Ve světových médiích proběhly informace o nadpřirozených schopnostech ruské dívky, která dokáže vidět skrze lidské tělo a vidět jeho vnitřek včetně orgánů. Natalia Nikolajevna Děmkina také léčí. Zjistilo se, že diagnóza, kterou dívka stanovila, byla stejná jako nemoci, kterými pacienti podle doktorů trpěli.
Reportér pracující pro deník The Sun získal svolení jejích rodičů, aby mladou dámu odvezl do Anglie za účelem výzkumu. V britských lékařských kruzích to způsobilo velký rozruch.
Schopnost, kterou dívka oplývá, se říká „božský zrak" (také vidění třetím okem). Lidé s touto schopností dokáží vidět skrze různé předměty a také do nitra lidských těl. Dnes je takových osob pramálo, ale ve staré Číně existovalo mnoho doktorů, kteří podle historických záznamů nadpřirozené schopnosti opravdu měli. Zmínky o božském zraku nalezneme také v mnoha starých čínských lékařských knihách.
V Záznamech velkého historika (Shiji), které sepsal Sima Qian, se v jednom pojednání píše o lékaři jménem Bian Que (čti Pien Čchüe). Ten dostal od Zhang Sangjuna, muže s nadpřirozenými schopnostmi, tajný návod na přípravu léku, který se měl užívat s vodou, „jež se nedotkla země", například rosou. Díky léku mohl Bian Que třicet dnů od začátku procedury vidět skrz zdi a do útrob lidského těla.
Podle historických záznamů, když procházel Bian Que státem Guo spatřil pohřeb. Jeden úředník mu sdělil, že zesnulým je princ, a že se ho zrovna chystají dát do rakve. Bian Que stál u vrat paláce a tvrdil, že princ mrtvý není a brzy přijde zase k životu, ale úředník mu odmítal uvěřit. Bian Que přesto trval na svém: „Tak to zkuste. Požádejte doktora o diagnózu. Až princ uslyší hlasy, zaškubne mu v nose a v ústech a zjistíte, že je ve slabinách stále teplý." A opravdu to tak bylo. Jak to Bian Que dokázal na dálku rozpoznat, zůstává dodnes záhadou.
Dalším známým lékařem v čínských dějinách byl Hua Tuo (čti Chua Tchuo), zakladatel tradiční čínské chirurgie. Byl to on, kdo vynalezl anestezii, o které se prvně píše v díle „Hou Han Shu": „Jestliže nemoc nelze vyléčit akupunkturou ani léky, požádejte pacienta, aby si vzal anestetika s vínem. Když otupí a ztratí vědomí, můžeme mu pak rozříznout břicho a nádor odstranit."
„Pokud je choroba ve střevech a žaludku, rozřežeme je a vypláchneme, odstraníme nemocnou část a pak je opět sešijeme. Když se rána potře mastí, pacient se do čtyř až pěti dnů uzdraví a možná, že do měsíce bude zase v plném zdraví." Hua Tuo prováděl operace břicha často, aniž by měl k dispozici rentgen, takže jak mohl vědět, kam říznout? Tvrdilo se proto o něm, že má božský zrak, jinak by chirurgem nemohl být.
Tuto schopnost měl i další mudrc čínského lékařství, Zhang Zhongjing (Čang Čung-ťing). Podle historických záznamů se Zhang ve věku dvaceti let, když už toho o léčení hodně věděl, setkal s úředníkem Wang Zhongxuanem, kterému sdělil: „Máš jistou chorobu a až ti bude čtyřicet, opadne ti obočí. Až opadne, do půl roku na to zemřeš. Abys tomu zabránil, musíš užívat „prášek pěti kamenů"."
Úředník mu však nevěřil a dokonce slova mladíka považoval za urážlivá. Lék přijal, ale nepožil ho. Když ho Zhang za tři dny znovu potkal, optal se ho: „Vzal sis ten lék?" „Ano, vzal," odvětil Wang Zhongxuan. Mladý učenec ale poznamenal: „Hm, zdá se, žes ho nebral. Proč se nestaráš o svůj život?" Úředník nepověděl ani slovo. Za dvacet let nato mu opadlo obočí a po 187 dnech, tak jak bylo předpovězeno, zemřel.
Uvedené příklady jsou doloženy v dějinách. Tito lékaři kultivovali svůj morální charakter a chování, a proto mohli nadpřirozené schopnosti mít. Používali je k léčení a předvídání budoucnosti. Ve starých dobách bývalo nutné, aby se lékaři věnovali kultivaci (duchovní praxi). Nestarali se o slávu nebo zisk a dokázali utišit svou mysl. Zklidnění má za následek hlubokou koncentraci a hluboké soustředění ústí v moudrost. Proto měli takové dovednosti.
V moderní společnosti vedou lidé dobrý život, kdy mají nadbytek materiálních věcí, ale časem narůstají jejich touhy a připoutání. Všude je spousta shonu. Dá se v takovém prostředí kultivovat? Současná „tradiční" čínská medicína používá stetoskopy, sfygmomanometry, rentgen, mikroskopy, ultrazvuk a další pomůcky. Zdá se, že diagnóza je rychlá, ale ve staré Číně lékaři poznali zdravotní stav člověka už na pohled.
Dnešní „tradiční" čínská medicína je podobná jako západní lékařství s častými laboratorními testy a moderními technologiemi. Ze staré čínské medicíny se předává jen dědictví zkušeností a umění sestavit předpis. Podstata tradičního čínského lékařství se vytratila.
Aktualizováno 10.12.2011
Související články:
Létající holčička z Ruska? (Video)Trvalé principy čínské medicíny
Čínská medicína: Neignorujte příznaky, mají nám říct, že něco není v pořádku
