Následující příběh je publikován v rámci seriálu - Zážitky z Číny aneb příběhy z čínských ulic.
Vystoupím z vlaku a jedu busem. Najednou vidím... bitka. Tři bezpečáci proti jedné ženě. Zeptal jsem se, proč ji bijí.
„To není tvoje věc!"
Ale nacházíme se na veřejném prostranství, čili je to moje věc. Když mučí někoho v base, to se mě netýká, Ale tohle se mě bytostně týká.
„Jako kdyby se to nestalo, oukej?"
Vytáhnu tedy foťák a to něco, co se neděje, cvak! Panika!
„Vymažeš to!"
Jak můžu vymazat něco, co se nestalo?
„Ticho, vymazat!"
Na základě čeho? Je zde někde zákaz focení? Porušil jsem zákon?
„Tys asi nerozuměl, já ti povídám, že to vymažeš!"
Poslouchej mě dobře. Když vtrhnu k tobě domů a vyfotím tě, naruším tvoje soukromí. Toto není tvoje vlastnictví.
Neřešil a já se pohnu. Nechal mě jít. Ale najednou se semele fakt řádná bitka a žena je na zemi a krvácí. Otočit se, že fotím, ale došla baterka :(
Křičí: „Bělochu, vyfoť ty hajzly !"
Vloží se do toho jeden Brit: „Kdyby se toto stalo v Británii na stanici, kdyby ženu tři chlapi srazili na zem, tak by skončili !"
Složili ji a policista ji odvedl. Že prý prodávala falešné lístky. Je to možné. Znovu za mnou přišel ten samý policista.
„Smaž to!"
Vy jste nepochybně odvedli kus dobré práce, když jste tu nebezpečnou ženu složili, pravda že?
„Jasně."
Tak byste měli být rádi, že je toto počínání někde zachyceno! Jinak vám to nikdo neuvěří. Teď nevěděl, co má říct.
„Vymazat!"
Poslyš můj milý, zavolejte mi sem Chu Ťin-tchaa, když on řekne, mažu. Je to sice debil, ale přece je to prezident. Už byla kolem spousta lidí. Zakřičel, ať se rozejdou. Já povídám, ať jen pěkně zůstanou. Jakým právem je vyhánějí?
Povídám, že nejspíš jsem ani nic neodfotil, protože už došla baterie. To byla i pravda. Docházela. Sám se po vyfocení inkriminovaného snímku vypnul. Teď chtěli, abych ho zapnul, a pokud se opravdu ani nezapne, oukej. Ještě jsem natahoval čas. Ten kanon funguje tak, že když mi baterka sama vypne a za pět minut ho zase zapnu, ještě může na minutku ožít. Pokud ho zapnu za deset minut, už ne. Zapínám, ještě táhne, ale bliká, že potřebuje dobít.
Ukazuji jim všechny fotky. Tu nebezpečnou jsem nenápadně přeskočil hned po zapnutí. Už se z toho stala zábava. Smáli se jim. Byl jsem na nich, jak pózuji ve slipech, přítelkyně, jak se opaluje. Ti bezpečáci se smáli. Říkají, že asi fakt baterka dochází a asi nebyla dost silná na vytvoření snímku. Pak jsme se k ní dostali. Ten největší šéf si ji prohlédl a viděl, že on osobně na ní není. Ten, jehož jsem zachytil, je nějaký druhořadý bezpečák, ale říká, že raději i tak ji mám vymazat.
Já ji tedy smažu, jako gesto dobré vůle. Nenápadně jsem přešel na vedlejší a tu jsem ukázkově vymazal a chlapíci byli strašně spokojení. Hned na to mi opravdu došla baterka. Ještě se mi omluvili, že mě obtěžovali. Já povídám, že to ani nestojí za řeč :) a že ať se kdykoli zastaví, že skočíme na pivko. Prý jedině když přijdu bez foťáku :)
Tedy takováto příhoda.
No každopádně, určitě se může stát, že na stanici v Německu policie zatkne ženu, co prodává falešné lístky. Ale, kdyby je vyfotili, začali by dělat takové divadlo? Vždyť pokud konají v souladu se zákonem, je fotka bezpředmětná. Nemají se čeho bát.
