Představujeme nové knihy, které nakladatelství Argo vydává, letos již dvacátým rokem:
TANA FRENCHOVÁ: Na věrnosti
Tana Frenchová (*1973) vyrůstala v Irsku, Itálii, USA a Malawi a od roku 1990 žije v Dublinu. Vyučovala herectví na dublinské Trinity College a pracuje v divadle, filmu a dabingu. Za román V lesích(Argo, 2010) získala v roce 2008 cenu Edgara Allana Poea (An Edgar Award) za nejlepší první román. V roce 2008 vyšla další úspěšná a vysoce hodnocená Podoba (Argo, 2011). Její zatím poslední knihu Na věrnosti v roce 2010 zařadil deník The New York Times mezi deset nejúspěšnějších titulů roku a Tana Frenchová v ní opět dokládá své mistrovství psychologické detektivky.
„V celém životě záleží jen na pár okamžicích. Měl jsem kliku. Já totiž jednomu z těch svých okamžiků pohlédl přímo do tváře a poznal ho.“
Život Franka Mackeyho změnil v devatenácti letech jediný rozhodující okamžik. Jeho dívka Rosie Dalyová, s kterou měli v úmyslu společně utéct do Londýna, nepřišla na smluvené místo srazu v uličce Na věrnosti. Od té chvíle o ní Frank neslyšel.
Po dvaceti letech Frank stále žije v Dublinu a pracuje u policie na oddělení tajných operací. Se svou rodinou zpřetrhal veškeré vazby. Jednoho dne mu však zavolá sestra, že se našel Rosiin kufr… Návrat do uliček dětství a dospívání vrhá Franka zpět do minulosti, vyvolává temné polozapomenuté vzpomínky, v jejichž spleti hledá stopy, aby rozluštil případ, který ovlivnil jeho celý dosavadní život.
Přeložil Petr Pálenský, 398 Kč
(JIŽ VYŠLO: V lesích, Podoba)
Umberto Eco: Od stromu k labyrintu
Ve své nejnovější knize předkládá Umberto Eco studie o historii znakových teorií. Popisuje dva modely encyklopedického poznání, z nichž jeden vychází z ideje stromu (systematického větvení pojmů) a druhý z ideje labyrintu. V dalších kapitolách hledá sémiotickou reflexi ve filozofických systémech od Platóna a Aristotela přes Tomáše Akvinského či Viléma Ockhama ke Kantovi, ale nemenší pozornost věnuje rétorickým spisům (například barokním výkladům o metafoře) či kabalisticky založenému učení o „kombinatorickém umění“ (Raymondu Lullovi a Picovi della Mirandola). Tato materiálově mimořádně bohatá kniha shrnuje Ecovy různorodé výzkumy z posledních desetiletí, autor jí však dokázal vtisknout přehlednou monografickou podobu.
Přeložili Jiří Pelán, Pavel Štichauer, Zora Obstová, Gabriela Chalupská, Helena Giordanová, Martin Bažil, 698 Kč
Zakončení Měsíce Umberta Eca
Leden, Měsíc Umberta Eca, zakončilo Argo vydáním Pražského hřbitova v elektronické verzi. Bohužel e-kniha nevyšla ve formátu mobi, který nepodporuje více druhů písma. Právě na jeho grafickém odlišení v Ecově románu záleží a bez něj ztrácí jeho kniha celý jeden rozměr. Všechny ostatní formáty jsou ale dostupné na www.kosmas.cz.
Wojciech Iwanczak: Lidé meče, modlitby a práce
Polský historik, známý v českém prostředí knihou o české šlechtické kultuře pozdního středověku (Po stopách rytířských příběhů), zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle. Iwanczak zkoumá přebírání zrozených modelů na sociálně diferenciovanou společnost, v níž již hrála významnou úlohu dynamicky se rozvíjející města, pro jejichž obyvatele nebylo v tripartitním uspořádání společnosti původně místo. Stejně detailním způsobem však zkoumání i husitskou ideologií ovlivněné první pokusy o popření učení o trojím lidu (Petr Chelčický) a prosazení „republikánského“ vidění světa, v němž přestávalo platit dřívější hierarchické uspořádání.
Kolektiv přkladatelů, 298 Kč
Ráj peklo a očistec ve středověkých viděních
Výbor latinských středověkých visiones, tj. vidění, zahrnuje sedmnáct nejznámějších textů, mezi nimi např. Dryhthelmovo, Furseovo, Barontovo, Tnugdalovo a Thurkillovo vidění nebo vidění rytíře Oweina o Očistci sv. Patrika. Jedná se o velice významné doklady specificky středověkého žánru, vyprávění revenantů, tedy lidí, kteří zdánlivě zemřeli a při cestě na onen svět jim bylo povoleno nahlédnou do pekla, očistce či ráje. Někdy se takového vidění mohlo dostat člověku ve spánku. Ve všech případech se však jednalo o vyprávění s evidentním moralistickým podtextem, plné hrozivých i fantastických výjevů, jež tak dobře známe z obrazů Hieronyma Bosche a dalších středověkých malířů.
