Ilustrační foto. (vauvau/ flickr.com)
Ilustrační foto (vauvau/flickr.com)

Začátkem dubna letošního roku oznámila Asociace spotřebitelů Slovenska (AsS) výsledky jedinečného testu potravin, ve kterém potvrdila to, o čem se již dlouho spekuluje mezi spotřebiteli méně rozvinutých států EU. To jest, že kvalita stejných značek produktů se v různých členských zemích liší, respektive klesá směrem k novějším členům Unie.

Testované zboží bylo nakoupeno v obyčejných obchodech zástupci spotřebitelských organizací v Německu, Rakousku, Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Téměř u všech testovaných značek výrobků se prokázal rozdíl ve složení, potažmo i v jejich kvalitě. Výsledky byly předány eurokomisaři pro zdraví a spotřebitelskou politiku Johnu Dallimu.

„Nižší kvalitou byly většinou postiženy výrobky určené pro takzvané nové členské státy EU. Nikdy se nestalo, aby horší kvalitou trpěly výrobky určené pro německý nebo rakouský trh,“ řekl pro TASR Miloš Lauko, předseda sdružení AsS.

Několik dní po zveřejnění výsledků reagoval na situaci bulharský ministr zemědělství Miroslav Naydenov, který požadoval, aby se eurokomisař Dalli k situaci vyjádřil. Mluvčí Dalliho, Frederic Vincent, přinesl v červnu ale jen vlažnou diplomatickou odpověď.

V květnu a červnu následovaly dotazy k tématu i z Evropského parlamentu. Vyjádření od komisaře Dalliho požadovali portugalský europoslanec Diogo Feio, Kristian Vigenin z Bulharska, česká zástupkyně Olga Sehnalová a Zuzana Roithová a v neposlední řadě slovenská europoslankyně Anna Záborská. V červenci komisař Dalli na dotazy europoslanců zareagoval.

Zdůraznil, že jeho úřad má v kompetenci především bezpečnost potravin a ta v tomto případě porušena nebyla. Poukázal také na evropskou legislativu, která zabezpečuje informovanost spotřebitelů o složení potravin prostřednictvím jejich obalů. Co se týče jádra problému, vzal test vzhledem k některým jeho parametrům jen jako informační referenci. Nicméně přislíbil, že podobným testům nebo studiím bude v budoucnu věnovat pozornost.

Odhalené rozdíly bere jako následek různých příčin, jako např. důsledek spotřebitelských preferencí a vkusu, technických specifikací výrobních linek, dostupnosti a přístupu k surovinám atd.

Problematiku nestejných měřítek opět otevřela 13. září další europoslankyně Elena Oana Antonescuová z Rumunska, když jako členka Výboru pro životní prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin vznesla k projednání otázku týkající se rozdílu v kvalitě potravinářských výrobků uváděných na trh EU. „Mít dvojí standardy a rozdíly v kvalitě potravinářských výrobků, které se prodávají v Evropské unii, je nepřípustné. Spotřebitelé mají právo být přesně informováni o výrobcích, které kupují a spotřebovávají, a vědět, zdali existují rozdíly v kvalitě potravin prodávaných pod totožnou značkou v západní a východní Evropě,“  završila svůj návrh Antonescuová.

 

Související články:

Bio potraviny pro funkcionáře, toxické jídlo pro obyčejné Číňany

Expert na potraviny: K dalšímu skandálu v Číně určitě dojde