Sung Lien se narodil v čínském městě Pchu-ťiang a žil v počátcích dynastie Ming (1368 – 1644). Dosáhl vysokého úřednického postavení Süe Š´ (bakalář literárních věd) a pracoval především na spise Jüan Š' (oficiální historie dynastie Jüan) jako vedoucí Úřadu historie dynastie Ming.
Věril, že psaný text má být v souladu se správnými morálními hodnotami. Ve svém životě napsal mnoho krásných článků a na začátku dynastie Ming také pracoval na návrzích zákonů a nařízení. Během svého života se pevně držel cesty starých mudrců. Jeho neustálý zápal pro tvrdou práci a učení zanechal příklad mnoha dalším generacím.
Když byl Sung Lien mladý, jeho rodina byla velmi chudá, přesto se však svojí touhy po vzdělání nikdy nevzdal. Ve své slohové práci Sbohem pane Ma Šengu z Tung-jangu, napsal: ,,Když jsem byl mladý, byl jsem celý dychtivý do čtení. Ale moje rodina byla příliš chudá, aby si mohla dovolit kupovat knihy. Tudíž jsem si musel knihy půjčovat od bohatých lidí. Půjčil jsem si vždy několik knih a poté se je snažil okopírovat. V rychlosti jsem je každý den opisoval a přitom počítal, kolik mi ještě zbývá času, než je budu muset vrátit.” Tímto způsobem Sung Lien nabyl vědomosti.
Jednoho dne byla veliká zima. Venku bylo vše pokryto sněhem a ledem a od severu foukal silný vítr. Byla taková zima, že zmrzl dokonce i inkoust v kalamáři. Sung-Lienova rodina si nemohla dovolit oheň, aby se zahřáli. Sung samou zimou nemohl ohnout prsty, přesto však pokračoval ve studiích a kopírování, protože knihy musel vrátit zpět.
Když skončil, už bylo velmi pozdě. Navzdory drsnému počasí běžel chlapec k domovům, odkud si knihy vypůjčil. Nikdy se neodvážil vrátit knihu pozdě. Měl možnost přečíst velkou spoustu knih, protože byl vždy poctivý a dodržel slovo. Lidé mu tak knihy půjčovali bez váhání.
Morální zásady mudrců
Ačkoliv Sung Lien trpěl tím, že vyrůstal v chudobě, hladu a drsném počasí, nic mu nevadilo. Jediná věc na kterou se soustředil, bylo učení. Studoval neúnavně a dodržoval tradiční morální zásady. Když vyrostl v dospělého muže, ještě více dychtil po učení o cestách mudrců. Protože neměl učitele, často narazil na otázku, kterou neuměl zodpovědět. Nejbližší vzdělanec, se kterým by se mohl poradit, bydlel 68 kilometrů daleko, a protože neměl koně chodil mladík tuto vzdálenost pěšky. Tento akademik byl na své studenty velmi přísný, takže kdykoliv mu Sung Lien položil nějakou otázku, vždy byl velmi zdvořilý. Nahýbal se dopředu, protože se bál, že mu unikne nějaké slovo z učencova výkladu. Skromně říkal: „Ačkoliv jsem zaostalý, od tohoto učitele se naučím mnoho věcí.”
Sung Lien trval na tom, že učitele bude navštěvovat dokonce i během nejchladnějších zimních dnů. Obul si svoje slaměné sandály, dal si brašnu na záda a kráčel sněhem, jenž byl několik stop hluboký. Ve větrných horách byl úplně sám. Kůže na jeho nohou díky ledovému sněhu praskala a krvácela, ale mladý student si toho ani nevšímal. Navzdory tomu, že měl končetiny po cestě úplně znecitlivělé, neobával se žádných potíží a debatoval s učitelem, tak jako obvykle. Aby si mohl dovolit studia, jedl skromně a oblékal se do velmi starých šatů. Většina jeho vrstevníků pocházela z bohatých rodin a oblékali si šaty z hedvábí a saténu, pokryté šperky. Sung Lien jim však nikdy nezáviděl. Nikdy se nad svou chudobou neznepokojoval a namísto toho se soustředil na učení hodnotných morálních principů.
Výměnou za svá studia nakonec dosáhl velkého blahobytu a slávy, protože věděl, že tvrdé životní podmínky byly zkouškou jeho vůle a charakteru. Jak se neustále vzdělával a budoval svůj charakter, byl pokládán za čestného a slušného úředníka. Napsal mnoho článků, které následovaly přísné morální zásady, a později se stal velkým vzorem čestnosti a znalostí.
V čínské literatuře je Sung Lien považován za jednoho ze tří mistrů poezie rané dynastie Ming. Jeho slohové práce byly občas jednoduhé a stručné, jindy zase bohaté a elegantní. Císař Ču Jüan, první císař dynastie Sung, ho ocenil mezi všemi zakládajícími úředníky jako “nejlepšího literáta”.
Lidé s vysokými cíli jsou pro ně ochotni snést i ta nejtěžší utrpení, zatímco si zachovávají svoji důstojnost a morální hodnoty. Mohou pracovitě dělat pokroky navzdory všem druhům těžkostí a překážek, protože vědí, že je čeká světlá budoucnost.
Převzato a upraveno z Clearwisdom.net.
Související články:
Příběhy z Číny: Soucitný vládce Tang založil dynastii Shang
Příběhy z Číny: Legenda o věži žlutého jeřába