ALEX ROSS: Zbývá jen hluk
Naslouchání dvacátému století - Alex Ross se v této práci soustředí na hudbu tzv. vážnou, ale i na její spojitosti s jinými žánry. Klade si otázku, jak je možné, že výtvarné umění, jež také prošlo převratnými proměnami, je široce sdílené a respektované, zatímco moderní hudbě se této široké pozornosti a pochopení nedostává. Svůj čtivý výklad zasazuje do historického kontextu a odhaluje i překvapivé souvislosti politické. Název knihy je parafrází posledních slov Hamletových i polemickou citací námitky, že moderní hudba se poslouchat nedá. Kniha byla vyhlášena v tradiční anketě New York Times knihou roku 2007 a vyhrála cenu Guardian First Book Award.
„Knihu provází velkolepá pověst, získala pět velkých literárních cen od Ameriky až po Itálii. Ross je totiž nejenom ve svém tématu špičkově vzdělaný, ale dokáže ho čtivě a poutavě podat. Víc než pětisetstránkovou knihu navíc doplnil seznamem doporučené hudby. Jak je možné, že na počátku dvacátého století poslouchaly vážnou hudbu statisíce lidí a po sto letech jen hrstka zasvěcených? A jaký vliv měl Beethoven či Bartók na Davida Bowieho? Jak souvisí poválečná avantgarda ve vážné hudbě s psychedelickou generací? A jakou Sibeliovu symfonii odráží Bílé dvojalbum od Beatles? Na to všechno Rossova kniha odpovídá, navíc spojuje Gershwina, Mahlera, Orffa i Glasse, Björk a minimalismus Arvo Pärta. Zmiňuje Kennedyho, Mussoliniho, Thomase Manna a kromě vážné hudby tak propojuje politiku a společenské vědy.“ (MF Dnes)
ISAAC ASIMOV: Já, robot
Isaak Asimov – při tomto jménu se všem příznivcům a čtenářům SF vybaví dvě věci: románový cyklus Nadace a hlavně tři zákony robotiky: 1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo. 2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem. 3. Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem. Tvůrcem a otcem celé robotické etiky je právě americký spisovatel I. Asimov. Povídky v této dnes již klasické sbírce patří k nejlepším, jaké kdy byly na toto téma napsány. A lze jen dodat, že myšlenky v nich obsažené nijak nestárnou – spíše naopak.
Přeložil Oldřich Černý, 288Kč
PHILIP K. Dick: Oko na nebi
Osm lidí, osm individualit. Mysl každého z nich obsahuje temná zákoutí, která zůstávají skryta pod jejich nenápadným zevnějškem. Co se ale stane, když se po nehodě částicového urychlovače ocitnou uvězněni v sérii halucinogenních světů, stvořených na míru jejich hodnotovým systémům? Ve svém raném románu Philip K. Dick nastoluje otázky subjektivního vnímání reality, (ne)možnosti poznání lidské osobnosti na základě vnějšího pozorování a také víry v sebe sama.
Více na www.dick-knihy.cz.
Přeložil Bob Hýsek, 269 Kč
Argo připravuje:
ÚNOR - Měsíc nesmrtelné literatury
V rámci narozeninových oslav vyhlašuje Argo únor Měsícem nesmrtelné literatury. Proto mezi knižními novinkami naleznete v únoru především díla autorů, kteří již nejsou mezi námi, ale jejichž tvorba patří k tomu nejlepšímu, co světová literatura nabízí.
V únoru 2012 je tomu právě devadesát od let prvního vydání Joyceova nejslavnějšího románu. Je tedy jen na místě, že nakladatelství Argo, jež letos slaví dvacáté výročí svého vzniku, nabízí v tomto jubilejním roce reedici Odyssea – vždyť Odysseus patřil k prvním knihám, které Argo v raných devadesátých letech vydalo (publikace spatří světlo světa 20. února).
Nové vydání Odyssea je přitom v mnoha ohledech specifické – klasický překlad Aloyse Skoumala v něm prošel zevrubnou revizí, o niž se postaral joyceovský expert, kritik a překladatel Martin Pokorný, který knihu opatřil i čtivým doslovem. Novými doslovy jsou opatřeny i další dvě Joyceovy knihy ve Skoumalových překladech, jež Argo chystá k reedici: pro Dubliňanynapsal doslov významný irský básník a kritik Justin Quinn, pro Portrét umělce v jinošských letechanglista Ladislav Nagy.
V únoru vychází také Ropuší kletba, Z kouzelného rohu německého šosáka Gustava Meyrinka. Ten je pro nakladatelství Argo obzvláště důležitým autorem, protože to byla právě jeho kniha Anděl západního okna, kterou nakladatelství vydalo v dubnu 1992 jako svou vůbec první publikaci.
Prvotina k 90. narozeninám J. Kerouaca
Součástí Měsíce nesmrtelné literatury je i „ztracená“ prvotina Jacka Kerouaca Můj bratr oceán, jež se dočkala prvního vydání teprve v listopadu loňského roku. Argo tedy za světem rozhodně nezaostává a předkládá českému čtenáři prvního Kerouaca. 12. března navíc uplyne 90 let od autorova narození a vydání knihy se tak dá chápat i jako pocta k jeho nedožitým narozeninám.
Mezi únorovými novinkami naleznete i další povídkovou sbírku nobelisty Isaaca Bashevise Singera Krátký pátek. Za připomenutí stojí i titul z naší bilingvní řady Kanapka.
