dona Diega. Don Diego žádá po synovi, aby hájil jeho ztracenou čest, a Rodrigo v souboji hraběte Goméze zabije. Jiména, raněná smrtí otce, prosí u krále o Rodrigovu hlavu. Rodrigo jí sám nabízí svůj život za smrt jejího otce. Rodrigo se posléze vydává na válečné tažení proti Maurům, kde vybojuje četné pocty a získá titul Cid (pán). Jiména však stále trvá na Rodrigově potrestání. Zvítězí rodová čest a smysl pro povinnost nebo láska?
Toreadoři v rudé barvě a dlouhých dialozích
Slibný začátek - představení zahajuje španělská temperamentní hudba a přímo před očima diváků v červené dřevěné aréně se začínají odehrávat býčí zápasy. Postavy toreadorů v rudých kostýmech se ladně pohybují v rytmech nespoutaného flamenca. Poté nastává série dialogů a poměrně táhle, s chladnou syrovostí představované doby i emocemi symbolizujícími všudypřítomnou rudou barvou, se rozvíjí dějová linka. Emoce, toreadoři i rudé kostýmy poměrně vkusně navozují pocit, že jsme ve Španělsku. Avšak něco tu ruší...
Ani výborný překlad Vladimíra Mikeše nemůže za možná poněkud, pro dnešního diváka obtížně pochopitelný konflikt lásky a cti, který dříve rozehranou vášnivost tlumí až do nepřirozeného chladu. Scéna, kterou tu a tam pro vyhrocení děje protne čepel velkého meče vystupujícího z dřevěné stěny, se nijak zvlášť nemění, stejně jako dlouhé dilalogy, které hlavně v první části jsou místy až ubíjející.
Druhá polovina inscenace má větší spád, avšak ani ta nedovede zcela spláchnout jakousi nechtěnou strnulost první části děje. Hodně dobré práce udělá rytmická hudba a herecké výkony, balancující na hraně niterných vnitřních konfliktů v kontrastu s dobovou morálkou i práce se světly. Kostýmy z dílny Petera Čaneckého jsou po celou dobu trvání inscenace stejné, precizní, rudé a temperamentní.
Výtečný Mach s Kachlířovou
Herecké výkony obou hlavních představitelů Jiřího Macha (Don Rodrigo) a zvláště Evelíny Kachlířové (Jiména) nabízí vyrovnanou hereckou bilanci dvou milenců, kteří bojují s rodovou ctí, tlakem okolí a hlavně se sebou samými. Věříte jim upřímnou lásku, ale i touhu po pomstě, která je svazuje v kontextu doby. Pavla Vitázková v roli kastilské infantky Doňi Urracy dovede bravurně zacházet s city - skrývat lásku, kterou potají k Rodrigovi chová, za kamennou tvář svého postavení. Viktor Skála jako Don Fernando - král Kastilie - přesvědčivě dávkuje vše potřebné k roli vladaře, který má rozhodnout nelehký úkol.
Jiména: “Co je to za život - nemít kouska cti v těle?“
Vyrovnaná dávka pozoruhodných hereckých výkonů přivádí na světlo téma, které je v dnešní uspěchané době i stále více opomíjené – zachování určitých morálních principů i za cenu vlastního sebezapření. A tento stále aktuální námět, který nabízí velké ponaučení a sílu, je také i důvod, proč je třeba se s Cidem na divadelních prknech Městského divadla Brno potkat.
Související články:
Městské divadlo Brno v únoru uvede premiérově tragikomedii Cid a muzikál Papežka
