Dle Evropského parlamentu (EP) je v evropských domácnostech, restauracích a logistickém řetězci (zpracovatelé, distributoři, obchodníci) každý rok vyhazováno až 50% jedlých a nezávadných potravin, zatímco 79 milionů unijních občanů žije pod hranicí chudoby a 16 milionů je závislých na potravinové pomoci z dobročinných institucí. EP proto v usnesení přijatém ve čtvrtek 19. ledna 2012 požaduje bezodkladná opatření vedoucí ke snížení plýtvání potravinami o polovinu do roku 2025.
Usnesení vychází ze zprávy vypracované pro Evropskou komisi, která vznikla na základě zjištění Akčního programu pro odpady a zdroje ve Spojeném království. Zpráva byla vypracována v říjnu 2010 s názvem „Preparatory study on food waste across EU 27 (Přípravná studie potravinového odpadu v sedmadvacítce EU)". Odhaduje se v ní, že ročně se v EU vyhodí až 89 milionů tun potravin, tj. 179 kg na osobu. Uvažuje se přitom o odpadu vytvořeném v rámci čtyř sektorů: výrobci, distribuce a prodej, stravovací služby, domácnosti.
Čísla zprávy vycházejí ze statistik Eurostatu, které byly vyhotoveny pro rok 2006. Jsou zde ale zahrnuty i neupotřebitelné části potravin, jako např. slupky z ovoce a zeleniny, kosti , odřezky nebo mršiny. Naopak, zahrnut zde není odpad zemědělských producentů (pozn. – odpad zemědělců nemusí být v případě zaorávaní „ekonomicky nevýhodného" anebo „napadeného" zboží nezanedbatelný).
Domácnosti vedou
Zpráva udává, že dle jejího nejlepšího odhadu – se 42% (76 kg na hlavu) se nejvíce podílejí na potravinovém odpadu domácnosti. Následuje se 39% (70kg na hlavu) výrobní sektor - zde je ale přesnost odhadu nejdiskutabilnější kvůli různým faktorům. Dále jsou to se 14 procenty (25 kg na hlavu) stravovací služby a na posledním místě s pěti procenty zůstávají distributoři a prodejci.
Co se týká Česka a Slovenska, tam je v rámci domácností produkce odpadu z potravin na obyvatele nejmenší z celé sedmadvacítky – kolem 25 kg na hlavu za rok. Na opačném konci tabulek se drží Spojené království se 137 kilogramy; pod sto kilogramů na osobu nejdou ani Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko a Francie.
V případě celkového podílu na „unijním odpadu" vede opět Spojené království (16,12% z celkového odpadu), Německo (11,63%) a kolem deseti procent Nizozemsko, Polsko, Francie a Itálie. Česko a Slovensko se „zanedbatelnými" podíly pod 1%.
Příčiny vzniku
Jako příčiny vzniku potravinového odpadu vidí zpráva následující faktory:
Výrobní sektor – neupotřebitelné části a technické závady (nadprodukce, výrobky mimo normu, poškozené výrobky při výrobě nebo balení)
Domácnosti – chybějící uvědomění o množství produkovaného odpadu, enviromentálních problémů nebo finanční stránky věci; chybějící znalosti o efektivitě využívání jídla; přístup; preference; špatné plánování nákupů; chybná interpretace data spotřeby; uskladnění; balení; velikost porcí; sociálně-ekonomické faktory
Distributoři a prodejci – neefektivity v dodavatelském řetězci (lepší komunikace/koordinace mezi jednotlivými články); řízení skladů (problémy s řízením výše zásob); marketingové strategie („nutí" zákazníky kupovat víc); přehnané kvalitativní požadavky; citlivost zboží na teplotu
Stravovací servis – velikost porcí; obtížnost předvídatelnosti poptávky; postoje a uvědomění zákazníků; preference.
Návrhy na snížení množství odpadů
Zpráva uvádí i několik možností umožňujících snížení vytváření odpadů a zároveň předkládá pět doporučení. Parlament se usnesl na následujících:
Lepší vzdělávání - Podle usnesení by k výraznému snížení plýtvání potravinami přispěly kampaně na evropské a národní úrovni zvyšující informovanost veřejnosti, jak zabránit plýtvání. Ke zvýšení povědomí o udržitelném nakládání s potravinami by dle poslanců měl být rok 2014 vyhlášen "Evropským rokem boje proti plýtvání potravinami".
Řádné označování a balení - Aby se předešlo situacím, kdy obchodníci nabízejí potraviny blížící se lhůtě trvanlivosti a kdy se zvyšuje potenciál jejich plýtvání, navrhuje usnesení zvážit možnost uvedení dvojí doby trvanlivosti – do kdy se jídlo může prodávat a do kdy může být konzumováno. Spotřebitelům by za účelem nákupu pouze takového množství potravin, jaké potřebují, měly být nabízeny různé velikosti jejich balení. Obaly by také měly být navrženy tak, aby lépe uchovávaly potraviny.
Veřejné instituce by měly zvýhodňovat zodpovědné dodavatele - Pravidla pro veřejné zakázky na pohostinské služby by měla být upravena tak, aby pokud možno zvýhodňovala dodavatele, kteří používají místní produkty a zaručují bezplatné rozdělení nespotřebovaných potravin mezi chudší občany nebo potravinové banky, místo jejich vyhození.
Zdroje:
http://ec.europa.eu/environment/eussd/pdf/bio_foodwaste_report.pdf
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_gind〈=en
Čtěte také:
Pěstovat nebo nepěstovat aneb těžký rok pěstitelů brambor a cibule
