Čínští zemědělci ve snaze zlepšit svou úrodu stále zvyšují používání chemických hnojiv, ačkoliv odborníci varují, že jejich nadměrné užívání činí dříve obdělávatelnou půdu nepoužitelnou. Hnojiva také zhoršují kvalitu čínského ovoce a zeleniny, ničí jezera, potoky a vypouští do vzduchu škodliviny.
„Jestliže farmáři používají chemická hnojiva dlouhodobě, jejich zbytky ovlivní kvalitu vody. Pokud je dusíkaté hnojivo spláchnuto vodou nebo se dostane do vzduchu, bude to mít vliv na kvalitu ovzduší," poukázal v rozhovoru pro televizi NTD Xu Mingang, náměstek ředitele Ústavu pro zemědělské zdroje a regionální plánování Čínské akademie zemědělských věd. (ČAZV).
Podle průzkumu ČAZV se používání chemických hnojiv v Číně od roku 1980 zvýšilo o 225 procent, přičemž úroda během tohoto období poskočila jen o 40 procent.
Současná spotřeba dusíkatých hnojiv v Číně činí 191 kg na hektar. To je 151 procent spotřeby Francie, 159 Německa a 329 Spojených států. Úroda obilí v Číně nicméně zůstává o 10 – 30 procent nižší než v těchto zemích.
„Víc než třetina světové výroby a spotřeby hnojiv připadá na Čínu. V posledních letech se z důvodu zvýšení produkce obilí zvýšilo používání hnojiv a pesticidů, z čehož vyplývají problémy, jako desertifikace půdy, snížení organických látek v půdě, atd.," uvedl podle Ekonomických zpráv tajemník Jilinského svazu obilovin Liu Xiaoran.
„Víme, že půda nemá dostatek živin, a proto musíme používat hnojiva. Ale musíme je užívat uváženě. Nadbytek hnojiva se pak dostává do ovzduší a vody. A to způsobí znečištění. Neuvážené hnojení na jednu stranu způsobuje nárůst škůdců a používání pesticidů a na druhou stranu způsobuje vážné poválení (zrnin) a to snižuje produkci," řekl v rozhovoru pro NTD profesor fakulty zdrojů a ekologických věd na Čínské zemědělské univerzitě Ju Xiaotang.
Deník Ekonomické zprávy 15. srpna informoval, že v provincii Jilin, která je největší pěstitelskou oblastí obilovin v Číně, někteří farmáři používají hnojiva po celou sezónu, včetně období sadby. V posledních 30 letech je roční úroda obilí v Jilinu zvýšila z 10 miliard kg na 25 miliard kg. Výroční zpráva statistického úřadu v provincii Jilin ukazuje, že se v Jilinu v roce 1984 použilo asi půl milionu tun hnojiv. V roce 2010 to bylo už 5 milionů tun.
„Můžete porovnat zeleninu a ovoce na zahraničních trzích. Ovoce a zelenina v Číně je nižší kvality. Může za to nadměrné užívání hnojiv. Obecně žádáme farmáře, aby používali organický hnůj a zelené hnojení. Pokud to nestačí, mohou to doplnit umělým hnojivem. Kombinace těchto tří prvků může zvýšit hladinu dusíku v půdě a mikrobiologickou činnost. Pokud budeme užívat jen dusíkaté hnojiva nebo je nerozumně míchat, živiny v půdě budou nerovnoměrné a kvalita půdy se bude zhoršovat," vysvětlil Ju.
Přebytek dusíku a fosforu se dostává do vody a způsobuje eutrofizaci, tj. zvýšení živin ve vodě, upozorňuje Ju. Eutrofizace vodních ploch vede k nadměrnému růstu řas. Jakmile řasa odumře a rozkládá se, ve vodě ubývá kyslík, což vede ke smrti jiných organismů, jako jsou ryby. Vylučování čpavku zapříčiňuje znečištění vzduchu. Uvolněný oxid dusný je skleníkový plyn, který je pro globální oteplování 298x horší, než oxid uhličitý.
V zprávě publikované v roce 2006 v časopise Ekologie a venkovské prostředí objevili výzkumníci z Capital Normal University, že nadměrné živiny a organické látky jsou zodpovědné za znečištění pěti největších čínských jezer v 35 až 97 procentech. Vědci vidí znečištění ve třech hlavních příčinách, včetně přehnaného užívání hnojiv.
Statistiky čínského ministerstva zemědělství říkají, že orná půda, která se stala nepoužitelnou, činí víc než 40 procent celkově obdělávatelné plochy v Číně. Hlavními důvody jsou půdní eroze, vyčerpání půdy, zásaditost půdy a její okyselení. Asijská země má 10 milionů hektarů obdělávané půdy, která je kontaminovaná. 67 procent z obdělávané půdy je orná půdy nízké kvality s nízkou úrodou. Průzkum v deseti provinciích ukázal, že organické látky v půdě se oproti začátku 90. let snížily o 35 procent. Dnes činí roční spotřeba hnojiv v Číně více než 54 milionů tun včetně hnojiv dusíkových (33 milionů), fosfátových a draselných.
