Recenze opery: Rusalka - neopakovatelné kouzlo pohádkového snu

Básník, dramatik, libretista a režisér Jaroslav Kvapil zaujal svým textem a obdivem ke Karlu Jaromíru Erbenovi skladatele Antonína Dvořáka, který na jeho motivy komponoval svou předposlední operu nazvanou Rusalka.

Dvořák operu skládal z velké části ve svém letním sídle ve Vysoké u Příbrami. Nedaleké lesní jezírko pod starými stromy, zelený palouk a výhled na novorenezanční zámeček mu poskytly pro práci na pohádkové opeře ideální prostředí.

Ačkoliv operu dokončil během pouhých sedmi měsíců, stala se podle ktitiků jedním z vrcholných děl prodchnutých jeho „tvůrčí genialitou“. Rusalka obsahuje impresionistické skladby, ve kterých Dvořák osobitým způsobem sugestivně zachycuje odlesk měsíčního svitu a hru vln na zčeřené vodní hladině a kouzelnou atmosféru pohádkového snu.

Nastudování Rusalky ve Státní opeře Praha se ujal filmový režisér Zdeněk Troška, scénograf Milan Ferenčík a kostýmní výtvarník Josef Jelínek.

Zápletka

Nad jezerem skrytým v lesích vychází měsíc a jeho paprsky ozařují třpytivou vodní hladinu. Na paloučku rozpustile dovádí lesní žínky a laškují s vodníkem. Vodníkova dcera Rusalka je ale smutná, protože se zamilovala do prince, který často přichází k jezeru.

Rusalka se touží stát člověkem a získat lidskou duši, aby mohla být svému milému stále nablízku. Vodník ji ale před světem lidí varuje. Sám totiž dobře ví, jak je lidská láska nestálá.

Rusalka si však své rozhodnutí nedá vymluvit, a tak ji vodník posílá za ježibabou, jedinou bytostí, která může Rusalce pomoci. Ježibaba si však za její proměnu žádá nemalou cenu. Princ při lovu přijíždí opět k jezeru, kde nachází němou Rusalku a odvádí si ji na svůj zámek…

Rusalka. (© Státní opera Praha, František Ortmann)

Hodnocení

Opera působí velice živým dojmem a diváka přímo vtahuje do děje nádhernými kostýmy i kulisami propracovanými do drobných detailů. Divák v hledišti má opravdu pocit, jako by se společně s princem ocitl na překrásném bále uprostřed renesančního zámku anebo na lovu v lese u jezera obklopeného skalisky a prastarými kmeny staletých stromů.

Skvěle vypracovanou vizuální stránku doplňuje nádherná hudba a uchu lahodící zpěv. Dvořákovy skladby v podání orchestru státní opery přilévají překrásné barvy do šedi života. Hudba nese velmi pozitivní náboj a dodává celému příběhu živý vnitřní rozměr.

Ovace si zasloužily pěvecké a herecké výkony hlavních postav v podání Heleny Kraupové a Petera Bergera, ovšem i postavu Kuchtíka v podání Aleny Miro si zamiluje snad každý. Bylo by opominutím Rusalku v pražské Státní opeře nenavštívit.

Hodnocení:

Zajímavosti

Rusalka. (© Státní opera Praha, František Ortmann)

Scénický základ pro 1. a 3. jednání vytvořil Zdeněk Troška společně s filmovým štábem v jižních Čechách. Zachycené záběry, promítané na zadní plátno, tvoří kulisu příběhu.